Úterý, 5. července, 2022

NKÚ: Dotace na rezidenční místa nemají v postgraduálním vzdělávání příliš velký dopad, systém není hospodárný ani transparentní

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Systém poskytování dotací ministerstva zdravotnictví na postgraduální vzdělávání zdravotníků, včetně rezidenčních míst, je nehospodárný, neefektivní a mnohdy netransparentní. Tak se dají stručně shrnout závěry Nejvyššího kontrolního úřadu z konce března. Úřad navíc zjistil opakované porušení právních předpisů ze strany ministerstva i příspěvkových organizací. Kritizuje také roztříštěnost systému specializačního vzdělávání a apeluje na dokončení jeho transformace, která byla započata zapojením univerzit v roce 2011. Na druhou stranu NKÚ ocenil snahu ministerstva řešit personální stabilitu zdravotnického personálu, nicméně zůstává podle něj otázkou, zda jsou z tohoto hlediska dotace správně zacílené.

„Ministerstvo zdravotnictví, které zastřešuje celý systém specializačního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, nijak nevyhodnocovalo jeho fungování (a hospodárnost), přestože na něj každoročně vydává stovky milionů korun,“ píše se v březnové zprávě z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která se zaměřila na poskytování a využití státních peněz v celkové výši 1,7 miliardy korun určených na postgraduální vzdělávání lékařů i nelékařů v letech 2015-2018.

Zhruba tři čtvrtiny peněz, které ministerstvo zdravotnictví na specializační vzdělávání zdravotníků vydává, směřuje na podporu rezidenčních míst pro mladé postgraduální školence. Zbytek jde univerzitám na zabezpečení teoretického vzdělávání a vedení atestačních zkoušek lékařů a dále dvěma příspěvkovým organizacím, které se na vzdělávacích programem také podílí, tedy Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) a Národnímu centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCONZO).

Růst výdajů ministerstva zdravotnictví na specializační vzdělávání v letech 2015-2018 (školicí místa = rezidenční místa, pozn.red.). Zdroj: NKÚ

Kontroloři z NKÚ konstatovali, že ačkoli se ministerské výdaje na specializační vzdělávání zdravotníků neustále zvyšovaly, „v samotném procesu poskytování dotací (na rezidenční místa) byla zjištěna pochybení způsobená mj. absencí jasného vymezení kompetencí určeného administrátora“, kterým je IPVZ.

Podle NKÚ je systém administrace dotací na rezidenční místa nevhodně nastaven, protože umožňuje chyby a netransparentní rozhodování o přidělení dotace. „V žádném dokumentu (ministerstvo) nevymezilo jednoznačně povinnosti a odpovědnost administrátora za prováděné činnosti, zejména pak za kontrolu věcné správnosti dokladů předkládaných příjemci dotací,“ píše se ve zprávě. To umožňovalo chyby a nedostatky, které měly vliv i na transparentnost celého procesu a rovný přístup k žadatelům, resp. příjemcům dotací. NKÚ konkrétně zmiňuje, že se například hodnotily neúplné žádosti, nebyla stanovena pravidla pro krácení dotací, dokonce se objevily i žádosti, které získávaly více bodů, než bylo dle metodik možné. Ministerstvo také nijak neřešilo případy, kdy příjemci dotací nenahlašovali povinné změny či nedodržovali lhůty pro hlášení, včetně tak důležitých změn jako je přerušení či ukončení vzdělávání ze strany rezidenta.

NKÚ také vadí, že ministerstvo výši dotace na jedno rezidenční místo každý rok mění, aniž by provádělo analýzu jeho reálné ekonomické náročnosti nebo jinou kalkulaci pro určení konkrétní výše dotace a bylo tak schopno posoudit hospodárnost výdajů ve své kapitole. Jako nesystémové pak NKÚ označil vyhlášení čtyř mimořádných dotačních řízení v letech 2017 a 2018 s celkovou alokací 650 milionu korun.

Změny ve výši dotací na rezidenční místa v letech 2015-2018. Zdroj: NKÚ

Nemocnice už prohřešky napravily

Závažná pochybení u lékařských i nelékařských programů shledal NKÚ i na straně dvou příjemců dotací, které zkontroloval – Nemocnice Jihlava a Thomayerovy nemocnice v Praze. Při zpracování finančního plánu například obě nemocnice nezohlednily u několika rezidentů část jejich vzdělávání z doby předcházející čerpání dotace, a tak dotaci čerpaly v nesnížené výši. Nebo přidělovaly rezidentovi školitele, který nebyl zaměstnancem akreditovaného zařízení pro daný obor, či nenahlašovaly změny nebo nedodržovaly stanovené lhůty pro jejich hlášení, což ale na druhou stranu ministerstvo, jak již bylo zmíněno, nijak nerozporovalo. NKÚ nemocnicím také vytýká, že čerpaly dotace na úhradu nezpůsobilých nákladů. „Nemocnice Jihlava více než tři měsíce uskutečňovala vzdělávací program v oboru gynekologie a porodnictví, ačkoli pro tento obor neměla v té době platnou akreditaci,“ zmiňuje zpráva jiný prohřešek.

Kontrolorům se také nelíbilo, že Thomayerova nemocnice nevrátila ve stanovené lhůtě patnácti dnů nevyčerpanou část poskytnutých dotací v celkové výši 267.142 korun. „Tyto prostředky jsme vrátili o několik dní později (tj. po termínu – pozn.red.),“ sdělil k tomu Zdravotnickému deníku tiskový mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek. Několikadenním prodlením však nemocnice porušila rozpočtovou kázeň, kvůli níž jí hrozí pokuta. Ta by však podle Sulka měla být jen minimální vzhledem k tomu, že finanční úřad bude posuzovat nikoli částku jako takovou, ale její pozdní vrácení, tedy úrok z prodlení. „Ještě v době probíhající kontroly ze strany NKÚ došlo k nápravě kontrolního mechanismu v rámci interní směrnice tak, aby k podobným situacím již nedocházelo. Dosavadní kontrolní mechanizmus byl zpřísněn,“ doplnil Sulek.

Nápravná opatření přijala podle své tiskové mluvčí Moniky Zachrlové i Nemocnice Jihlava. Na základě výsledků kontroly NKÚ zavedla nemocnice „zvýšenou kontrolu využívání dotací zejména v souladu s metodickými pokyny ministerstva zdravotnictví“.

Příliš mnoho kohoutů na jednom dvorku

Podle NKÚ působí v systému specializačního vzdělávání příliš mnoho subjektů s různým postavením. Je proto nutné dokončit transformaci, která byla zahájena v roce 2011 převedením teoretické části specializačního vzdělávání lékařů v základních oborech z IPVZ na čtyři univerzity a jejich osm lékařských fakult, s výjimkou všeobecného praktického lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost, které zůstaly na IPVZ. „Po převedení většiny teoretické přípravy na univerzity ztratil IPVZ své klíčové postavení a ministerstvo zdravotnictví by mělo zvážit jeho budoucí roli v tomto systému,“ píše se v kontrolní zprávě.

Systém specializačního vzdělávání lékařů i nelékařů je podle NKÚ složitý. Zdroj: NKÚ

Každoroční stamilionové dotace univerzitám, resp. jejich lékařským fakultám, na úhradu nákladů za na ně delegované činnosti (kurzy, zkoušky po kmeni a atestační zkoušky lékařů) však nejsou podle NKÚ také ideální. Podobně jako u rezidenčních míst nezpracovalo ministerstvo ani v tomto případě žádné analýzy, kalkulace či kritéria, ze kterých by mohlo vycházet při stanovení výše dotací, a nebylo tak schopno posoudit hospodárnost vynakládaných výdajů. V důsledku toho například ostravská univerzita získávala každoročně v přepočtu na jednoho školence několikanásobně vyšší částku než jiné univerzity –  v roce 2018 byl podíl dotace na jednu lékařskou fakultu Univerzity Karlovy na jednoho školence 2.900 korun, na lékařskou fakultu Ostravské univerzity to bylo téměř 24.000 korun. Ministerstvo ani nijak nerozporovalo chyby ve vyúčtování dotací, které od univerzit obdrželo (včetně například uvedení počtu školenců se dvěma desetinnými místy). Vyúčtování je navíc podle NKÚ spíše formální a neumožňuje prověřit správnost výpočtu dotace. „Tím, že ministerstvo neprovedlo důslednou kontrolu věcné správnosti předložených dokladů, porušilo zákon č. 320/2001 Sb., a zároveň nesplnilo svou povinnost sledovat a vyhodnocovat hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole,“ konstatuje NKÚ.

Hotel je zbytečný

Závažná pochybení a porušování zákona nalezl NKÚ i na straně IPVZ a NCONZO, které jsou do procesu postgraduálního vzdělávání zapojeny ve formě administrace dotací na rezidenční místa (IPVZ), organizací některých částí vzdělávání nebo zajišťováním atestačních zkoušek nelékařských oborů. Podle NKÚ obě organizace například neuveřejnily některé dokumenty v registru smluv, které tím vůbec nenabyly platnosti. Kontrola NCONZO také odhalila nedostatky v účetnictví a porušení rozpočtových pravidel. Obě organizace mají podle NKÚ neúčinný vnitřní kontrolní systém.

Za zcela zbytečné pak NKÚ považuje provozování pražského hotelu ILF u stanice metra Budějovická v Praze, který podle úřadu již neslouží svému původnímu účelu, tedy ubytování mimopražských účastníků postgraduálního vzdělávání. Ti využívají ubytovací kapacity hotelu pouze zhruba z deseti procent, zbytek hotelu je využíván zcela komerčně. „Vzhledem k objektivním informacím o využití kapacity hotelu a k transformaci postgraduálního vzdělávání lékařů, kdy byla převedena jeho stěžejní část na lékařské fakulty a velmi významně omezena role IPVZ v něm, pominuly dle názoru NKÚ důvody pro to, aby IPVZ nadále poskytoval ubytovací služby,“ uvádí se ve zprávě.

Systém dotací není efektivní a připravovaná novela to nezmění

Z hlediska systému kritizuje NKÚ neúměrně dlouhou přípravu prováděcích předpisů k novele zákona 95/2004 z roku 2017, která poměrně zásadně měnila podmínky pro získání způsobilosti k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Ta například vyžadovala zpracování vyhlášky upravující zkoušky lékařů, vydané však až na podzim 2019, nebo nových programů specializačního vzdělávání pro jednotlivé obory, které ale vznikaly až do podzimu roku 2019. To následně přispělo k prodlevě v udělování akreditací pro zdravotnická zařízení, která chtěla vzdělávat.

Na druhou stranu NKÚ ocenilo spolupráci ministerstev zdravotnictví a školství při snaze řešit personální problém českého zdravotnictví. Za nejzásadnější pak považuje dlouhodobý závazek finančně podpořit navýšení kapacit lékařských fakult, resp. zvýšit počet jejich absolventů od roku 2025 o jedenáct procent.

V tomto směru lze za pozitivní považovat i navyšování objemu dotací na podporu specializačního vzdělávání, které se mezi lety 2015 a 2018 ztrojnásobily, nicméně jejich reálný dopad není v systému podle NKÚ zatím příliš patrný. „Velkou výzvou tak nadále zůstává správné zacílení dotací, aby měly skutečný dopad na udržení či navýšení kapacit zdravotnického personálu v oborech a místech, které jsou nejvíce ohroženy nedostatkem kvalifikovaných pracovníků,“ uvádí NKÚ v závěru své zprávy.

Právě vyšší efektivitu dotací by podle ministerstva zdravotnictví měla zajistit chystaná novela systému rezidenčních míst.  Nicméně podle zjištění Zdravotnického deníku z ní není NKÚ, s odkazem na své čerstvě nabyté zkušenosti z kontrolní akce, příliš nadšen. Ministerstvo chce sice zavést možnost vyššího finančního příspěvku rezidentům v regionech s nedostatkem lékařů, ale zároveň čerpání dotace zcela nově podmiňuje uzavřením stabilizační dohody, za jejíž porušení budou mladému lékaři hrozit poměrně vysoké sankce. Jak NKÚ uvádí ve svých připomínkách k návrhu, chystané změny efektivitu vynaložených prostředků z hlediska personální stabilizace nezajistí. Naopak ji mohou zhoršit, protože nový systém nebude pro mladé lékaře motivační: „Navrhovaná právní úprava nezaručuje (rezidentům) žádné výhody oproti lékařům, kteří budou specializační přípravu absolvovat mimo dotovaná rezidenční místa, ale přináší jim další závazky spojené se sankcemi za jejich nesplnění,“ dodává NKÚ ve svým připomínkách k návrhu.

ZD požádal o vyjádření k nálezu NKÚ i ministerstvo zdravotnictví, žádost však doposud zůstala bez odezvy.

Helena Sedláčková

 

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY