Evropské státy zavádí povinné očkování. Reagují na epidemie spalniček i konspirační teorie

Podle Eurobarometru považuje sice 88 % Evropanů očkování za důležité k ochraně vlastního zdraví, avšak současně 48 % respondentů věří nepravdivým informacím o vakcinaci, což má konkrétní negativní důsledky. Proočkovanost klesá a infekční choroby jsou na vzestupu. Foto: Koláž ZD

Počet případů spalniček v Evropě neustále roste a jejich šíření se nedaří zastavit. I proto přibývá států, které zvažují zavedení povinného očkování, upozorňuje na to zpravodajský portál euronews. Po tomto kroku už sáhly Francie a Itálie, připravují se k němu Řecko a Německo a zvažuje jej i Velká Británie. Děje se tak v době, kdy 48 % Evropanů věří nepravdivým informacím o očkování.

 

„Ve svobodné zemi se musím spolehnout na to, že mě můj protějšek zbytečně neohrožuje. I to je podmínkou svobody,“ prohlásil na začátku května německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, který se veřejně postavil za povinné očkování dětí proti spalničkám. Jeho cílem je eradikovat toto vysoce infekční onemocnění v Německu. „Všichni rodiče by si měli být jistí tím, že jejich děti nebudou nakaženy a ohroženy spalničkami,“ cituje ministra zpravodajský portál Deutsche Welle. Pokud očkování svých dětí odmítnou, aniž by k tomu doložili závažné zdravotní důvody, budou muset zaplatit pokutu ve výší 2 500 eur a současně přijdou o možnost umístit své dítě v mateřské škole. V Německu tato zařízení navštěvují i děti mladší deseti měsíců, které ještě vzhledem ke svému věku nemohou být očkovány, a právě ty jsou případnou nákazou vůbec nejvíce ohroženy. Od roku 2020 by očkování proti spalničkám mělo být podle představy ministra povinné také pro všechny zdravotníky a pedagogické pracovníky.

Podle údajů německého ministerstva zdravotnictví je v zemi zhruba 361 tisíc neočkovaných dětí a 220 tisíc neočkovaných dospělých. Proočkovanost dětské populace pak podle Institutu Roberta Kocha klesla pod 93 %, tedy nedosahuje potřebné hranice 95 %, která je nezbytná pro to, aby se infekce dále nešířila. V současnosti návrh zákona zavádějící očkovací povinnost projednává německá vláda a vstoupit v platnost by měl od roku 2020. Ministr zdravotnictví není jediný, kdo v zemi volá po zavedení povinného očkování. Jeho krok vítá také opoziční strana FDP. „Neočkovat své děti je nezodpovědné nejen s ohledem na jejich vlastní blaho, ale také vůči lidem, kteří nemohou být očkováni ze zdravotních důvodů,“ uvedl Michael Theurer, místopředseda poslaneckého klubu FDP, pro RedaktionsNetzwerk Deutschland. S rozhodnutím ministra souhlasí také lékaři. „Děti mají právo být očkovány proti potenciálně smrtelným onemocněním,“ prohlásil Thomas Fischbach, prezident německé pediatrické asociace BVKJ. Ta volá po tom, aby v zemi bylo zavedeno také povinné očkování proti zarděnkám, příušnicím, černému kašli, tetanu, dětské infekční obrně a planým neštovicím. Naopak se zavedením povinného očkování proti spalničkám nesouhlasí němečtí Zelení. Podle Korduly Schulz-Asche, expertky strany pro zdravotnictví, by místo toho vláda měla více udělat pro informovanost rodičů o očkování, místo toho, aby je trestala. „Povinné očkování je kontraproduktivní. Potřebujeme lepší veřejné zdravotnictví,“ prohlásila v rozhovoru pro televizi ZDF.

Naprostou většinu nakažených tvoří lidé neočkovaní proti spalničkám

Německo ale ve své snaze (znovu)zvládnout spalničky není jediné. Jak upozorňuje zpravodajský portál euronews, přibývá evropských států, které pod vlivem probíhajících epidemií spalniček, zavádí povinné očkování. Čísla o počtu případů této vysoce nakažlivé infekce jsou jednoznačná. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) v Evropě v roce 2018 spalničkami onemocnělo 82 596 osob a 72 lidí na tuto chorobu zemřelo. Pro srovnání oproti roku 2017 se počet nemocných ztrojnásobil a oproti roku 2016 vzrostl dokonce patnáctkrát. Existuje přitom přímá souvislost mezi šířením onemocnění a poklesem proočkovanosti. Podle údajů WHO v roce 2017 klesla proočkovanost dvěma dávkami vakcín pod potřebnou hranici 95 % v celkem 34 evropských zemích. European Centre for Disease Prevention and Control uvádí, že v období od dubna 2018 do března 2019 z celkem 11 383 případů spalniček v členských zemích EU a Evropského hospodářského prostoru, kam spadá také Norsko a Island, byl očkovací status znám u 85 % nemocných. Z toho 76 % tvořili neočkovaní a 16 % očkovaní pouze jednou dávkou vakcíny.

„V Německu se stejně jako v několika dalších evropských zemích mění politika očkování kvůli šíření vysoce nakažlivé infekce – spalniček,“ shrnuje euronews. Povinné očkování by například přivítal irský ministr zdravotnictví Simon Harris. Podle něj by povinné očkování mělo být v Irsku „normou“. „Jsem zde, abych se pokusil iniciovat debatu o povinném očkování. Činíme v tomto ohledu legislativní kroky s ohledem na ústavu,“ popsal pro deník Irish Times. I v případě, že by jeho návrh neprošel, je podle něj důležité o povinném očkování přinejmenším diskutovat. Po obdobném kroku jako Německo pak sáhlo Řecko, jenž zavádí povinné očkování proti celkem 14 infekčním chorobám v tomto roce. Již dříve povinné očkování zavedla Francie, kde bylo v minulosti očkování povinné pouze proti 3 infekčním chorobám, ale od roku 2018 je očkování povinné proti 11 nakažlivým onemocněním. „Děti stále umírají na spalničky, což je v rodné zemi Pasteura nepřijatelné,“ prohlásil francouzský premiér Édouard Philippe v roce 2017 a připomněl tak významného francouzského biologa a vědce 19. století Louise Pasteura. Podle údajů francouzského ministerstva zdravotnictví byla proočkovanost proti spalničkám pouze 75 %, což je hluboko pod potřebnou hranicí 95 %. Podrobněji jsme o zavádění povinného očkování ve Francii psali zde.

Znovu povinné je očkování také v Itálii. Zde bylo povinné plošné očkování proti 10 chorobám zavedeno v roce 2017 předchozí vládou. Pokud by rodiče toto nařízení z vlastní vůle neuposlechli, museli by uhradit pokutu ve výši 500 eur a současně jejich dětem hrozilo nepřijetí či vyloučení z mateřských škol. Stalo se tak v reakci na nepříznivou epidemiologickou situaci, kdy v zemi stále roste počet případů spalniček, ale také vzhledem k šíření zavádějících či vyloženě lživých informací o očkování. Proočkovanost proti spalničkám zde byla pouze 80 %, tedy nedosahovala potřebné hranice 95 %. Avšak v zemi proběhly volby a k moci se dostaly populistické strany Hnutí pěti hvězd a Liga. V loňském roce pak ministryně zdravotnictví Giulia Grillová očkovací povinnost prakticky zrušila, když umožnila rodičům, aby očkování svého dítěte před nástupem potvrdili pouze čestným prohlášením. Od letošního března ale v zemi znovu platí zákon o povinném očkování proti 10 infekčním chorobám. Jestliže jej rodiče odmítnou, aniž by k tomuto kroku měli vážné zdravotní důvody, hrozí jim pokuta ve výši 500 eur. Současně mateřské školy získaly právo odmítnout neočkované děti.

Má Velká Británie zavést povinné očkování? Studie ukazuje, že ano

Pokud bude i nadále pokračovat nepříznivý stav, kdy klesá proočkovanost proti spalničkám, má před sebou Velká Británie velmi vážný problém. Současné úsilí vynaložené na to, aby se infekce nešířila a neobjevovaly se další ohniska nákazy tak bude marné, protože poroste počet osob, které budou vůči spalničkám vnímavé. Takové jsou závěry nové studie publikované v žurnálu BMC Medicine. Podle této práce, na které se podílely italská univerzita Bocconi v Miláně a Nadace Bruno Kesselera je tak zcela na místě zavést povinné očkování dětí ještě před nástupem do škol. „Mnoho zemí může mít výrazný prospěch ze zavedení povinného očkování před vstupem do školy do svého očkovacího kalendáře,“ konstatuje autorský tým. Podle údajů úřadu Public Health England je nyní proočkovanost proti spalničkám v zemi pod potřebnou hranicí 95 % a v Londýně klesla dokonce na 85 %.

Povinné očkování dětí proti spalničkám nevyloučil ani britský ministr zdravotnictví Matt Hancock, který již dříve uvedl, že využije „všechny prostředky“ pro zvýšení proočkovanosti v zemi. Na druhé straně se objevují názory expertů, že by zavedení povinného očkování bylo ve Velké Británii spíše kontraproduktivní. „Povinné očkování je jistě jedním ze způsobů, jak se pokusit zvýšit proočkovanost, ale není zcela jisté, že by to fungovalo,“ uvedl pro BBC News profesor pediatrie Adam Finn, který působí na University of Bristol. Podle něj je na místě zaměřit se na důvody, proč děti nejsou očkovány, zda je to proto, že očkování pro ně nebylo dobře dostupné, objevily se problémy s dodávkami vakcín či zda rodiče spolehli na nesprávné informace o očkování. Vláda by se pak měla zaměřit na odstranění těchto překážek. V situaci, kdy je rozšířená široká nedůvěra v očkování, by podle něj mohla očkovací povinnost, vše zhoršit.

Téměř polovina Evropanů věří nepravdivým informacím o očkování

Podle nedávného Eurobarometru, tedy průzkumu veřejného mínění, který organizuje Evropská komise, považuje sice 88 % Evropanů očkování za důležité k ochraně vlastního zdraví, avšak současně 48 % respondentů věří nepravdivým informacím o vakcinaci, což má konkrétní negativní důsledky. „Proočkovanost v Evropě klesá a infekční choroby jsou na vzestupu, což je rizikem pro veřejné zdraví a bezpečnost,“ citoval server Politico Jyrki Katainena, místopředsedu Evropské komise. Více než polovina dotazovaných věřila nepravdivým informacím o očkování ve Velké Británii, Francii, Rumunsku a Irsku. Právě Evropa se již dříve stala regionem s vůbec nejnižší důvěrou v očkování. Příkladem je rozšířený mýtus, že vakcíny způsobují onemocnění, proti kterým mají chránit, kterému nejvíce věří lidé v Belgii, Francii, Česku a na Slovensku.

Pětina dotazovaný z celkem více než 25 tisíc Evropanů pak uvedla, že informace k očkování vyhledávali na internetových stránkách a sociálních sítích. Právě ty však mohou být zdrojem dezinformací, a pokud jim například rodiče dětí uvěří, odmítnou očkování svých dětí. Podle Katainena by v tomto ohledu bylo dobré posílit pravomoci EU, aby bylo možné boj proti infekčním chorobám lépe koordinovat na evropské úrovni. Hmatatelný výsledek ale není v dohledu. „Jednoduše řečeno nemáme k tomu kompetence. I kdybychom chtěli, nemáme pravomoci konat, a tak podporujeme dobrovolnou spolupráci,“ dodal místopředseda komise. Do roku 2020 by pak jednotliví ministři zdravotnictví členských zemí měli přezkoumat proveditelnost harmonizaci očkovacích kalendářů napříč EU.

Ludmila Hamplová