Farmaceutické firmy si ve státě Hidalgo vytvoří výrobní a logistické centrum, z něhož hodlají v budoucnu zásobovat svými výrobky zbytek regionu Latinské Ameriky. Na obrázku vidíme schopnost Mexičanů hledat neotřelá řešení. Z chudé čtvrti se ve městě Pachuca de Soto právě ve státě Hidalgo, stala turistická atrakce, když skupina sprejerů přemalovala 200 domů na jeden obrovský duhový obraz. Foto: Wikimedia

Mexiko láká indické výrobce generik. Chce vytvořit farmaceutický hub

Šestice indických farmaceutických firem, které vyrábějí generické léky, už podepsalo dohodu s mexickým státem Hidalgo o investicích do velkého farmaceutického clusteru. Cílem je snížení mexické závislosti na dovozu léků ze zahraničí, zejména pak z Číny. Koronavirová krize ukázala, že taková závislost může být fatální.

 

Dr Reddy´s Laboratories, Zydus Cadila, Glenmark Pharmaceuticals, Torrent Pharmaceuticals, Hetero Drugs a Ackerman Pharma podepsaly dohodu s vedením mexického státu Hidalgo o vybudování farmaceutického a logistického clusteru. Uvedl to portál Fiercepharma.com s odkazem na webový deník Economic Times.

Primárním cílem je snížit závislost Mexika na dovozu generických léků. Šestice společností si ale od investic slibuje také proniknutí na trhy dalších latinskoamerických zemí. Farmaceutické firmy si ve státě Hidalgo vytvoří výrobní a logistické centrum, z něhož hodlají v budoucnu zásobovat svými výrobky zbytek regionu Latinské Ameriky.

Pouze na mexickém farmaceutickém trhu dosahuje obrat z prodeje léků objemu 10,6 miliardy dolarů (asi bezmála 244 miliard korun). Mexiko je tak druhý největší farmaceutický trh mezi latinskoamerickými zeměmi, a to hned po Brazílii. Největší středoamerická země je také jednou z nejvíce rozvinutých právě z hlediska produkce léků. V Mexiku má svůj „domov“ kolem dvou stovek výrobců léků, včetně několika velkých zahraničních farmaceutických firem.

Přednost při veřejných zakázkách

„Mexiko má poměrně přísné regulační standardy, mnohem přísnější než většina ostatních latinskoamerických zemí,“ uvedlo ministerstvo obchodu mexického státu Hidalgo s tím, že Mexiko doveze ročně léky zhruba za 4,3 miliardy dolarů (necelých 100 miliard korun).

A právě Indie patří k zemím, kterým se na mexickém trhu daří expandovat. Za prvních pět měsíců letošního roku vzrostl import léků z Indie do Mexika o více než dvě třetiny na letošních 92 milionů dolarů (asi 2,1 miliardy korun). Celoroční loňský dovoz léků z Indie do Mexika dosáhl přibližně 160 milionů dolarů (necelých 3,7 miliardy korun).

Mexiko během prvních několika dnů po propuknutí pandemie koronaviru trpělo nedostatkem léků. To vedlo k růstu jejich ceny a zvyšovalo výdaje na zdravotnictví. Mexiko se tak chce skrze lákání zahraničních farmaceutických společností připravit na budoucí možné pandemie. Od toho si také slibuje, že nebude muset nakupovat nákladné značkové léky například ve Spojených státech nebo v evropských zemích jako Německo, Francie, Švýcarsko nebo Irsko.

Mexická vláda také dala zmíněným indickým výrobcům generických léků příslib, že budou mít výhodnější pozici při zadávání veřejných zakázek na dodávky léků do veřejného zdravotního systému. Deník Economic Times uvedl, že některé z uvedených indických společností už v Mexiku své výrobní závody mají, další pak disponují pouze obchodním zastoupením. V Mexiku takových v současné době působí více než dvě desítky.

Spojené státy budují generický „řetězec“

Mexiko ale není jedinou zámořskou zemí, která se tímto způsobem „opevňuje“ pro případ další podobné krize. Jeho severní soused, Spojené státy americké, rovněž přistoupil k řadě investic do výroby generických léků. Na rozdíl od Mexika se USA zaměřily na málo známé výrobce a hodlají vybudovat svůj nezávislý dodavatelský řetězec, uvedl portál Fiercepharma.com.

Nedávno například společnost Ology Bioservices získala kontrakt od americké armády za 106 milionů dolarů (necelé 2,5 miliardy korun), aby „plnila úkoly týkající se vakcíny proti koronaviru a potenciálních léků na covid-19“.

V květnu administrativa Donalda Trumpa uzavřela čtyřletou smlouvu se společností Phlow Corporation v hodnotě 354 milionů dolarů (přes 8 miliard korun) na vybudování závodu na produkci generických léků, pomocí nichž se má rovněž léčit covid-19.

Petr Musil