SÚKL si může polepšit o 7 milionů ročně. Vláda projedná i postoj k pandemické dohodě

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) by mohl za své odborné úkony a konzultace v oblasti cen a úhrad léčivých přípravků získat ročně až sedm milionů korun navíc. Návrh nařízení, které má zejména valorizovat cenu práce při posuzování žádostí, projedná v pondělí vláda. Vláda v pondělí projedná také návrh na stanovisko ČR k jednání Světové zdravotnické organizace (WHO). Právě tam by se mohlo hlasovat o pandemické úmluvě.

Ústav podle rozpočtu hospodařil loni s téměř 968,5 milionu korun, vlastní příjmy tvořily kolem 24,8 milionu korun. SÚKL posuzuje podle zákona o veřejném zdravotním pojištění žádosti výrobců týkající se regulace cen léků a jejich úhrad z veřejného zdravotního pojištění.

„Požádat je možné o stanovení nebo změnu maximální ceny a výše a podmínek úhrady léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely,“ uvedlo v důvodové zprávě ministerstvo zdravotnictví (MZd), které ústav zřizuje.

„Pro vyřízení žádosti je nezbytné, aby ústav důkladně posoudil předložené důkazy ze strany žadatele a účastníků řízení a vypracoval odborné stanovisko, které je součástí odůvodnění rozhodnutí,“ uvádí dále materiál pro jednání vlády.

Valorizace sazby za práci úředníka

Loni si tím ústav vydělal 23,8 milionu korun. Nařízením by se měla valorizovat hodinová sazba za práci úředníka, která se neměnila od roku 2022. Nově bude zpoplatněná také třetí změna obsahu podání od žadatele. „Kalkulace počítá s tím, že zavedení poplatku za třetí změnu motivuje držitele k podávání kvalitnějších dat v dřívějších fázích, což mírně sníží celkovou hodinovou zátěž u standardních revizí a změn,“ doplnilo MZd.

Původně měla vláda projednávat i stanovisko MZd k výsledku kontroly peněz a majetku SÚKL Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). Body týkající se NKÚ ale byly z programu jednání staženy. NKÚ loni v listopadu konstatoval, že téměř pětinu svých provozních výdajů SÚKL vydává za odesílání elektronických receptů formou SMS. V roce 2024 to bylo více než 33 milionů korun. Další nárůst očekával i v roce 2025, kdy se spustily elektronické poukazy na zdravotnické prostředky.

Mohlo by vás zajímat

Změna ve vedení péče o vězně: Do čela zařízení ministerstva spravedlnosti nastoupil nový ředitel

Mezititulek

Vláda v pondělí projedná také návrh na stanovisko ČR k jednání Světové zdravotnické organizace (WHO), které se za dva týdny koná v Ženevě. Podle vládního materiálu se může na květnovém jednání WHO hlasovat i o takzvané pandemické úmluvě. Celosvětová organizace touto cestou reaguje na nedávnou pandemii covidu-19.

„ČR dlouhodobě poukazuje na nutnost vyváženosti textu a nezbytnost ochoty smluvních stran nový nástroj respektovat a skutečně se jím řídit. V případě hlasování bude delegace postupovat v souladu s dlouhodobou pozicí ČR a doporučením EU,“ píše se v materiálu pro jednání vlády.

Nová úmluva by měla reagovat na některé nedostatky, které se během pandemie projevily. Podle informací na webu MZd stanoví opatření týkající se pandemické prevence, včetně interakce člověka se zvířaty a životním prostředím. Dále podle MZd napomůže posílit mezinárodní výzkum či usnadní vývoj nových diagnostik, léčiv a vakcín. Bude také možné rychleji mobilizovat mezinárodní zdroje na zvládání zdravotnických krizí. Dohoda má také zajistit sdílení nových technologií i s méně rozvinutými zeměmi světa.

Text úmluvy podle dřívějšího vyjádření MZd stanoví, že státy mají plnou suverenitu k přijímání opatření na ochranu veřejného zdraví na svém území. WHO jim tak nemůže nařizovat národní politiky nebo legislativní opatření.

Kritika úmluvy

Koalice ANO, SPD a Motoristů se o WHO zmiňuje i ve svém programovém prohlášení. „Nedopustíme přenášení rozhodovacích pravomocí z ČR na WHO – zajistíme národní suverenitu v legislativních a rozhodovacích procesech v návaznosti na tuto mezinárodní instituci,“ píše se v dokumentu.

Už před volbami zejména hnutí SPD konkrétně pandemickou úmluvu silně kritizovala, odmítnutí dohody bylo i součástí jeho volebního programu. Do vládního prohlášení se ale dostala obecnější formulace o zabránění přenosu pravomocí.

Aby byla úmluva platná, musí ji v květnu odhlasovat dvě třetiny členských zemí WHO. Poté ji mus ratifikovat alespoň 40 z těchto zemí. Aby byla závazná přímo pro ČR, musí ji schválit vláda a Sněmovna.