Jednání ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a premiéra Andreje Babiše s šéfy krajských hygienických stanic. Foto: @adamvojtechano

Vláda chce zákonem vyřadit hygieniky ze státní služby

Vláda chce v září předložit do Sněmovny návrh zákona, který by vyřadil hygieniky z působnosti zákona o státní službě. Novinářům to včera řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) a s šéfy krajských hygienických stanic. Podle hygieniků zařazení pracovníků mezi státní úředníky komplikuje jejich přijímání v situaci, kdy jsou hygienické stanice personálně podhodnocené. Vojtěch mluvil také o potřebě zvýšit platy v hygienické službě.

„Připravuje se návrh zákona, doufejme, že bychom to mohli v září předložit do Sněmovny. To by určitě pomohlo celému systému,“ řekl Babiš. „Hygieny v minulosti nebyly pro nás všechny tak důležité, je potřeba je postavit na úroveň lékařů, zdravotníků,“ uvedl premiér.

Vojtěch novinářům řekl, že považuje za nespravedlivé velké rozdíly mezi platy lékařů v hygienické službě a v nemocnicích. Důsledkem toho je podle něj skutečnost, že mladí lékaři nejsou motivováni k práci v hygienické službě. „Lékař v hygienické službě by měl mít podobně jako například v nemocnici,“ prohlásil. Podle něj je třeba technická debata o tom, jak sblížení platů provést.

Platy lékařů v hygienických stanicích začínají nyní na 22.980 Kč, zatímco v nemocnici na 33.420 Kč. Průměrná mzda v ČR byla letos v prvním čtvrtletí 34.077 Kč. Podle hygieniků jsou nižší platy jedním z důvodů menšího zájmu absolventů o práci v hygienické stanici. Kritizují také povinnost složit úřednickou zkoušku kvůli zákonu o státní službě.

Před personálním a ekonomickým oslabením hygienické služby varoval už v roce 2014 na zasedání zdravotnického výboru Sněmovny tehdejší hlavní hygienik a nynější šéf liberecké krajské hygieny Vladimír Valenta. Upozorňoval na mizivý zájem absolventů lékařských fakult o profesi hygieniků. Poslancům tehdy řekl, že pokud se situace nezmění, hrozí to, že za několik málo let nebude možné personálně zajistit systém ochrany veřejného zdraví při řešení výskytu vysoce nebezpečné nákazy.

Zdravotnický výbor v reakci na Valentovy informace v září 2014 vyzval vládu k vytvoření podmínek pro ekonomickou a personální revitalizaci infrastruktury hygienické služby. Požádal také ministerstvo zdravotnictví, aby zvýšilo rozpočet pro hygienickou službu.

Personální posílení hygienických stanic se podle Babiše nyní připravuje. Stanice sice musí na nová místa dělat výběrová řízení, podle premiéra ale existuje výjimka, která umožňuje nové hygieniky okamžitě přijmout na šest měsíců s tím, že se výběrové řízení udělá dodatečně.

Babiš po včerejší schůzce také zdůraznil, že jeho účast na jednání není vyjádřením nedůvěry vůči Vojtěchovi. „Já mu pomáhám, to není, že věřím nebo nevěřím. Samozřejmě má moji podporu,“ řekl.

Malý zájem o práci hygieniků souvisí s podfinancováním a prestiží

Čtyřletou specializaci lékaře-hygienika studuje nyní na pěti lékařských fakultách Univerzity Karlovy 17 lidí. Obor patří mezi studenty medicíny k nejméně oblíbeným. ČTK to řekl přednosta Ústavu hygieny 3. lékařské fakulty (3. LF) Univerzity Karlovy Pavel Dlouhý. Příčinou malého zájmu o specializaci je podle odborníků zejména dlouhodobá podfinancovanost hygienické služby a její malá prestiž ve společnosti. Počet pracovníků služby klesl už mezi roky 2003 a 2013 ze zhruba 6000 na 3500.

Krajské hygienické stanice by se nyní v souvislosti s epidemií covidu měly posílit o 137 zaměstnanců. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v neděli uvedl, že z vládou schváleného navýšení počtu míst je zatím obsazeno pět. Výběrová řízení nebyla ukončena a jasno bude v srpnu, dodal. Podle odborníků ale bude problematické místa obsadit.

Podle Dlouhého je zvýšení platů hygieniků zásadní, ale je třeba činit i další opatření. Zmizet by podle odborníků měla třeba podmínka, že hygienici musí pro výkon státní služby absolvovat úřednickou zkoušku. „Systematicky je třeba též pracovat na zlepšení image oboru, to je prezentovat jej veřejnosti a zejména studentům lékařských fakult jako nesmírně pestrý a zajímavý lékařský obor, s přesahy do různých jiných oblastí a s obrovským dopadem na zdraví populace,“ řekl Dlouhý.

Podle informací, které zazněly na červnové tiskové konferenci organizované 3. LF, v ČR ročně absolvují studium hygieny jeden až dva lékaři. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové bylo na konci května na čtrnácti krajských hygienických stanicích 2094 zaměstnanců, z nich zhruba 197 lékařů. Velká část lékařů-hygieniků se podle ní blíží hranici 60 let.

-čtk-