Čtvrtek, 28. ledna, 2021

Afroameričané jsou k očkování zdráhaví. Získat důvěru pomáhá vědkyně tmavé pleti, která stojí za vývojem vakcíny od Moderny

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Afroameričané mají 2,6 krát vyšší riziko nákazy covid-19 než bílá populace a dokonce 3,7 krát vyšší riziko úmrtí. Přesto se k očkování proti koronaviru stavějí skepticky a téměř polovina se k němu nechystá. Ředitel Národních institutů pro zdraví Anthony Fauci se proto rozhodl veřejnost blíže seznámit s vědkyní, díky které přišla na svět vakcína od Moderny – s 34letou Afroameričankou Kizzy Corbettovou.

 

„Vakcína od Moderny byla vyvinuta v našem centru pro výzkum vakcín týmem vědců vedených doktorem Barney Grahamem a jeho blízkou kolegyní doktorkou Kizzmekiou Corbettovou. Kizzy je vědkyně afroamerického původu, která je přímo v čele vývoje vakcíny. Takže první věc, kterou bych chtěl říci svým afroamerickým sestrám a bratrům, je to, že vakcína, kterou dostanou, byla vyvinuta Afroameričankou. To je zkrátka fakt,“ řekl Anthony Fauci v prosinci na fóru pořádaném Národní městskou ligou. Vakcína má přitom 94 až 95 procentní efektivitu, proti závažnému průběhu covid-19 pak chrání skoro na sto procent.

Smutným faktem ale je, že ačkoliv mají Afroameričané zejména vzhledem k socioekonomickým podmínkám vyšší riziko nákazy a úmrtí na covid-19 (častěji bydlí v hustě osídlených oblastech, mnohdy trpících znečištěním, nezřídka žije více generací pohromadě, lidé mají menší šanci pracovat na home office a velkou roli nepochybně hraje také zdravotní pojištění), důvěra v očkování proti koronaviru je malá. Listopadový průzkum ukázal, že jen 55 procent Afroameričanů je ochotno nechat se očkovat v případě, že vakcínu úřady shledají bezpečnou a efektivní.

Další studie zjistila, že pouhých 14 procent Afroameričanů věří, že vakcína bude bezpečná, a 18 procent, že bude efektivní. Podle tohoto výzkumu obavy pramení hlavně z historie, kdy v americkém medicínském výzkumu sehrál roli rasismus. Šlo například o nucené sterilizace černých žen nebo studii syfilitidy v Tuskegee organizovanou mezi roky 1932 až 1972, během níž zemřelo přes sto černošských mužů. Anthony Fauci dle svých slov skepticismus respektuje, zároveň ale zdůrazňuje, že vědci, ne politici mají na starosti schvalování vakcín proti covidu.

O to důležitější je role Kizzy Corbettové jako jedné z hlavních postav, kterým vděčíme za vakcínu. Podle Fauciho by také mělo jít o známku důvěryhodnosti pro ty Afroameričany, kteří s vakcinací váhají.

Důvěru je třeba budovat krok za krokem

Kizzy Corbettová má doktorát z mikrobiologie a imunologie na Severokarolínské univerzitě. Jako studentka byla vybrána, aby se účastnila projektu SEED pro nadané studenty z minorit, který jí umožnil vystudovat chemii v Severní Karolíně a nakonec nastoupit na plný úvazek na Marylandskou univerzitu v Baltimore. Všechen čas trávila v laboratořích, až byla nakonec přijata na letní stáž do Národních institutů pro zdraví. Když odpromovala, nastoupila Corbettová na doktorandský program na Univerzitě Severní Karolína, kde pracovala jako výzkumná asistentka studující virové infekce.

Do Centra pro výzkum vakcín Národních institutů pro zdraví nastoupila jako postdoktorandka v roce 2014, kdy ale ještě neměla ani tušení, že bude pracovat na vývoji vakcíny ve Fauciho týmu. „Důvodem, proč jsem začala pracovat na koronaviru, nebyl vývoj vakcíny, ale abychom řádně porozuměli imunitní odpovědi na vakcínu, kterou bychom potenciálně mohli vyvinout,“ vysvětlila pro ABC.

Loni v lednu po zjištění, že se v čínském Wuhanu objevila epidemie respirační nákazy, se tým dal do práce. A když na začátku pandemie Fauci předvídal, že by vakcína v horizontu roku mohla být hotová, věděla Corbettová, že je to proveditelné.

Poprvé se Kizzy Corbettová se svým týmem dostala do novinových titulků na začátku března, kdy se na jejich práci přijel podívat Donald Trump. Její setkání s prezidentem bylo podle vědkyně důležitým krokem vpřed jak pro mladé vědce, tak pro Afroameričany. „Cítila jsem, že je nezbytné, abych byla vidět a neschovávala se. Vnímala jsem to jako důležité kvůli viditelnosti pro mladé vědce a také pro barevné lidi, kteří často pracují za scénou a v podstatě udělali při snahách vyvinout vakcínu těžkou práci,“ říká Corbettová.

Podle ní ale zabere čas, aby byla mezi Afroameričany vybudována důvěra, a je nutno tak činit krok za krokem. „Na prvním místě lidem říkám, že je chápu, a na druhém, že při budování důvěry sehraji svou roli. Myslím, že když všichni na naší straně, jako jsou lékaři a vědci, udělají to samé, začneme znovu získávat důvěru,“ dodala pro CNN Kizzy Corbettová, která se sama nechala očkovat v závěru loňského roku.

„Prvním krokem pro vědce, lékaře, lidi pracující na výzkumu vakcín a další je pochopení, že jádrem problému nejsou barevné komunity a jejich nedůvěra. Je to o nás a naší důvěryhodnosti,“ dodává Corbettová.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY