V Německu se může pít od šestnácti. Spolková vláda to měnit nehodlá

V Německu se děti dostanou legálně ke sklence vína či piva se souhlasem dospělého již od 14 let, spotřební daň se nezvyšovala od roku 2001. Foto: Národní linka pro odvykání

Vláda kancléřky Angely Merkelové nevidí žádný důvod ke zvýšení věkové hranice, od které si lidé mohou v Německu koupit pivo, víno nebo podobné alkoholické nápoje. To je momentálně možné od dovršení šestnácti let věku. Spolkový kabinet se namísto zpřísňování regulace hodlá zaměřit na prevenci a přesvědčovat mladé lidi, aby pili zodpovědně.

Německá vláda nechce zpřísňovat stávající a poněkud benevolentní pravidla pro konzumaci alkoholu ani měnit výši spotřební daně. Podle listu Deutsches Ärzteblatt to vyplývá z odpovědi spolkové vlády na interpelaci frakce Zelených, která je součástí Spolkového sněmu.

Zelení totiž vyzvali kabinet Angely Merkelové k přijetí opatření proti (podle nich) nadměrné konzumaci alkoholu v Německu. Rovněž chtějí prosadit, aby došlo ke zvýšení daňového zatížení alkoholických nápojů. „Vláda v současné době nevyužívá dostatečně jeho potenciál k tomu, aby byla prostřednictvím daní regulována spotřeba alkoholu,“ uvedla pro portál T-online.de Kirsten Kappert-Gontherová, expertka Zelených pro oblast zdravotnictví.

Devatenáct let stejné daně

Kappert-Gontherová spolkové vládě připomněla, že spotřební daně z piva, lihovin a šumivého vína byly v Německu upraveny naposledy v roce 2001. Nedošlo dokonce ani k jejich valorizaci o inflaci. „Podle odborníků patří zvýšení ceny prostřednictvím daní mezi účinné nástroje, jak omezit dostupnost alkoholu. Podobně jako omezení reklamy na alkohol,“ uvedla politička.

Zelení rovněž prosazují, aby došlo ke zvýšení věkové hranice, od které mohou alkoholické nápoje konzumovat legálně. Německo má totiž v tomto ohledu svou regulaci nastavenu poměrně benevolentně. Absolutní zákaz alkoholu platí pouze do dovršení čtrnácti let věku. Pokud tuto hranici Němci překročí, mohou v přítomnosti svých rodičů či jiných dospělých, kteří jim to výslovně dovolí, popíjet pivo, víno nebo sekty. Nicméně v supermarketu by žádný alkoholický nápoj neměli prodat osobě mladší šestnácti let.

Právě šestnáctka představuje další významný milník. Od dovršení tohoto věku už platí, že ke konzumaci piva, vína, sektu nebo dalších obdobných alkoholických nápojů není třeba souhlas dospělé osoby. Stále je však zapovězena skupina lihovin. Přístup k nim se otevírá až osmnáctiletým či starším Němcům.

Pít jako Němec, Maďar, Čech

Německo přitom patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu. Průměrně na jednoho obyvatele nejlidnatější země Evropské unie staršího patnácti let připadá 10,6 čistého lihu za rok. Německo se tak dělí o sedmou a osmou příčku globálního žebříčku s Maďarskem. Česká republika patří z tohoto hlediska s necelými dvanácti litry mezi top pět zemí světa. Se závislostí na alkoholu se v Německu potýkají asi tři procenta populace, v Česku pije pět až osm procent obyvatelstva způsobem, že to má výrazně škodlivé dopady na fyzické a duševní zdraví.

Od roku 2010 sice spotřeba alkoholu v Německu mírně klesla, Zelení ale poukazují na to, že mladí dospělí v tomto ohledu stagnují a k žádnému poklesu u nich prakticky nedošlo. To je podle Zelených velmi znepokojující. „Ochrana nezletilých osob a minimalizace škod způsobených spotřebou alkoholu musí mít naprostou prioritu a odrazit se ve skutečné protialkoholové strategii,“ uvedla Kappert-Gontherová. Podle ní samotná prevence a vzdělávání nevede k úspěchu a vláda se pouze vyhýbá nepopulárním opatřením, jež jsou prokazatelně účinná.

Zelení ovšem nemají tak docela pravdu, když hovoří, že spotřeba alkoholu u mladé německé populace stagnuje. Záleží, jak dlouhý časový úsek pozorujeme. V roce 2004 totiž Německo zavedlo takzvanou „alkopopovou daň“, která se vztahuje na sladké nápoje s obsahem alkoholu (typicky radlery). V té době pravidelně pilo bezmála třiadvacet procent Němců ve věku 12 až 17 let. Předloni tento podíl činil necelých čtrnáct procent, jak uvedl list Deutsches Ärzteblatt s odkazem na spolkovou vládu.

Spotřeba alkoholu ve stejném období klesla také ve věkové skupině osmnáct až pětadvacet let. V roce 2004 pravidelně pilo 43,6 procenta mladých dospělých, zatímco o čtrnáct let později to byla už jen asi třetina Němců ve věku 18 až 25 let.

Současná prevence není dostatečná, míní Zelení (a WHO)

Spolková vláda také velice věří informačním kampaním, které mají působit jako prevence spotřeby alkoholu. Jedná se zejména o „Alkohol? Kenn dein Limit“ (Alkohol? Buď si vědom své hranice) a „Null Alkohol – Voll Power“ (Nula alkoholu – plný výkon). Obě mají obyvatelstvu vysvětlovat, jak k alkoholu (včetně jeho spotřeby) přistupovat zodpovědně.

Jenže Zelení s tímto přístupem nejsou spokojení. Preventivní opatření Merkelové kabinetu považují za nedostatečná. Odvolávají se při tom na vědecké studie, z nichž vyplývá, že již mírná konzumace alkoholu představuje značné zdravotní riziko. „Doporučení, které se týká nízkorizikového pití, proto nemůže být vědecky odůvodněno,“ uvedli Zelení do své interpelace.

Dá se říci, že na straně Zelených stojí také Světová zdravotnická organizace. Ta loni Německu doporučila, aby omezilo reklamu na alkohol jako účinné a nákladově efektivní preventivní opatření. V neposlední řadě by podle WHO Německu prospělo rovněž zvýšení spotřebních daní uvalených na alkoholické nápoje.

Petr Musil