Čtvrtek, 4. března, 2021

Praktici jsou na očkování připraveni, je ale třeba vyřešit registrace pacientů či dodávky vakcín i materiálu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Odstartovat už nyní očkování v ordinacích je připraveno přes tři tisíce praktiků a jejich počty stále rostou. V některých krajích, které se k využití praktiků postavily vstřícně, přitom už teď vakcinace běží. Aby se ale mohlo příští měsíc očkování rozběhnout bezproblémově, je třeba vyřešit ještě několik věcí. Jednou z nich je administrativa související s registrací pacienta, kterou je nutno provést i při očkování v ordinaci. Vedle toho by měl být připraven harmonogram distribuce vakcín do ordinací tak, aby v návaznosti na to mohli lékaři pacienty objednávat. K tomu je také potřeba zajistit distribuci zdravotnického materiálu, kterého dnes řada ordinací nemá dostatek. Jak jsou na tom praktici s přípravou na očkování, představil ve středu na zasedání sněmovního zdravotnického výboru předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

„Praktičtí lékaři jsou připraveni očkovat, v některých regionech očkují už od ledna podle toho, jak se k tomu staví krajské reprezentace. Na ČT24 můžete vidět reportáž o praktické lékařce, která sama se svými lidmi naočkovala tisíc pacientů, na Praze 7 pak naočkovala desítka lékařů 1200 seniorů. Je to o ochotě krajů nás k očkování pustit. Velmi vítám, že od 1. března budeme mít systematický nástroj, jak by se praktičtí lékaři mohli do očkování zapojit bez současných improvizací. Praktici ale ukázali, že umějí očkovat všemi typy vakcín a že není problém dostat vakcínu do jejich ordinací, tam ji uchovat a použít,“ uvedl na výboru Petr Šonka.

Ten také podtrhává, že očkování v ordinacích praktiků je systémovým řešením, které využívá stávající sítě čítající pět tisíc praktických lékařů. Pacienti jsou zároveň zvyklí na to, že se v jejich ordinacích nechávají očkovat i proti jiným nemocem, a pohybují se ve známém prostředí.

„Lidé k nám mají důvěru a nemusí k nám složitě cestovat, jak je tomu u očkovacího centra. Je potřeba si říci, že je tu obrovské množství lidí, kteří nevyužívají centrální rezervační systém. Seniorů ve věkové skupině 80+ se zarezervovalo 48 procent – 52 procent v rezervačním systému není, tudíž nebudou naočkováni bez pomoci praktických lékařů. Celá řada těchto pacientů je přitom už nyní napsána na papíře v mojí ordinaci – volají a ptají se, kdy budu mít vakcínu, protože do žádného očkovacího centra nepojedou a rezervovat se nebudou. U věkové skupiny 80+ je to zásadní a bude to zásadní i u věkové skupiny 70+. Jsou to lidé, kterým rok říkáme, ať nikam nechodí, aby se nenakazili, a teď bychom je za velkých nákladů transportovali do očkovacích center,“ vysvětluje Šonka.

Osmdesátníky, kteří se nezapsali do centrálního systému, přitom budou muset praktici dohledat a obvolat, aby je doočkovali. Problém ale podle Šonky je, že i když se očkování u praktika zadává do systému ISIN a na centrální úrovni tak je možno průběh očkování v ordinacích sledovat, stejně je nyní třeba pacienta před vakcinací registrovat – což pochopitelně pro lékaře znamená zbytečnou administrativu navíc.

„Původně se neplánovalo, že pacienti, kteří budou očkováni u praktika, budou také registrováni v rezervačním systému, řeklo se, že to bude na domluvě pacient – praktik. Tím, že je člověk automaticky vykázán v systému, o něm existuje evidence. Přesto z nějakých důvodů, kterým úplně nerozumím, registrace zatím musí proběhnout. Hledali jsme cestu, aby to bylo relativně jednoduché. Ideově jsme ji našli, ale praktické řešení se úplně jednoduché nezdá. Moc bych apeloval na to, aby to šlo jednoduše. Nemůžeme praktikům říct, dobře, můžete si lidi sehnat a naočkovat, ale musíte u toho udělat stojku a ještě si do ucha strčit mrkev,“ říká Petr Šonka.

To souvisí i s tím, jak informovat skupinu nad 70 let, jejíž očkování se chystá, o tom, jak postupovat – zda se mají v systému registrovat jen ti, co půjdou do očkovacího centra, nebo všichni. Podle Šonky by měly být oba systémy prostupné, aby si člověk vybral místo, kde se k vakcíně dostane snáz.

Praktici jsou kvůli očkování ochotni zůstávat v ordinacích déle

Před praktiky ale stojí ještě další úskalí. Majoritně by totiž měli očkovat vakcínou firmy Astra-Zeneca, kterou by doočkovávali i zbytek osmdesátníků. „Mediální obraz této vakcíny ale není dobrý a mnohé vakcinologické autority mu neprospěly. Lidé tak mají pocit, že pro ně praktik bude mít nějaký aušus, a bude se nám to špatně vysvětlovat,“ načrtává Šonka. Podle něj by tak bylo k diskuzi, zda nezapracovat na lepším mediálním obraze vakcíny, případně zda skupinu 80+ neočkovat vakcínou jinou.

Praktikům je také třeba zajistit kontinuální dodávání vakcín do ordinací tak, aby mohli podle toho objednávat pacienty. Nemělo by se tedy stávat, aby pacient dostal termín, který se bude následně rušit. Úkolem bude také sehnat materiál.

„Mnozí z nás ještě sehnali tuberkulinky třeba i v zahraničí, ale pravda je, že většina z nás materiál nemá. Zatím nemáme jasno, jak bude distribuce materiálu probíhat. Ve Zlínském kraji byl materiál darován Sdružení praktických lékařů a my jsme to pak dali našim členům, což je poměrně velká improvizace,“ popisuje Petr Šonka.

Sdružení praktických lékařů už přitom předalo ministerstvu zdravotnictví závazný seznam lékařů, kteří jsou připraveni se ihned do očkování zapojit. V tuto chvíli jde o více než tři tisíce ordinací a další se stále hlásí. Že jsou praktičtí lékaři na očkování připraveni, potvrzuje také výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. AIFP totiž nyní dokončuje analýzu připravenosti praktiků, která ukazuje, že 97 procent praktiků už nyní pacientům očkování doporučuje a 99 procent jich denně zodpovídá dotazy spojené s očkováním.

„Velmi pozitivní je, že praktici počítají s tím, že navýší svůj čas v ordinacích, takže očkování nebude na úkor další péče. Je tam velký zájem denní kapacitu navýšit. Z průzkumu ale vycházejí i určité potřeby, a to nejen co se týče logistiky a distribuce vakcíny, ale také edukačních a informačních materiálů, které potřebují pro pacienty, ať už to jsou brožurky či letáky, zkrátka něco, co pacientovi fyzicky předají. Proto bych apeloval na podporu ze strany ministerstva zdravotnictví,“ podotýká Jakub Dvořáček.

Náležitá příprava na očkování by ale neměla směřovat jen k vakcínám proti covid-19. Jak podtrhává výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel, zapomínat bychom neměli ani na chřipku.

„V těchto týdnech se uzavírají objednávky velkých farmaceutických firem na dodávání vakcín do jednotlivých členských států. V tuto chvíli jsou firmy ochotny vyjednat se státem i navýšení dodávek vakcín do ČR pro další očkovací sezónu, tedy na podzim. Zatím nemáme indicie, zda a případně jaký by byl zájem. Souvisí to i s legislativou, která je v tuto chvíli nastavena poměrně nešťastně, protože stát ani zdravotní pojišťovny vakcíny nenakupují. Všechno je to o tom, jaké jsou indikativní předběžné objednávky ze strany praktických lékařů. Pokud bychom tedy chtěli do budoucna systémově přistoupit k tomu, abychom i chřipkové vakcíny dokázali včas objednávat v rozmezí a objemu, který bude stát považovat za důležitý, měla by na to být připravena legislativa a ministerstvo zdravotnictví s dodavateli dojednalo potřebné dodávky,“ poukazuje Filip Vrubel.

Bonus za karanténu může zkomplikovat vystavování neschopenek

Vedle otázek, které je třeba vyřešit v souvislosti s očkováním, ale Petr Šonka upozorňuje ještě na jeden problém. Jedná se o vystavování neschopenek při karanténě. „Neschopenky, které indikuje hygiena, vystavuje praktický lékař na základě ústního sdělení pacienta. To je špatně, nicméně zatím není jiná cesta, jak to jinak udělat. Já se informaci o tom, že hygiena doporučila karanténu, dozvím zpětně z ISIN několik dní zpátky, člověk chce ale neschopenku hned. Doteď tam byla brzda, že když je někdo na 60 procentech platu, s největší pravděpodobností se mě nesnaží ošálit, aby neschopenku dostal, protože k tomu není ekonomicky motivován. V momentě, kdy dostanou bonus, budou lidé motivováni podvádět, a už to má co dělat s hmotnou odpovědností lékaře. Nerad bych se jednou dočkal toho, že budu muset vysvětlovat, proč jsem vystavil neschopenku na základě ústního sdělení,“ popisuje Šonka s prosbou o systémové řešení.

Předsedkyně zdravotnického výboru Věra Adámková už v této věci kontaktovala MPSV s tím, zda by se nedala eNeschopenka stornovat v případě, že pacient uvedl nepravdivé informace. Pokud k něčemu takovému dojde, je možno neschopnost pouze ukončit. V tuto chvíli to ale nevypadá, že by se v tomto směru chystala změna. Zároveň lékaři nemohou pokaždé telefonicky ověřovat správnost informace, už jen proto, že se jim obvykle na hygienu nedaří dovolat. „Vzhledem k bonusu, který je pro lidi zajímavý, to bude třeba ověřovat a systém nastavit,“ dodává Adámková.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY