Německá média hovoří o sárském experimentu nebo o sárském modelu. Foto: Pixabay

Sársko vyzkouší rozvolňování. Mohlo by se stát modelem pro celé Německo

Přestože v posledních dnech zde mírně stoupá počet nově potvrzených případů koronavirové nákazy, Sársko je první spolkovou zemí u našich západních sousedů, která se rozhodla protiepidemická opatření postupně rozvolňovat. Od úterý se tak znovu otevřely restaurace, kina nebo fitness centra. Jedna z nejmenších spolkových zemí by se tak mohla stát modelem pro celé Německo.

Německá média hovoří o sárském experimentu nebo o sárském modelu. Navzdory mírnému nárůstu počtu nově potvrzených infekcí se totiž Sársko chystá vystoupit z karantény. Vedle kin, fitcenter nebo restaurací se v úterý po dlouhé době otevřely také koncertní sály, divadla či tenisové haly. Ale pozor, v žádném případě to neznamená, že by s rozvolněním padla veškerá hygienická opatření.

Naopak, dá se říci, že otevření zmíněných provozoven je do jisté míry podmínečné. Navštěvovat je totiž mohou jen lidé, kteří se prokáží negativním testem na koronavirus, jenž ale nesmí být starší než 24 hodin. Platí rovněž omezení pro počty návštěvníků daných zařízení, kteří se mohou setkat například u jednoho stolu v restauraci.

Sárský semafor

Podle některých názorů jde o riskantní projekt, jiní jsou zase přesvědčeni, že je třeba věc vyzkoušet. Mezi ty druhé patří sárský premiér Tobias Hans (CDU). „Po roce pandemie musíme myslet mnohem dál než jen na přijímání omezení nebo uzavírání různých provozů a zařízení,“ uvedl Hans pro německý list Die Welt.

Sárský předseda vlády zároveň odmítá, že by se jednalo o experiment. Podle rozhodnutí Hansova kabinetu je nastavené jasné pravidlo pro rozvolňování, respektive zpřísňování opatření. Je jím hranice 100 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel. Pokud se bude počet nových případů držet pod stovkou po dobu sedmi dní, může přijít další rozvolnění.

Jestliže se naopak tento počet zvedne, bude to signál pro „šlápnutí na brzdu“. Ke zpřísnění opatření přitom bude stačit pouze třídenní časový úsek, kdy by se počet nových nákaz dostal nad 100 v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. V tu chvíli by automaticky začal fungovat systém semaforu, kdy překročení „stovkové“ hranice by rozsvítilo pomyslnou žlutou barvu. To by znamenalo rozšíření testovací povinnosti například i pro návštěvu maloobchodních prodejen.

Další rozvolnění? Možná po 10 dnech

Pokud by situace došla ještě dále a hrozilo by přetížení zdravotního systému, na semaforu by se „rozsvítila“ červená a muselo by dojít k zatažení za záchrannou brzdu. V tu chvíli by na řadu přišla ještě přísnější opatření a některé provozy by se musely znovu uzavřít.

Pro místopředsedkyni sárské vlády Anke Rehlingerovou (SPD) jde o jasný a spolehlivý systém, který je založený na odpovědnosti všech občanů. „S opatrností se vracíme k větší svobodě. Zda to vydrží, je na nás všech,“ řekla podle listu Die Welt.

Jestliže se epidemie bude vyvíjet příznivě, mohly by podle Tobiase Hanse po 18. dubnu přijít další rozvolňovací kroky. Do lavic by se mohly začít vracet studenti i středních škol s tím, že by museli být testováni dvakrát týdně.

Skeptická je Merkelová i někteří odborníci

V současnosti na sárském semaforu svítí zelená, přestože došlo, jak již bylo řečeno, k mírnému navýšení počtu nově potvrzených nákaz. Institut Roberta Kocha (RKI) zaznamenal za uplynulý týden denní přírůstek nakažených ve výši 85,7 na 100 tisíc obyvatel. Ještě před dvěma týdny to bylo asi o dvacet případů (na 100 tisíc obyvatel) méně.

Sárský „experiment“ se proto setkal s kritikou jak některých vědců, tak politiků. Spolková kancléřka Angela Merkelová (CDU) projekt označila za velmi odvážný. Podle listu Die Welt kancléřka uvedla, že vzhledem k aktuálnímu vývoji pandemie není v současné době ten správný čas o něčem takovém uvažovat.

Určitou skepsi projevil také Thorsten Lehr, profesor farmacie ze Sárské univerzity. „Koncept je v zásadě dobrý a měl by teoreticky fungovat. Problém je ale v tom, že počet nových infekcí je poměrně vysoký a roste. V této situaci není takzvaný sárský model správným řešením,“ uvedl podle deníku Die Welt. Podle něho je klíčové, aby se nejprve podařilo dostat počet nově potvrzených případů pod kontrolu.

Petr Musil