První výsledková sezóna letošního roku začala, a farmaceutické firmy se chlubí zprávami o hospodaření za první čtvrtletí. Ukazuje se, že kdo vsadil na vývoj očkovací látky proti koronaviru, na jeho výsledcích se to projevilo pozitivně. Tedy alespoň v případě firem Johnson & Johnson a AstraZeneca, které své kvartální výsledky ohlásily jako jediné z těch, jejichž vakcínami se očkuje.
Výsledkovou sezóny mezi velkými farmaceutickými společnostmi tradičně zahajuje Johnson & Johnson. Nejhodnotnější farmaceutická firma světa ohlásila za období leden až březen 2021 tržby ve výši 22,32 miliardy dolarů (asi 478 miliard korun), což představuje meziroční růst o 7,9 procenta.
Bezmála 55 procent z obratu připadalo na farmaceutický byznys, který vykázal meziroční růst o 9,6 procenta. Ještě rychleji rostly prodeje zdravotnických přístrojů a vybavení, a to o necelých 11 procent. Čistý zisk Johnson & Johnson dosáhl 6,2 miliardy dolarů (skoro 133 miliard korun), a meziročně tak vzrostl o 6,9 procenta.
Johnsonu se více dařilo za hranicemi USA
„Johnson & Johnson předvedl silný výkon v prvním čtvrtletí tažený především naším farmaceutickým byznysem a pokračujícím zotavením prodejů zdravotnických přístrojů,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Alex Gorsky ve zprávě o kvartálních výsledcích.
Farmaceutická skupina předčila očekávání analytiků na Wall Street. Trh odhadoval, že obrat za první kvartál zůstane mírně pod hranicí 22 miliard dolarů a rovněž čistý zisk bude asi o desetinu nižší, než nakonec společnost ohlásila. Výrazně více rostly tržby Johnson & Johnson za hranicemi Spojených států, a to o 12,2 procenta, zatímco na domácím trhu jen o necelá čtyři procenta. Podíl prodejů v USA a mimo USA je přitom téměř 50:50.
Johnson & Johnson také uvedl, že tržby za prodej vakcíny proti koronaviru dosáhly 100 milionů dolarů, ovšem zdaleka nešlo o klíčový produkt, který by tržby skupiny táhl vzhůru. Těmi se stály léky Darzalex (pro léčbu mnohočetného myelomu) a Stelara (používá se pro léčbu Crohnovy choroby).
Britsko-švédská farmaceutická skupina AstraZeneca ohlásila ještě větší nárůst tržeb v prvním čtvrtletí než Johnson & Johsnon. Její prodeje vzrostly o 15 procent a dosáhly 7,32 miliardy dolarů (přibližně 157 miliard korun). Z toho na tržby z prodeje koronavirové vakcíny představovaly 275 milionů dolarů. Když tuto položku odečteme, vzrostl obrat AstraZeneky meziročně stále o solidních 11 procent.
Vakcínový byznys snížil AstraZenece zisk
„V prvním čtvrtletí jsme ukázali solidní výsledek, když se na růstu tržeb projevil hlavně růst prodejů onkologických léků. Nové léky zajistily zhruba polovinu obratu a dařilo se nám ve všech regionech světa. A to i přesto, že koronavirová pandemie výrazně zhoršila podmínky pro běžnou léčbu,“ uvedl v prohlášení výkonný ředitel AstraZeneky Pascal Soriot.
Podle Soriota lze očekávat akceleraci růstu ve druhém letošním pololetí s tím, jak podle očekávání bude koronavirová pandemie slábnout. Určitým paradoxem je informace, že prodej vakcíny proti koronaviru měl mírně negativní dopad na hospodářský výsledek společnosti. AstraZenaca ve své zprávě uvádí, že zisk na akcií se v důsledku vývoje a prodeje očkovací látky zhoršil asi o tři centy.
GSK: Propad tržeb i zisku
Jiná farmaceutická společnost s britskými kořeny, GlaxoSmithKline, má za sebou neúspěšné čtvrtletí, byť analytici horší výsledky zřejmě očekávali. Skupina od ledna do března utržila 7,4 miliardy liber (přes 220 miliard korun), což představuje meziroční pokles o 15 procent (nebereme-li v potaz kursové zisky ani ztráty).
Provozní zisk společnosti se propadl o 23 procent a zisk na akcii pak dokonce o třetinu. Vůbec největší propad obratu nastal u vakcíny Shingrix, která se používá k očkování proti pásovému oparu. GSK u ní zaznamenala pokles o 47 procent. Prodej vakcín jako celku se snížil zhruba o třetinu. Výrazný pokles tržeb nastal také u spotřební medicíny, a to bezmála o pětinu.
Sama skupina GlaxoSmithKline připisuje propad byznysu s očkovacími látkami všeobecné prioritizaci očkování proti koronaviru. Od toho se také odvíjí výhled pro letošní a příští rok. GSK odhaduje, že ve druhé polovině letošního roku by se měla výkonnost společnosti zvedat s tím, jak bude ustupovat koronavirová pandemie.
„Výsledky za první čtvrtletí jsou v souladu s našimi předpoklady a odrážejí dopady epidemie Covidu-19. Očekáváme, že ve zbytku roku se naše situace podstatně zlepší, což zřejmě povede k tomu, že časem upravíme výhled na tento i příští rok,“ uvedla ve zprávě ke čtvrtletním výsledkům Emma Walmsleyová, výkonná ředitelka GSK.
Petr Musil
