Angela Merkelová (CDU) oznámila, že předsedové vlád jednotlivých spolkových zemí souhlasí s tím, aby omezení sociálního kontaktu bylo prodlouženo alespoň do 3. května. Studie ukazují, že může jít o klíčový nástroj při zamezení šíření virové nákazy.
Spolková kancléřka po středečním jednání se zemskými předsedy vlád zdůraznila, že německý zdravotní systém zatím nebyl v souvislosti s pandemií koronaviru ochromen. Poděkovala také lékařům, zdravotním sestrám a dalším zaměstnancům v nemocnicích a pečovatelských zařízeních za odvedenou práci.
Angela Merkelová ovšem také upozornila, že se jedná o „křehký prozatímní úspěch“, který je podle ní mimo jiné výsledkem omezení sociálního kontraktu a dodržování nejméně 1,5metrových rozestupů mezi lidmi. „Jsme v novém normálu,“ doplnil Olaf Scholz (SPD), spolkový ministr financí. „Led je velmi tenký,“ varoval Peter Tschentscher (SPD), starosta Hamburku. Podle bavorského premiéra Markuse Södera (CDU) se německá strategie „ukázala jako správná, včasná a důsledná“.
Německé „R“ kleslo pod jedničku
Němečtí politici se proto shodli, že omezení sociálního kontaktu bude trvat nejméně do 3. května. Spolková vláda se však bude každých čtrnáct dní zabývat tím, jak se situace z epidemiologického hlediska vyvíjí a podle toho bude aktuálně reagovat. Nejpozději 30. dubna by tedy měla objasnit, co bude po 3. květnu.
„Lidé by měli pochopit, že s virem budeme žít tak dlouho, dokud nebudou vyvinuty účinné léky nebo vakcína,“ řekla dále Angela Merkelová. Vyjádřila rovněž přesvědčení a naději, že lidé se budou i nadále řídit pravidly, aby se do Německa mohl co nejdříve vrátit veřejný život.
Německý Institut Roberta Kocha napověděl, jaký by mohl být z hlediska šíření nákazy další vývoj. Ve středu totiž zveřejnil hodnotu koeficientu R, kterým se vyjadřuje počet reprodukcí viru. Tedy počet osob, které nakazí jeden infikovaný. V Německu se hodnota R k 9. dubnu nacházela na úrovni 0,9. Stále tedy platí, že jeden infikovaný nakazí v průměru téměř jednu další osobu. Na začátku března bylo toto číslo na úrovni tří a k jedničce se dostalo k 22. březnu, uvedl Institut.
Uvolnění musí být pozvolné
Podle Institutu Roberta Kocha je pokles nových potvrzených případů nákazy relativně pomalý i navzdory poměrně drastickým protiepidemickým opatřením. Jedním z důvodů je skutečnost, že se koronavirus rozšířil mezi staršími lidmi po 18. březnu. Stále častěji byla pozorována ohniska epidemie v domovech s pečovatelskou službou a nemocnicích.
Kabinet Angely Merkelové si je vědom, že veřejný život nelze omezovat absolutně a dlouhodobě. Proto přišel ve středu s plánem na postupné uvolňování režimu a od pondělka budou moci znovu otevřít obchody s prodejní plochou do 800 metrů čtverečních bez ohledu na sortiment, který obchody nabízí. Merkelové vláda současně doporučila při nakupování nosit roušky, stát ale jejich aplikaci nebude nařizovat. Roušky a respirátory by podle spolkového kabinetu měly zůstat i nadále vyhrazeny pro zdravotnický personál.
S určitým omezením by měl být od 4. května obnoven také provoz škol, byť se do lavic vrátí zatím jen studenti závěrečných ročníků. Na druhé straně velké akce zůstanou i nadále zakázány, zatím se hovoří o termínu 31. srpna. Konkrétní limity pro velikost akcí stanoví vlády a parlamenty jednotlivých spolkových zemí.
Přijde druhá vlna? Můžeme to ovlivnit, míní vědci
Jak bylo řečeno, pokles reprodukčního koeficientu R pod kritickou jedničku je klíčový. Jestliže se na této úrovni udrží, bude možné uvolňovat lockdown i v dalších zemích. Epidemiologové ale varují, aby odstraňování omezení nepřišlo předčasně a jednotlivé kroky nenásledovaly příliš rychle. Hrozí totiž riziko, že se dostaví druhá vlna nákazy. Vědci mimo jiné zmiňují zkušenosti ze španělské chřipky, která svět zachvátila bezprostředně po skončení první světové války. Tehdy lidstvo čelilo dokonce třem vlnám epidemie.
V té době se však opatření omezující sociální kontakt zaváděla problematicky a chyběl v tom systém. Země a města ale měly tehdy oproti nám jednu velkou výhodu. Jelikož se nákaza šířila díky nižší mobilitě pomaleji než dnes, měly na příchod španělské chřipky více času na přípravu. Informace se totiž před sto lety zase o tolik pomaleji nešířily. Neexistoval sice internet, ale telegrafická komunikace byla pro včasnou informovanost dostačující.
Naši předkové ale v mnoha případech epidemii španělské chřipky podcenili. Jako příklad takového podcenění je uváděna Filadelfie, kde se ještě po výskytu prvních úmrtí v polovině září roku 1918 konaly velké veřejné akce, což epidemii v tomto americkém městě značně urychlilo. Na druhé straně v St. Louis došlo k uzavření škol i zákazu veřejného shromažďování, což přineslo své ovoce: počet úmrtí na sto tisíc obyvatel zde byl na vrcholu epidemie asi devětkrát nižší než ve Filadelfii. Smrtnost se pak díky přijatým opatřením snížila na vrcholu epidemie asi o polovinu, celkově pak přibližně o dvacet procent, vyplývá ze studií týmu vědců z Harvard School of Public Health v Bostonu, na které odkazuje deník Deutsches Ärzteblatt.
Podle nich jsou historické zkušenosti velmi cenným zdrojem. Jenže ty nám pomáhají vysvětlit a pochopit zase jen minulost, pro předpověď budoucnosti je nutné je brát s určitou rezervou. Proto jsou bostonští vědci přesvědčeni, že ani dnes si nemůžeme být jisti, že se epidemie nevrátí v další vlně. Bude to záviset především na tom, jak úspěšná budou současná opatření omezující sociální kontakt.
Petr Musil
