Alkohol, sebevraždy, domácí násilí. Pandemie dopadá na duševní zdraví i adiktologické služby. Nečeká nás nic dobrého, varují odborníci

Každý sedmý Čech pije rizikovým způsobem. Témě každý adiktologický klient má nějakou duševní poruchu. A pandemie covid-19 to může ještě zhoršit. Foto: Pixabay

V dubnu varoval v rozhovoru pro Zdravotnický deník v souvislosti s pandemií covid-19 profesor a přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Michal Miovský před nárůstem spotřeby alkoholu a počtu klientů adiktologických služeb. A efekt se po pár měsících skutečně dostavil – adiktologové měli plno i v létě, což se doposud ještě nestalo. Podobně je patrný nárůst problémů v oblasti duševního zdraví, experti sledují vyšší výskyt domácího násilí i riziko sebevražd. Na podzim se situace ještě zhorší, shodují se odborníci.

„Nedá se říci, že by se všichni lidé rozpili, ale zcela zřetelně se pandemie dotkla rizikových skupin,“ prohlásil Michal Miovský tento týden v diskusi odborného panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku, zaměřeného na závislost na alkoholu a mezioborovou spolupráci v adiktologii. Jedním z viditelných dopadů pandemie onemocnění covid-19 je podle něj skutečnost, že adiktologové mají stále plno, a to nejen na klinice v Praze, ale po celé České republice. „Doposud se nikdy nestalo, že by v létě byl problém s umístěním pacienta na lůžko. A stále to trvá, je vidět, že se něco děje,“ vysvětluje adiktolog, podle něhož situaci může ještě více zhoršit šok z návratu ke „koronavirovým“ restrikcím a též nástup dětí do školy, jež v minulých týdnech a měsících trávily svůj čas bezprecedentně volněji a odvykly běžnému rytmu úkolů a povinností. Vedle hrozby socio-ekonomických problémů jsou to další z rizikových parametrů, které se u potencionálních klientů adiktologických služeb, zejména těch z nízkopříjmových skupin s nižším vzděláním – a tedy i nižší zdravotní gramotností – sčítají. „Říjen a listopad bude v tomto ohledu neveselý,“ dodává Miovský.

Poněkud pochmurný obrázek potvrzuje i vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík, který na konci nouzového stavu prováděl online průzkum ohledně spotřeby návykových látek, jehož se zúčastnilo zhruba 3.000 respondentů. „U lidí, kteří hlásili každodenní pití v posledních dvanácti měsících, došlo v průměru k násobnému zvýšení frekvence i obvyklé dávky alkoholu. V průměru se zdá, že lidé pili stejně, možná i méně, ale pokud se zohlední frekvence a dávky, tak celková spotřeba se mohla díky těmto nemnoha intenzivním uživatelům zvýšit,“ vysvětluje Mravčík, podle něhož lze předpokládat, že tito lidé brzy dorazí do adiktologických ambulancí. Vyšší poptávku po léčbě závislost, nejen na alkoholu ale i tabáku nebo konopných látkách, lze očekávat i díky tomu, že lidé byli více doma, kde mohli mít čas a klid o své závislosti přemýšlet. Ta se mohla také více projevit i před ostatními členy rodiny, kteří následně mohou tlačit na zahájení léčby.

Stačí málo, aby se pozitivní křivky změnily

Adiktologický klient má obvykle nějakou duševní poruchu, tvrdí předseda Výkonného výboru pro řízení implementace Strategie reformy psychiatrické péče Ivan Duškov. Není tedy příliš překvapivé, že vedle nárůstu spotřeby alkoholu a jiných návykových látek lze důsledky pandemie pozorovat i v oblasti duševního zdraví, včetně vyšší míry výskytu domácího násilí.

Z dat Národního ústavu duševního zdraví vyplývá, že v průběhu nouzového stavu došlo v porovnání s rokem 2017 k nárůstu případů osob, které splňují diagnostická kritéria pro některé z duševních onemocnění i riziko sebevraždy. Riziko sebevraždy bylo identifikováno u dvanácti procent reprezentativního vzorku, což je ve srovnání s předchozím šetřením v listopadu 2017 trojnásobek. „A to razantní socio-ekonomické dopady pandemie teprve přijdou, bude to tlak z vícero stran. Lidé si v posledních letech zvykli na určitou ekonomickou konjunkturu, která se odrážela i na jejich vnitřní pohodě. Z pohledu duševního zdraví nás v příštích měsících nečeká nic dobrého,“ varuje Duškov, podle něhož je teď důležité, aby vláda začala co nejdříve naplňovat opatření z Národního akčního plánu prevence sebevražd, který schválila na konci srpna.

A zvýšený stres v populaci se objeví i v jiných oblastech odborného lékařského zájmu než je adiktologie nebo duševní zdraví. Jak například upozorňuje profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti a přednosta 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK, ztráta socio-ekonomické pohody spolu se zvýšenou spotřebou alkoholu bude mít dopad i na kardiovaskulární choroby. „Je potřeba si uvědomit, že ona kardiovaskulární revoluce z posledních třiceti let není způsobena jen lepší prevencí a léčbou, ale především zlepšením socio-ekonomických poměrů. Kardiovaskulární choroby s tím úzce souvisí. Stačí málo a křivky se mění,“ říká Linhart, podle něhož je to vidět například při porovnání výskytu infarktu v Praze (106 případů na 100 tisíc obyvatel ročně) a Ústeckém kraji (téměř 170 případů). „Rozdíly jsou v desítkách procent,“ dodává kardiolog s tím, že zhoršující se trend je již v některých zemích na západ od nás patrný, například ve Velké Británii.

Lékaři, a nejen ti praktičtí, by tak měli být aktivnější a více se při lékařských prohlídkách zaměřit na to, jak je na tom jejich pacient s konzumací návykových látek, zvláště pokud pochází z rizikových poměrů. „Ty nejnižší socioekonomické skupiny mohou nakonec třeba pít méně alkoholu než lidé s vyššími příjmy a vzděláním, ale dopady jsou mnohem horší,“ uzavírá Mravčík.

Odborný panel se konal za laskavé podpory Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

Helena Sedláčková