Čtvrtek, 15. dubna, 2021

Covid přiměl lékaře elektronizovat poukazy na zdravotnické prostředky na vlastní pěst, zakotvit ePoukaz má nyní pozměňovací návrh

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Elektronizace neodmyslitelně patří k naší době – a covid-19 potvrdil, že tomu tak je i ve zdravotnictví. Většina lékařů, kteří byli před pár lety proti zavedení povinného eReceptu, nyní musela uznat, že bez něj by náš systém zvládal situaci o dost hůře. Na druhou stranu se ukázalo, že v elektronizaci ještě máme na mnoha místech co dohánět. Řeč je mimo jiné i o poukazech na zdravotnické prostředky, které doposud bylo možno vydávat jen v listinné podobě – což činí během epidemie potíže zejména u chronických pacientů, jako jsou diabetici. Lékaři tak byli nuceni uchýlit se k elektronizaci „na divoko“ a posílali pacientům poukazy naskenované mailem. Situaci se nyní snaží napravit pozměňovací návrh k zákonu o zdravotnických prostředcích, který předložila skupina poslanců v čele s šéfkou zdravotnického výboru Věrou Adámkovou. Ten zavádí dobrovolný elektronický poukaz s tím, že by měl fungovat obdobně jako elektronický recept. O přínosech novinky si Zdravotnický deník povídal s odborníkem na problematiku zdravotnických prostředků Jakubem Králem ze společnosti Porta Medica.

 

Zdravotnický výbor na svém posledním zasedání doporučil ke schválení pozměňovací návrh profesorky Adámkové a dalších, který zavádí ePoukaz. Můžete přiblížit, jaké jsou přínosy tohoto návrhu?

K 21. století patří digitalizace veřejné správy včetně zdravotnictví. Pokud jde o lékařské předpisy, u léčiv už máme formu alespoň dobrovolné elektronické preskripce za sebou více jak deset let a u zdravotnických prostředků se to dlouhodobě odkládalo. Byl jsem proto moc rád, že si zdravotní výbor při projednávání nového zákona o zdravotnických prostředcích vynutil zpracování pozměňovacího návrhu. Je také důležité, že návrh vznikl zespodu. Impulsem pro členy zdravotnického výboru byla iniciativa ze strany Národní rady osob se zdravotním postižením v čele s panem Krásou a Koalice pro zdraví v čele s paní Petrenko. Dnešní covidová doba jasně ukázala, že lidé potřebují možnost, aby preskripce mohla probíhat dálkovým způsobem a aby bylo možno elektronickou formou zajistit tok lékařského předpisu mezi lékařem, pacientem a výdejnou, potažmo nakonec pojišťovnou. Je to tedy prospěšný krok.

Kvituji také to, že se to v této fázi zavádí dobrovolně, takže nikdo nebude tlačen do extrémního řešení, že je to povinné. Nemyslím přitom, že budeme opakovat scénář léčivých přípravků, kdy byl po dobu dobrovolnosti institut využíván jen okrajově, protože obě skupiny, které s tím historicky měly problém, ať už lékaři či výdejci, budou moci využít veškeré platformy, které jsou zavedeny u elektronického receptu. Tím, že se recykluje technologické řešení, to pro lékaře nebude znamenat žádnou další investici či učení se s novým systémem. Očekávám proto, že systém i v dobrovolném režimu naběhne téměř bez odporu. Navíc tu nejsou rizika spojovaná s problematikou lékového záznamu u léčivých přípravků, protože u zdravotnických prostředků neexistuje něco na způsob nebezpečných interakcí. Ochránci osobních dat tak v tomto případě nebudou mít žádnou agendu.

Můžete přiblížit, jak přesně bude ePoukaz fungovat?

Návrh je velice podrobný a z něj to na mě působí tak, že lékař, který bude předepisovat léčivé přípravky, bude mít v rámci svého systému i modul pro předepisování zdravotnických prostředků, kde bude ePoukaz jen novým druhem receptu, jen s trochu jinými údaji korespondujícími se zdravotnickými prostředky. Procedura bude v zásadě stejná, pacient si tedy bude moci zvolit, jestli mu bude vytištěna průvodka, přijde mu sms nebo mail. Pak navštíví preferovaného výdejce, ať už lékárnu, nebo výdejnu zdravotnických prostředků, a výdejce bude postupovat v podstatě analogicky jako u léčivých přípravků, kdy ze systému odepíše výdej. Zároveň vznikne přehled o tom, jaký zdravotnický prostředek byl skutečně vydán pacientovi, protože podobně jako u léků mají výdejci možnost provádět záměny. V nejobecnější rovině z laického pohledu pacienta, ale stejně tak lékaře či výdejce na úrovni lékárny to nebude žádná dramatická změna. Určitou změnu zaznamenají výdejny zdravotnických prostředků, pro které je to novinka. Proto je důležité, že to nemají naoktrojováno povinně, ale je v dobrovolném režimu, zda a kdy se do systému připojí. Zároveň vidím jako obrovskou výhodu, že nový systém bude zahrnovat on-line aplikaci SÚKL, něco na způsob elektronického bankovnictví, takže si malá výdejna v Horní Dolní nebude muset kupovat drahý informační systém, ale bude moci ad hoc vydat na ePoukaz zdravotnický prostředek i třeba jednou týdně, když bude většina pacientů chodit s klasickým listinným poukazem. Za mě to tedy je řešení, které mělo patrně nastat dříve, ale lepší pozdě než nikdy.

Liší se v něčem ePoukaz od eReceptu?

V určitých ohledech se liší. Například problematika tzv. Rx léků, čili těch, které jsou vydávány povinně na recept, představuje u léčivých přípravků obrovskou množinu, naopak u zdravotnických prostředků ty, které jsou vydávány povinně na poukaz, představují absolutní minoritu. Určitým specifikem je, že u zdravotnických prostředků je umožněn zásilkový výdej i na hrazené zdravotnické prostředky, což u léčiv umožněno není. Existují také tzv. zdravotnické prostředky na zakázku, tedy individuálně zhotovované na míru pacientovi. Odlišnosti tam tedy jsou, ale v základu je systém velmi podobný eReceptu a vlastně se recyklují vzniklá řešení jak na úrovni SÚKL, kde vznikne Centrální úložiště elektronických poukazů, tak na úrovni ostatních hráčů.

Když se podíváme na současnou situaci a omezení daná covidem, jak může ePoukaz usnadnit pacientům a lékařům život?

Myslím, že covid krásně ukázal absolutní nezbytnost elektronické preskripce jak u léků, tak u zdravotnických prostředků. Byl tu jen ten rozdíl, že u léčiv už šlo o zavedený systém, nebylo potřeba nic dělat a systém krásně fungoval, zatímco u zdravotnických prostředků to tak nebylo. Zdravotním pojišťovnám jde ke cti, že přestože pro to neměly silný zákonný mandát, přistoupily k „pralesnímu“ způsobu elektronické preskripce zdravotnických prostředků a tolerovaly, že lékaři zasílali skeny poukazů pacientům emailem, pacient si ho vytiskl a šel s ním do lékárny, případně jí ho poslal v elektronické podobě. Přestože tu tedy nebylo zákonné zakotvení elektronických poukazů na zdravotnické prostředky, zdravotní pojišťovny si uvědomily, že chronické pacienty nelze odříznout od péče – například u diabetiků je pravidelný monitoring glykémie životně důležitá záležitost. Určitá forma byť zcela amatérské preskripce musela být umožněna a je to důkaz, že kdybychom tu už měli zavedenu elektronickou preskripci zdravotnických prostředků, bylo by to pro všechny strany jedině prospěšné.

Může ePoukaz přinést nějaké úspory?

Těžko říci. Může je přinést sekundárně, ale špatně se to kvantifikuje. Je pravda, že zejména v oblasti pojišťovnami hrazených zdravotnických prostředků dochází v určitých segmentech ke „šmelině“ s poukazy – a jakémukoliv nepořádku prospívá méně přehledný listinný systém. Zmenší se tedy prostor pro nekalá či podvodná jednání na úrovni distribuce a výdeje. V tomto směru tedy ano, ale že by se vydávalo méně za zdravotnické prostředky, to s tím spojeno není – ePoukaz nezasahuje do zákona o veřejném zdravotním pojištění, ale řeší primárně otázku bezpečnosti.

Letos začal fungovat lékový záznam. Budou mít možnost lékaři vidět i předepsané prostředky?

Nevím, jaká je plánovaná budoucnost, ale v současné době nikoliv. Svým způsobem mi to ale ani nedává smysl, protože u léčivých přípravků není cílem lustrace, aby lékař věděl, co pacient bere od jaké firmy, ale je to o bezpečnosti pacienta, protože některé lékové kombinace mohou způsobit nežádoucí účinky ve smyslu, že místo aby pacientovi prospěly, zásadně jeho stav zhorší – jsou i evidované případy úmrtí na nežádoucí lékové interakce. U zdravotnických prostředků takový fenomén nemáme. Bývají zde kompatibilní prostředky různých výrobců a obvykle je kompatibilita deklarována. Problém složitého vyhodnocování, které prostředky se navzájem mají nebo nemají rády, tu není – buď výrobce deklaruje kompatibilitu, a pak to lékař může předepsat, nebo nedeklaruje a předepsat to ani nelze. Proto si myslím, že něco na způsob lékového záznamu pro zdravotnické prostředky z bezpečnostního hlediska nedává smysl.

ePoukaz bude dobrovolný. Nakolik předpokládáte, že nahradí listinný poukaz?

Myslím, že tam bude jiný vývoj než u léků. Tam dokud byl eRecept dobrovolný, byl využíván zcela minoritně, a až když se stal povinností, překlopil se do 80, 90 procent preskripce v elektronické podobě. U zdravotnických prostředků to vidím zásadně jinak. Náběh elektronické preskripce léků brzdil dlouhodobý odpor lékařů k tomu si zavádět technologie, odpor byl částečně i na straně lékáren, a hlavně tu byl velký aktivismus v oblasti ochrany osobních údajů. To jsou ale všechno věci, které jsou u zdravotnických prostředků jinak – lékaři jsou na elektronickou preskripci zvyklí, mají zavedený systém, kde IT investice proběhla a elektronické podpisy či jiné typy identifikátorů už mají. Lékárny to uvidí jako příležitost, protože na rozdíl od výdejen zdravotnických prostředků už mají do technologie nainvestováno. Bude to tedy motivační, protože i výdejny zdravotnických prostředků, pro něž to bude novinka, budou konkurenčně tlačeny k tomu, aby se maximálně přizpůsobily a šly cestou dobrovolného výdeje na ePoukaz – jinak by jim hrozilo, že se část klientů začne přesouvat k lékárnám, které to budou pokrývat plnohodnotně.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY