Kauza neuznávání polských lékařských diplomů v Německu pokračuje. Braniboři bijí na poplach

Braniborská ministryně zdravotnictví žádá rychlé řešení. Bez polských lékařů by se totiž její rezort lehce ocitl v personálních problémech. Foto: Wikimedia

Ursula Nonnemacherová (Zelení), braniborská ministryně zdravotnictví, bije na poplach. Vyžaduje urychlené řešení konfliktu mezi absolventy polských studií medicíny a německými úřady, které mají problém s uznáním polských lékařských diplomů.

 

„Braniborsko potřebuje mladé lékaře. Jsme rádi a vděčni, že absolventi, kteří studovali medicínu v Polsku, chtějí pracovat právě u nás,“ uvedla Nonnemacherová na středečním zasedání Výboru pro sociální věci, zdravotnictví, integraci a ochranu spotřebitele braniborského parlamentu. Ten právě problematiku neuznávání polských lékařských diplomů zařadil na program svého jednání.

Současný stav má kořeny v roce 2013, kdy německý řetězec klinik Asklepios začal spolupracovat s Lékařskou univerzitou v polském Štětíně. Vzdělání zde měli získat budoucí lékaři, kteří by následně pracovali právě pro Asklepios. První absolventi ze školy vyšli loni v srpnu a tehdy se rovněž objevily problémy, na které upozornil list Deutsches Ärzteblatt, jenž se celé kauze podrobně věnuje.

Řešení se už kvapně hledá

Navíc nejde jen o německé občany studující v Polsku, ale problém se může týkat i stovek Poláků, kteří nyní pracují právě v Německu, ponejvíce však v Braniborsku. Nonnemacherová proto na jednání zmíněného výboru akcentovala, že „polští lékaři jsou už řadu let největší skupinou zahraničních pracovníků mezi lékaři v Braniborsku“. Ukázala tak, že pokud by se problém s uznáním kvalifikace nevyřešil, mohou se tamní zdravotnická zařízení ocitnout doslova v personální krizi.

Politici už jednali s místní pobočkou Zemského úřadu pro bezpečnost práce, ochranu spotřebitele a zdraví (LAVG – Landesamt für Arbeitsschutz, Verbraucherschutz und Gesundheit), který zahraniční vzdělání posuzuje a na základě toho pak diplom uzná, či nikoli. „Jsme si vědomi, že absolventi medicínských studií v rámci spolupráce klinik Asklepios a univerzity ve Štětíně se ocitli v jakémsi vakuu. Chceme tak udělat vše proto, aby se z něho co nejdříve dostali,“ uvedla také Nonnemacherová.

Zelená braniborská ministryně zdravotnictví ovšem naznačila, že bude třeba, aby aktivitu vyvinula polská strana. Potíže totiž vznikly mimo jiné kvůli nové evropské směrnici, která byla přijata loni v dubnu. Do té doby bylo uvedené studium v souladu se směrnicemi Evropské unie č. 2005/36/EC a 2013/55/EC. Výklad nové směrnice je však prý sporný. Nejasnosti se týkají závěrečných zkoušek, které prý mají rozdílnou kvalitu, pokud je studium absolvováno v polském jazyce, a v případě, že jej studenti absolvovali v jazyce anglickém.

Podle Nonnemacherové je třeba, aby Polsko jednoznačně Evropské komisi, a tedy všem členským státům, prokázalo, že jde o ekvivalentní studijní programy, a že zejména nároky v anglické variantě studia jsou stejně náročné jako v té polské. „Polsko musí toto vyjasnit, abychom my mohli vzdělání ze štětínské univerzity s právní jistotou uznat,“ dodala Ursula Nonnemacherová.

Pracujte pod dohledem lékaře, nabízí německé úřady

Braniborský úřad LAVG mezitím nabídl řešení pro stávající absolventy štětínské Lékařské univerzity, aby nemuseli čekat, až si státy vyjasní svá stanoviska. Ti by mohli začít v klinikách řetězce Asklepios pracovat hned, jen by museli podléhat vedení a dohledu atestovaného lékaře.

Zástupcům skupiny Asklepios se průtahy pochopitelně nelíbí. „Ještě nedávno nás spolková vláda ujišťovala, že dojde ke snížení byrokratických požadavků na zahraniční absolventy medicíny. Zatím se ale zjevně děje pravý opak Německé orgány navíc odmítají uzavírat dohody o uznávání diplomů ze sousedních členských zemí Evropské unie,“ stěžoval si před časem Kai Hankeln, generální ředitel klinik Asklepios.

Pokud by nakonec celá záležitost skončila nezdarem, ještě více by se prohloubil chronický nedostatek lékařů v Německu. Podle listu Tagesspiegel je situace kritická právě v Braniborsku, kde v přepočtu na pacienta chybí lékařů nejvíce ze všech šestnácti spolkových zemí. Na jednoho lékaře zde připadá kolem 250 pacientů, zatímco například v Berlíně je to až o stovku méně.

Petr Musil