Babiš nemluvil do větru. Desítky miliard pro zdravotnictví už mají podobu legislativního návrhu, který míří do vlády

Nejméně o 70 miliard korun navýší stát platby za své pojištěnce v průběhu nejbližšího roku a půl.  Dramatický nárůst si vyžádala koronavirová krize. Premiér Andrej Babiš o něm hovořil ve středu večer v České televizi. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zareagoval bleskově a připravil do pátku příslušný legislativní návrh změny zákona o č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Zdravotnický deník má tento návrh k dispozici. V předkládací zprávě se uvádí, že z časových důvodů mu je „ústně udělena“ výjimka z provedení meziresortního připomínkového řízení i z projednání Legislativní radou vlády a jejími pracovními komisemi. To znamená, že nic nebrání projednání na nejbližším zasedání vlády, to se uskuteční už v pondělí 20. dubna.  

 

Navíc ministerstvo zdravotnictví navrhuje využít zkráceného projednání ve Sněmovně i v Senátu ve stavu legislativní nouze.

Navíc: 20 plus 50 miliard

Navrhovaná změna zákona zcela odpovídá tomu, co ve středu v televizi uvedl Andrej Babiš:

– od 1. června letošního roku bude navýšen vyměřovací základ na 11 607 korun, čímž dojde k navýšení odvodu za jednoho státního pojištěnce za kalendářní měsíc o 500 korun,

– a zároveň od 1. ledna 2021 se dodatečným navýšením vyměřovacího základu na 13 088 korun navýší tyto platby o dalších 200 korun.

Celkem tak podle propočtů ministerstva zdravotnictví přiteče do zdravotnictví navíc letos 20 miliard a příští rok dalších 50 miliard korun. Tato částka však může být i vyšší, záleží na tom, jak vysoký bude počet pojištěnců, za něž platí pojistné stát, kromě dětí, důchodců, vojáků a žen na mateřské dovolené sem patří totiž nezaměstnaní, jichž bude zcela jistě v nejbližších měsících díky krizi přibývat.

Skupina státních pojištěnců představuje téměř 60 procent všech pojištěnců, na jejichž léčbu je přitom vynakládáno více než 80 procent všech prostředků veřejného zdravotního pojištění. „Předkladatel má za to, že solidarita systému veřejného zdravotního pojištění nemůže být bezbřehá a je nezbytné, aby i za skupinu tzv. státních pojištěnců byla odváděna adekvátní částka,“ píše v důvodově zprávě k návrhu ministerstvo zdravotnictví.

V souladu s uvedeným návrhem bude muset ministerstvo financí navýšit dotčenou rozpočtovou kapitolu Všeobecná pokladní správa, zdůrazňuje také předkladatel.

Důvody mimořádného navýšení

Ministerstvo mimořádné zvýšení plateb za státní pojištěnce zdůvodňuje obrovským propadem příjmů a zároveň také zvýšením výdajů systému veřejného zdravotního pojištění, konkrétně se jedná o:

1. Odpuštění platby pojistného osobám samostatně výdělečně činným do výše pojistného vypočítaného z minimálního vyměřovacího základu za období měsíců březen až srpen. Odhad výpadků je v tomto případě podle konzervativních odhadů asi 8 mld. Kč.
2. Prudký propad ekonomiky způsobený omezením činnosti významných odvětví českého hospodářství a přijatými opatřeními v průběhu nouzového stavu. Odhad výpadku je podle předběžných predikcí ve výši 30 – 40 miliard korun.
3. Navýšení výdajů v souvislosti s řízením pandemie onemocnění COVID-19 (nákup materiálu, provádění testů, propad produkce poskytovatelů zdravotních služeb atd.). Celková výše výdajů je odvislá od doby trvání opatření ve zdravotnickém sektoru a lze ji odhadovat minimálně ve výši jednotek miliard korun.

Ministerstvo odhaduje, že na základním fondu zdravotního pojištění, z nějž jsou přímo financovány zdravotní služby, mají zdravotní pojišťovny rezervy cca 40 miliard korun. „K jeho vyčerpání tak s ohledem na prudký propad ekonomiky může dojít již v letošním roce,“ varuje ministerstvo zdravotnictví.

Jak by měly být prostředky navíc využity

Ministerstvo zdravotnictví také načrtává, jakým způsobem by měly dodatečné finanční prostředky využity, měly by směřovat především na následující opatření:

1. Udržení výše úhrad poskytovatelům zdravotních služeb na úrovni dohod pro rok 2020 – zohlednění snížení produkce v důsledku mimořádných opatření.
2. Mimořádné výdaje na zajištění zdravotních služeb souvisejících s šířením onemocnění covid-19.
3. Navýšení úhrad pro rok 2021 alespoň pro ty segmenty zdravotních služeb, které byly nejvíce zasaženy dopady mimořádných opatření.
4. K motivaci poskytovatelů zdravotních služeb, aby se snažili dosavadní výpadky v poskytování zdravotních služeb ještě do konce roku 2020 dohnat tak, aby nebyla ohrožena jejich dostupnost a nebyly čekací doby prodlouženy na neúměrně vysokou dobu.
5. K plošnějšímu zavedení nového CZ-DRG do úhrad, a tím zajištění efektivnějšího vynakládání finančních prostředků za akutní lůžkovou péči tak, aby byla zajištěna finanční stabilita nemocnic, jejichž současně nastavené úhrady jsou pod kalkulovanými náklady projektu DRG restart.

-cik-