Psychická pohoda na pracovišti bude jedním z velkých témat politických témat nadcházejících měsíců. Spolkový ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil (SPD) chce zahájit práce na strategii, která by měla za cíl zlepšovat péči o duševní zdraví zaměstnanců. Jde o jedno z důležitých témat souvisejících s následky koronavirové krize.
Spolkový ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil očekává, že pandemie koronaviru bude mít velký dopad na duševní zdraví mnoha lidí. „Bude to mít spoustu psychosociálních důsledků,“ uvedl Heil podle deníku Deutsches Ärzteblatt s tím, že je třeba na tomto tématu pracovat dlouhodobě a usilovně. Předcházení vzniku nějakých dalších negativních jevů je totiž efektivnější než jejich následné řešení.
Heil oznámil, že na tématu spolupracuje také spolková ministryně pro rodinu Franziska Giffeyová (SPD) a spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). „Potřebujeme komplexní strategii. V boji proti tomuto problému musí jít politika trhu práce, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a rodinná politika ruku v ruce,“ dodal Hubertus Heil.
Dvojnásobek během osmi let
Politici tak reagují na stoupající počet případů pracovní neschopnosti. Ten se mezi lety 2008 a 2016 zvýšil celkově o více než šedesát procent, ovšem alarmující je nárůst případů, kdy důvodem byla nějaká duševní porucha. Zde přírůstek činil bezmála 125 procent. To znamená více než zdvojnásobení během pouhých osmi let.
Hubertus Heil uvedl, že duševní poruchy související s pracovním zatížením mohou mít různé příčiny. Svou roli může sehrát stres v raném dětství, trauma, genetické predispozice, ale také fyzické onemocnění. „Jsem si vědom, že jde o velmi složitou oblast. I proto není možné přijmout jednoduchou strategii, jak tento problém řešit,“ dodal spolkový ministr práce a sociálních věcí.
Heil počítá v rodícím se plánu se zapojením zdrojů Svazu důchodového pojištění (Deutsche Rentenversicherung Bund), ze kterého jsou financovány rehabilitační služby, ale také z úrazového pojištění a rovněž se zapojením neziskového sektoru. Jako první a možná vůbec nejdůležitější krok, který je třeba podniknout, je téma duševních chorob odtabuizovat. „Začneme s osvětovou kampaní,“ doplnil Hubertus Heil.
400 milionů eur na postcovidovou péči
„Lidé se během koronavirové krize mohou spolehnout na to, že jim v akutní fázi pomůžeme,“ uvedla prezidentka Svazu důchodového pojištění Gundula Roßbachová s tím, že to platí i pro psychické následky onemocnění Covidem-19. Připomněla také, že už nyní Svaz, který řídí, podporuje poskytovatele péče v souvislosti s koronavirovou krizí částkou kolem 400 milionů eur (asi 10,6 miliardy korun).
Svaz důchodového pojištění poskytl v loňském roce rehabilitační služby ve více než jednom milionu případů. „Před dvaceti lety to bylo jen něco přes 800 tisíc,“ doplnila Roßbachová. Odborníci ale očekávají, že tento počet se po odeznění koronavirové pandemie výrazně zvýší. „Všechno se to na nás navalí, až epidemie skončí,“ uvedla pro deník Handelsblatt Eike Langheimová z kardiologického oddělení rehabilitačního centra Seehof, které se nachází ve dvacetitisícovém městě Teltow východně od Postupimi.
Co na to psychoterapeuti?
Plán trojice spolkových ministrů zřejmě uvítá Spolková komora psychoterapeutů (BPtK – Bundespsychotherapeutenkammer), která prakticky od počátku koronavirové krize upozorňuje, že pandemie bude mít neblahý vliv na psychiku obyvatel. Proto minimálně od léta volá po strategii ochrany pro případ příchodu druhé vlny epidemie, a to se zaměřením na zvláště ohrožené osoby.
„Lidé potřebují kontakt a blízkost. Obojí je nezbytným zdrojem pro zvládnutí těžkých časů,“ uvedl před necelým měsícem prezident Spolkové komory psychoterapeutů Dietrich Munz pro deník Deutsches Ärzteblatt. Podle něho platí, že čím déle život ohrožující události a krize trvají, tím větší je pravděpodobnost, že se u lidí mohou objevit duševní poruchy a onemocnění.
Komora na základě dosavadních výsledků výzkumu o důsledcích koronavirové pandemie pro duševní zdraví zformulovala několik požadavků směrem ke státu. Podle zástupců komory je nutné zlepšit informovanost ohrožených osob, posílit osobní podporu, například prostřednictvím telefonního poradenství, a umožnit psychoterapeutům ve větší míře poskytovat poradenství a pomoc pacientům všech věkových skupin. Důležité je, aby se pomoc dostala ke všem, kteří ji potřebují, a také včas. Také by se podle BPtK mělo mnohem více podporovat povědomí veřejnosti o významu duševního zdraví, a to „prostřednictvím zdravotnické politiky“.
Petr Musil
