Warren Buffett koupil podíl v Biogenu, Pfizer sází na umělou inteligenci

Miliardář Warren Buffet zase jde ve svých investicích proti tržním trendům. Foto: www.ccPixs.com

Známý americký miliardář Warren Buffet, jemuž se přezdívá věštec z Omahy, koupil necelých 650 tisíc akcií biotechnologické společnosti Biogen. Jde o překvapivý tah, jelikož Biogen má za sebou pár neúspěšných klinických testů léku na Alzheimerovu chorobu. Pfizer zase investuje do výzkumu využití umělé inteligence při klinickém testování léků a GSK uzavřela nové partnerství s cílem vyvíjet novou generaci buněčné terapie pro léčbu rakoviny.

Investiční skupina Warrena Buffeta Berkshire Hathaway koupila necelých 650 tisíc akcií americké biotechnologické společnosti Biogen, za něž utratila přes 192 milionů dolarů (4,5 miliardy korun). Investiční mág tak sice získá v Biogenu podíl sotva půl procenta, trhem je však tento krok vnímán jako velice silný signál, byť jej někteří analytici považují za značný risk.

Jít proti trhu

Věštec z Omahy, jak se Buffetovi přezdívá, totiž k investicím do biotechnologických firem nepřistupuje právě často. Navíc je známý tím, že ve své investiční strategii vyznává jít takzvaně proti trhu. Tedy kupovat, když ostatní prodávají, a prodávat, když ostatní nakupují. A Buffett využil situace, kdy Biogen zaznamenal nepřesvědčivé výsledky testů léku na Alzheimerovu chorobu aducanumab a akcie koupil. Stalo se tak již loni, společnost však informaci o svém novém podílníkovi zveřejnila až nyní.

Nicméně Biogen se nevzdal a co nevidět podá k americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) žádost o povolení uvést aducanumab na trh. Už loni se však odborníci rozdělili do dvou táborů, kdy jeden označoval snahu Biogenu o resuscitaci aducanumabu za bezpředmětnou, druhý naopak předpovídal, že Biogen má více než padesátiprocentní šanci povolení od FDA získat. Myslí si to například Marc Goodman, analytik společnosti SVB Leerink, jak uvedl portál FiercePharma.com.

Buffett však není v investicích do farmaceutických společností nováčkem. Před dvěma lety například vložil bezmála 360 milionů dolarů (asi 8,35 miliardy korun) do izraelské farmaceutické skupiny Teva. V tomto případě se zatím investice nevyplácí, neboť Teva právě prochází restrukturalizací a zbavuje se části svého byznysu.

Pfizer vsadil na umělou inteligenci

Americký farmaceutický gigant Pfizer oznámil zahájení spolupráce s kalifornským startupem Saama Technologies. Obě firmy budou pracovat na výzkumu využití umělé inteligence pro lepší porozumění a vylepšování modelů pro klinické testování léků. Budou při tom využívat platformu Life Science Analytics Cloud (LSAC).

„Tato platforma bude shromažďovat, analyzovat, transformovat, modelovat a predikovat dotazy na klinické údaje pomocí techniky hloubkového učení. Pfizer poskytne požadovaná základní klinická data a odborné znalosti i experty, aby bylo možné naše modely vycizelovat,“ uvedla společnost Saama ve svém tiskovém prohlášení.

„Naše odvětví je historicky limitováno manuálním a neefektivním posuzováním dat nasbíraných během klinických testů,“ uvedl pro portál FierceBiotech viceprezident Pfizeru Demetris Zambas. „Díky naší strategické spolupráci se Saama Technologies jsme schopni zvýšit efektivnost a zlepšit procesy během našeho klinického testování,“ dodal.

Bližší informace včetně finanční účasti Pfizeru nebo Saama Technologies na spolupráci nebyly zveřejněny.

GSK našla partnera v Německu

Strategickou spolupráci oznámil také jiný farmaceutický gigant. Britská společnost GlaxoSmithKline uzavřela partnerství s německou biofarmaceutickou firmou Immatics Biotechnologies. Cílem spolupráce bude vývoj nové generace buněčné terapie se zaměřením na takzvané solidní tumory. Jde o nádory, které vytvářejí ložiska viditelná okem, při zobrazovacím vyšetření nebo je lze nahmatat. Nejčastěji se jedná o různé karcinomy, sarkomy, nádory mozku a nervů a podobně.

GSK vloží do spolupráce postupně více než miliardu dolarů (přes 23 miliard korun). Konkrétně půjde o dva výzkumné projekty po zhruba 550 milionech dolarů s tím, že GSK v nejbližších dnech zaplatí kolem padesáti milionů. Výsledkem by měla být komercializace buněčné terapie přinejmenším pro dva druhy rakoviny.

Immatics bude primárně zodpovědná za vývoj, testování a přípravu léků pro podání žádosti o povolení pro uvedení na trh. GSK si pak vezme na starosti další vývoj léků včetně jejich masové výroby. „Velice si vážíme možnosti vstoupit do strategické spolupráce s GSK, partnerem, který už má zkušenosti s tímto druhem terapií pro léčbu rakoviny,“ uvedl šéf Immatics Harpreet Singh v tiskovém prohlášení.

Petr Musil