Čtvrtek, 29. září, 2022

Studie: Německo bude do patnácti let trpět obřím nedostatkem praktických lékařů

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Pokud se nepřijmou náležitá opatření, bude se Německo do patnácti let potýkat s obrovským nedostatkem praktických lékařů. Tou dobou by mu mohlo chybět až 11 tisíc praktiků, které navíc nepůjde jednoduše nahradit. Vyplývá to z aktuální studie berlínského institutu IGES vypracované ve spolupráci s nadací Roberta Bosche.

Pokud se nepřijmou náležitá opatření, bude se Německo do patnácti let potýkat s obrovským nedostatkem praktických lékařů. Do roku 2035 by se situace s dostupností praktických lékařů mohla zhoršit nejvíce v Dolním Sasku, Severním Porýní-Vestfálsku, Bádensku-Württembersku a Sasku. V některých okresech těchto spolkových zemí by se počet praktických lékařů mohl během příštích 14 let snížit až o polovinu oproti současnému stavu. Vyplývá to ze studie institutu IGES a nadace Roberta Bosche, podle které hrozí, že v Německu bude tou dobou scházet až 11 tisíc praktiků.

Na první pohled nejde o bůhvíjak vysoké číslo, ale realita bude pro spoustu Němců velmi nepříjemná. Podle odhadů výzkumníků bude totiž skoro 40 procent okresů po celém Německu nedostatečně saturováno sítí praktických lékařů nebo jim to alespoň bude bezprostředně hrozit. „V extrémních případech budou pacienti muset počítat s tím, že ve svém okolí nebudou mít jediného praktického lékaře,“ uvedl v komentáři ke studii Hans-Dieter Nolting, výzkumník zdravotnických služeb a výkonný ředitel institutu IGES.

Průměrný věk praktiků roste

Nepříznivý vývoj v posledních letech, který se má i v těch následujících nadále zhoršovat, je dán dvěma klíčovými faktory, z nichž první je nasnadě. Věková struktura praktických lékařů se zhoršuje ve smyslu, že lékařská populace v Německu zkrátka stárne. Průměrný věk praktiků se mezi lety 2009 a 2020 zvýšil z 53,6 na 55,4 roku.

Podíl praktických lékařů v Německý starších 65 let se dnes blíží 16 procentům, přičemž před 12 lety činil jen 6 procent. To představuje nárůst o 160 procent, byť se přírůstek podílu lékařů v seniorském věku v posledních letech zpomaluje. Znamená to ale, že každý sedm praktický lékař je ve věku, kdy lidé obvykle odchází do penze nebo o tomto odchodu uvažuje.

Tím ale výčet nepříznivého demografického vývoje mezi praktiky nekončí. Ve věku mezi 60 a 65 lety ses dnes nachází každý pátý německý praktický lékař. V roce 2009 to bylo 16,8 procenta. Z toho vyplývá, že 60. narozeniny už v Německu oslavila více než třetina praktických lékařů.

Vliv demografického stárnutí

Logicky se tak snižuje podíl mladších lékařů. Zatímco v roce 2009 bylo v Německu praktiků mladších 50 let 37,3 procenta, loni už se tento podíl snížil na 28,4 procenta. Tedy asi o devět procentních bodů. Jistou náplastí je vyšší podíl praktických lékařů pod 40 let věku, který mezi lety 2009 a 2020 vzrostl z 5,7 na 6,8 procenta. Jenže to zdaleka nestačí k náhradě doktorů, kteří v nejbližších letech budou odcházet do penze.

Druhým významným faktorem, který situaci kolem počtu praktiků v Německu vyhrotí, je demografická struktura samotné německé populace. S tím, jak bude stárnout, výrazně se promění potřeba zdravotní péče. Velmi pravděpodobně totiž bude přibývat lidí s chronickými chorobami, jako je demence, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, ale také třeba deprese. Tím pádem se zvýší i potřeba praktických lékařů, kteří by se o větší počty těchto pacientů starali.

Studie institutu IGES a nadace Roberta Kocha přináší také návrhy, jak tuto nepříjemnou „zatáčku“ může Německo „vybrat“. Na prvním místě je zdůrazňována role studia. To znamená, aby se zvyšoval počet studentů, kteří se rozhodnou vzdělávat se v medicíně a začnou uvažovat o kariéře praktického lékaře.

Zvýšit počty studentů a motivovat k práci doma

Na tuto potřebu už před časem upozorňoval Günther Matheis, prezident Zemské lékařské komory ve spolkové zemi Porýní-Falc. „Naléhavě potřebujeme zvýšit počet studijních míst na lékařských fakultách,“ upozornil podle deníku Deutsches Ärzteblatt. Podle něho je nutné, aby na každého lékaře, který odejde do penze, připadalo alespoň 1,6 lékaře, který vstoupí ze školy na pracovní trh. Jedině tak lze prý dlouhodobě zajistit dostatek personálních kapacit pro plynulé fungování německého zdravotnického systému.

Další možností je doplnění chybějících míst praktických lékařů v Německu ze zahraničí. Nebo zvýšení motivace, aby němečtí absolventi medicíny ve větší míře zůstávali na domácím pracovním trhu, ať už z hlediska dané spolkové země, v níž vystudují, nebo z pohledu celého Německa. V současné době totiž v místě, kde člověk medicínu absolvoval, zůstává jen asi 60 až 80 procent čerstvých mediků. Zbytek odchází pracovat do jiné spolkové země nebo do zahraničí. A pokud do zahraničí, tak nejčastěji do Švýcarska.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY