Svět se změnil, říká italský profesor Roberto Burioni. Věda musí najít svůj nový hlas, ne jazyk vědeckých konferencí, ale jazyk, který je emotivní, srozumitelný a přesvědčivý. Foto: koláž ZD

Nebere si servítky, když bojuje proti odpůrcům očkování. Profesor Burioni se stal celebritou

Země je kulatá, benzin hořlavý a vakcíny bezpečné a účinné, všechno ostatní jsou nebezpečné lži, prohlásil v televizní talk show profesor virologie na univerzitě Vita-Salute San Raffaele v italském Miláně. Proti němu tehdy seděly dvě místní celebrity, někdejší DJ Red Ronnie a televizní herečka Eleonora Brigliadori, oba hlasití odpůrci očkování. Odehrálo se to v roce 2016, v době, kdy konspirační teorie o očkování zasáhly i italskou politiku a proočkovanost v zemi klesala. Ovšem z profesora Roberta Burioniho se od té doby stala svého druhu celebrita na poli obhajoby medicíny postavené na důkazech. Jeho portrét přinesl magazín Science.

Lidé pracující ve vědě a medicíně obvykle nejsou vnímáni jako ti, kteří by dokázali formulovat své myšlenky jednoduše, srozumitelně a zároveň dostatečně atraktivně pro sociální sítě. Italský profesor Roberto Burioni je však výjimkou. Před několika lety pochopil, že složité vysvětlování v době, kdy se lidé rozhodují zkratkovitě a nejrůznější dezinformace nejen o očkování ovládly veřejný prostor, nemá smysl. Během několika málo let se ze sice uznávaného a profesně úspěšného avšak pro veřejnost neznámého profesora působícího na univerzitě Vita-Salute San Raffaele v italském Miláně stal člověk, jehož jméno je v Itálii synonymem pro obhájce vědy a zároveň zdatného diskutéra, který umí využít internet k šíření pravdivých a vědecky ověřených informací.

Proti profesorovi stáli „odborníci na očkování“, dvě místní celebrity

Vraťme se ale ještě na okamžik do roku 2016, kdy se profesor Burioni objevil na televizních obrazovkách. Jak uvádí americký deník The Washington Post, v Itálii od roku 2012 klesala proočkovanost proti spalničkám a v roce 2015 byla proočkovanost proti této závažné a vysoce infekční chorobě jedna z nejnižších Evropě, dokonce nižší než v Indii. Klesla pod 85 %, přitom, aby se spalničky nešířily, měla by být podle doporučení WHO nejméně 95 %. Důsledky byly zřejmé, v roce 2015 podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) spalničkami onemocnělo 252 osob, o rok později 864 osob, v roce 2017 pak 2.517 jedinců. I v současnosti je Itálie jedna ze spalničkami nejpostiženějších zemí na kontinentu. „Není těžké zjistit, jak se to stalo. Italové jsou známí tím, že mají nízkou důvěru ve svou vládu a současně tradici medicínských hoaxů. Navíc se toto téma stalo politickým. Italské Hnutí pěti hvězd, „nestranická strana“, založená komikem (Beppem Grillo – pozn.red.) a utvořená na internetu, strávilo dlouhou dobu přikyvováním a pomrkáváním na odpůrce očkování,“ píše americký deník.

Navíc v roce 2012 padlo soudní rozhodnutí, kdy soudce v Rimini rozhodl o uznání o odškodnění pro rodinu autistického chlapce, která byla přesvědčena, že jeho postižení způsobilo právě očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Tento soudní verdikt padl na základě zdiskreditované práce někdejšího britského lékaře Andrewa Wakefielda, který na základě zmanipulovaných údajů o pouhých 12 dětech došel ke spojitosti, že očkování způsobuje autismus. I když tato studie byla později stažena a Wakefield kvůli podvodům, jichž se dopustil, přišel o lékařskou licenci, škoda byla napáchána. Jak píše magazín Science, zpráva o tomto soudním rozhodnutím se na internetu šířila jako „nákaza“. Pro odpůrce očkování se pak stala „důkazem“ o tom, že očkování skutečně způsobuje autismus. Nicméně o tři roky později byl vyšší soudní instancí rozsudek zrušen. „Rok 2012 byl identifikován jako zlom v důvěře veřejnosti v očkování v Itálii,“ shrnula situace studie provedená na univerzitě v Pise zaměřená na vliv internetu na důvěru v očkování.

Profesor Roberto Burioni: Země je kulatá, benzin hořlavý a vakcíny bezpečné a účinné, všechno ostatní jsou nebezpečné lži. Zdroj: FB stránky prof. Buriona

Profesor Burioni byl tak pozván do televizní debaty v době, kdy italská veřejnost rozhodně nebyla nakloněná očkování a naopak řada lidí uvěřila konspiračním teoriím o údajné škodlivosti vakcinace. Do pozice „odborníků“ televize nominovala dva představitele zdejšího antivakcinačního hnutí, dvě místní celebrity bez medicínského vzdělání avšak s velkým mediálním dosahem. „Nikdy před tím v televizi nebyl, a když mu volali, předpokládal, že bude diskutovat s dalšími lékařskými odborníky. Byl šokován, když zjistil, že se o vysílání bude dělit s dvěma lidmi, kteří o očkování nic neví,“ píše magazín Science. Profesor Burioni však neztratil hlavu a dokázal jasně reagovat poté, co někdejší DJ Red Ronnie a televizní herečka Eleonora Brigliadori přesvědčeně mluvili o údajné škodlivosti očkování. „Země je kulatá, benzin hořlavý a vakcíny bezpečné a účinné, všechno ostatní jsou nebezpečné lži,“ prohlásil v televizní show vědec a bylo to, jako kdyby odpálil bombu. Z profesora Burioniho se takřka přes noc stala hvězda. Dnes jeho facebookovou stránku sleduje téměř 480 tisíc lidí. Možná i proto, že jako jeden z mála dokáže jasně říct: „Tohle jsou jen kecy.“

Farmafirmy vydělají, když nebudete očkovat, sdělil rodičům

Profesor Burioni nepůsobí vždy mile, právě naopak. Má prošedivělé vlasy, umí používat ironii a ostře reagovat, aniž by si bral servítky. Často se objevuje v médiích, kdy komentuje nejen odmítání očkování ale i další nesmysly na poli zdraví a medicíny. Italské vydání časopisu Forbes ho označil za jednu z pěti nejvlivnějších internetových osobností a jeho čtyři poslední knihy o vědě a medicíně se staly bestsellery. Získal i medaili za podporu veřejného zdraví od někdejšího italského ministra zdravotnictví. Podle magazínu Science mu mnoho osobností připisuje zásadní podíl na změně debaty o očkování a současně zvýšení kreditu vědy v zemi. „Myslím, že měl významný dopad na porozumění veřejnosti na poli očkování a vědy obecně,“ tvrdí Pier Luigi Lopalco, který studuje epidemiologii na univerzitě v Pise. Podle něj se profesor Burioni stal příkladem vědce, jenž komunikuje s veřejností přímo, aniž by vědecké informace „tlumočily“ různé celebrity či momentálně populární osobnosti.

Jenže Roberto Burioni opravdu nebyl automaticky „mediální hvězdou“. Získal medicínský titul v Římě, doktorské studium mikrobiologie dokončil v Ženevě a ve své vědecké kariéře pokračoval v USA  v Centru pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC), na univerzitě v Pennsylvánii, Kalifornii a v neziskové vědecké organizaci Scripps Research Institute. Nyní jako profesor na milánské univerzitě vyvíjí se svým týmem monoklonální protilátky proti herpesu, hepatititě C a dalším virovým onemocněním. Během své práce získal celkem třicet mezinárodních patentů.

Poprvé se Burioni ve veřejném prostoru objevil v roce 2015, když jej jeho kamarádka, která vytvořila facebookovou skupinu pro matky, požádala, aby napsal krátké vysvětlení očkování, které bude moci zveřejnit. Uvědomoval si rostoucí vliv odpůrců očkování v zemi, a tak souhlasil. „Cítil jsem, že je mou povinností lékaře, profesora a otce osmileté dcery něco udělat,“ vzpomínal Burioni s tím, že se obával, že rostoucí odpor k očkování může znamenat zdravotní riziko i pro jeho dceru a její spolužáky. Sepsal tak celkem pět nejčastějších mýtů o očkování a jednoduše je vyvrátil. „Farmaceutické firmy vydělávají mnohem víc na léčení nemocí než na očkování. Pokud své děti nenecháte očkovat, budou vám farmaceutické firmy neskonale vděčné,“ napsal tehdy. Jeho příspěvek se začal šířit rychlostí blesku a on sám získal brzy stovky tisíc sledujících. Ukázalo se, že právě taková sdělení italská veřejnost potřebuje.

„Uvědomil jsem si, že jazyk používaný na sociálních sítích musí být odlišný od toho, jaký používáme na konferencích, s kolegy nebo pacienty,“ popsal své úvahy profesor Burioni, který se záměrně vyhýbá složitým formulacím a místo toho pracuje se srozumitelnými přirovnáními a metaforami, když komunikuje přes Facebook nebo Twitter: „Přijde letecký inženýr mezi cestující a nechá je hlasovat o tom, kolik kol má mít letadlo? Ne, inženýr je expert, který je vyškolen pro svou práci a je na něm, aby rozhodnul,“ napsal například v jednom ze svých příspěvků.

Jsme země kolísající mezi vědou a pověrami

Když byl profesor Burioni požádán, aby napsal knihu o očkování, dokončil jí během čtyř měsíců. Psal, když jeho žena a dcera spaly. V roce 2017 tak vyšla kniha Il vaccino non è un’opinione (Vakcíny nejsou názory). V ní vysvětluje, jak očkování funguje, jeho historii i historii jeho odmítání. Popisuje tragické případy lidí, kteří očkování odmítli, a zároveň sleduje ty, kteří si na „boji proti očkování“ postavili vlastní kariéru, aniž by měli alespoň základní znalosti biologie a medicíny. Ve svých dalších knihách se věnoval nejrůznějšímu šarlatánství na poli zdraví. Pustil se třeba do soudců, kteří rozhodli o tom, že povinností nemocnic je nabídnout a uhradit nijak neprokázanou terapii Stamina, jenž měla údajně působit při neurodegenerativních onemocněních. Navzdory varování expertů, že se jedná o nebezpečný nesmysl, bylo vynaloženo několik milionů eur na její „výzkum“. „Jsme země, která bude navždy kolísat mezi vědou a pověrami,“ tvrdí s tím, že chce zvýšit respekt k odbornosti a znalostem.

„Vím něco vakcínách, bakteriích a virech, protože jsem je celý svůj život studoval. Ale nemám tušení, jak péct dort nebo nainstalovat lampu,“ píše ve své další knize La congiura dei somari. Perché la scienza non può essere democratica (Konspirace tupců: Proč věda nemůže být demokratická). Problémy podle něj začínají, když se pekaři nebo elektrikáři cítí dostatečně kvalifikováni k tomu, aby rozhodovali o očkování. Internet a média to navíc jen zhoršují, když dávají na stejnou úroveň „tupce z ulice“ a skutečné experty v oblasti medicíny. „Nemohu podporovat svět, ve kterém je lžím dávána stejná důstojnost jako pravdě,“ prohlásil v jednom z televizních pořadů a následoval potlesk z publika. Jeho přístup, byť mnohdy drsný, oceňuje i deník The Washington Post. Profesor Burioni třeba publikoval fotografie lidí zmrzačených infekčními chorobami, proti kterým se očkuje, nebo se pustil do hádek s odpůrci očkování. „Snažil jsem se ukázat, jak hloupí jsou. Jak falešné a nesmyslné jsou věci, které říkají,“ vysvětlil své chování. „Ve světě, kde se konspirační teorie, lékařské, vědecké i politické, šíří, se jedná o více než užitečný pohled. Měl by to být začátek nového způsobu uvažování o dlouhodobých strategiích ohledně dezinformací,“ komentoval jeho přístup americký deník.

Arogantní chlap nebo hlas rozumu?

Jak upozorňuje televize Sky News, pro své nepřátele je profesor Burioni příkladem arogantního chlapa, jeho agresivita „potlačuje debatu“. Konspirační teoretici ho považují za součást obřího spiknutí farmaceutických firem. Na sociálních sítích je nazýván fašistou, uctívačem ďábla a označován řadou různých vulgarit. Dokonce zažil i výhružky smrtí, které směřovaly k němu i jeho malé dceři. Kvůli tomu musel být pod policejní ochranou. V roce 2018 jej během rodinné dovolené v Rimini zachytil jeden z odpůrců očkování a snímek okamžitě zveřejnil. Následovaly návrhy, jak jej různě obtěžovat. Na radu policie se profesor s rodinou raději přesunuli jinam. Je ale třeba uvést, že profesor Burioni nepůsobí vždy zcela korektně. Na kritiku na sociálních sítích reaguje agresivně a značně výbušně.

Fabio Turone, někdejší novinář a expert na komunikaci na poli medicíny a zdravotnictví, tvrdí, že Burioniho diskuse na sociálních sítích celé téma očkování polarizují. Přitom pouze jedno procento Italů tvrdě odmítá očkování, zatímco 15 procent se v této otázce označuje jako „váhaví“, protože mají obavy ohledně očkování nebo naráží na problémy s jeho dostupností. V Itálii totiž očkování neprovádí pediatři, ale „lékaři veřejného zdravotnictví“ a některá z center, kde pracují, byla v minulosti uzavřena. „Tito lidé jsou nejlépe osloveni přesvědčováním, ne výsměchem,“ tvrdí Turone. K empatičtějšímu přístupu se hlásí také lékařka, novinářka a bloggerka Roberta Villa, která natáčí videa o zdravotnických tématech. Když mluví o očkování, popisuje, že sama jako matka šestiletého syna chápe, že lidé mají obavy, protože všichni rodiče chtějí pro své děti jen to nejlepší. „Lidé jsou vzdělanější než kdy dříve. Chtějí pochopit, co děláme s jejich dětmi. A tak k nim nemůžeme přistupovat paternalisticky,“ dodává.

Jsou ale i tací, kteří Burioniho drsný přístup chválí. „Vím, že rád dělá vtipy, které lze považovat za drsné. Ale jaký druh debaty můžete vést s někým, kdo tvrdí, že očkování je spiknutí, které zabíjí děti? On je jediný vědec, který vstal a jasně řekl: To jsou kecy,“ hájí svého přítele Guido Silvestri, patolog, který působí na americké Emory University. Tak či tak, situace v Itálii se mění. V roce 2017 vláda schválila povinné očkování proti deseti chorobám (podrobněji jsme o tom psali zde). I když zákon byl později upraven a očkovací povinnost se stala jen obtížně vymahatelnou (psali jsme zde), nakonec došlo ke změně a očkování je v zemi povinné (více zde). Podle údajů národního zdravotního úřadu Istituto Superiore di Sanità proočkovanost v zemi začala opět růst a nyní je proočkovanost proti spalničkám na hranici 94,1 %.

Ne snad, že by profesor Burioni byl jediný, kdo situaci změnil, ale přinesl něco, co magazín Science označuje jako „efekt Burioni“, pod jehož vlivem se posunul veřejný diskurs. „Když před čtyřmi lety v Itálii někdo googloval „vakcíny“, na prvních místech se objevily stránky odpůrců očkování. Dnes k nejlepším výsledkům patří Burioniho stránky a informační web o očkování vytvořený WHO,“ píše vědecký magazín. Sám profesor svou veřejnou aktivitu rozšířil také o boj za vědu, vytvořil web, který se věnuje medicínským faktům, a zároveň se mu podařilo přesvědčit tisíce lidí včetně vrcholných politiků, aby italská vláda více naslouchala vědeckým informacím. Také dal dohromady pracovní skupinu, která pomáhá místním soudům, aby rozhodovali na základě faktů a nikoli smyšlenek či pověr, když se jedná například o medicínu. „Svět se změnil,“ říká profesor Burioni s tím, že vnímá pozitivní i „katastrofické“ dopady sociálních médií. „Věda musí najít svůj nový hlas, ne jazyk vědeckých konferencí, ale jazyk, který je emotivní, srozumitelný a přesvědčivý,“ uzavírá.

Ludmila Hamplová