Sobota, 6. března, 2021

Letecká záchranka se od ledna vrací k modelu 8+2

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Letecká záchranka byla roky velmi ožehavým tématem. Dohady o tom, zda má být státní, nebo ji budou zajišťovat i soukromé subjekty, stížnosti a trestní oznámení kvůli domnělé předraženosti i debaty o transparentnosti výběrového řízení ovšem v poslední době utichly a nyní se vracíme k modelu, který tu fungoval již před čtyřmi lety. Od Nového roku tak budou armáda a vnitro zajišťovat provoz každý na jedné základně, zbylých osm základen budou mít na starosti soukromé subjekty. Zatímco ale do roku 2016 obsluhovala čtyři základny Alfa Helicoter (první česká soukromá letecká záchranka, která nakonec kvůli experimentování se zajištěním letecké záchranné služby skončila) a čtyři DSA, od 1. ledna bude provoz na šesti základnách zajišťovat DSA a na dvou společnost ATE.

 

Po několika letech dohadů se v loňském roce nakonec česká vláda vrátila k tomu, že letecká záchranka poběží v modelu 8+2, tedy že dvě základny bude provozovat stát a osm jich zajistí soukromníci. V říjnu 2019 tak ministerstvo vypsalo nadlimitní veřejnou zakázku na provozovatele vrtulníků pro LZS na osmi základnách pro období 2021 – 2028 a v únoru 2020 byly podepsány smlouvy. Společnost DSA tak bude provozovat vrtulníky na šesti základnách v Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Jihlavě, Brně a v Českých Budějovicích, společnost ATE pak bude mít na starosti vrtulníky na dvou základnách v Ostravě a Olomouci.

„Česká republika tak bude stejně jako doposud disponovat celkem 10 vrtulníky letecké záchranné služby operujícími ve dne, což ve srovnání s ostatním státy Evropy znamená nadprůměrně kvalitní dostupnost této služby (dostupnost LZS do 20 minut je zajištěna pro 95,9 procenta území ČR a 97,1 procenta obyvatel ČR),“ píše se v informaci pro vládu ohledně změn v systému zajištění letecké záchranné služby v ČR od 1. 1. 2021.

Od ledna by zároveň mělo začít fungovat několik novinek. Počet stanovišť s nepřetržitým 24 hodinovým provozem se zvýší z pěti na šest a za tmy se tak bude létat z Prahy, Plzně, Ostravy, Hradce Králové, Českých Budějovic a Brna. Speciální záchranné práce s lanovými technikami budou nově provádět jen vybraná stanoviště v Ústí nad Labem, Hradci Králové, Ostravě a Českých Budějovicích, přičemž budou účelněji využity stávající funkční kapacity ostatních složek IZS, tedy hasičů a Letecké služby PČR – základna Praha.

Na dohodách s vnitrem a obranou se pracuje

Zatímco jihočeská a jihomoravská základna nyní přecházejí z ministerstva obrany a ministerstva vnitra na DSV, základnu v Plzni bude mít i nadále na starosti armáda a v Praze vnitro. Dohody o zajišťování letecké záchranné služby a letecké zdravotnické dopravy s ministerstvem obrany a ministerstvem vnitra by měly být podepsány v nejbližší době a budou uzavřeny na dobu neurčitou s možností výpovědi.

„Jelikož dochází ke změně parametrů výše uvedených dohod a v mezidobí došlo k vydání metodického pokynu, dohodly se dotčené resorty na uzavření dohod nových. Jejich parametry, včetně parametrů finančních, jsou již v současné době dojednávány a dohody připraveny k podpisu jednotlivých ministrů. V případě dohody s MO bude MZ nad rámec minulých plateb přispívat i na další náklady letecké zdravotnické dopravy, a to hrazením poplatků (zejména přistávacích), které některá letiště vyžadují,“ stojí v informačním materiálu.

Náklady na leteckou záchranku zajišťovanou armádou činily (dle smlouvy z listopadu 2016) v roce 2019 skoro 62 milionů a na rok 2020 by mělo jít o 60 milionů (konečná částka bude známa až příští rok). Náklady za leteckou záchranku zajišťovanou ministerstvem vnitra (dle smlouvy z prosince 2016) se v roce 2019 vyšplhaly na 46,6 milionu a na rok 2020 by mělo jít o cca 54 milionů.

„Na rok 2021 a roky následující je financování zajištění letecké záchranné služby součástí dojednaných rámců mezi příslušnými ministerstvy a zohledňuje snížení počtu základen a tím vyvolané snížení počtu předpokládaných letových hodin,“ dodává informační zpráva.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY