Když Spojené státy daly najevo, že podporují uvolnění patentů, jimiž jsou chráněny vakcíny proti koronaviru, zazněly na tento krok pozitivní ohlasy. Iniciativu totiž podpořil i americký prezident Joe Biden. Jenže podle mnoha vědců a aktivistů je to málo. Kritici však před dalšími kroky ve zpřístupňování know-how varují.
Podle vědců a aktivistů, kteří podporovali krok Joea Bidena, který se vyjádřil pro pozastavení patentové ochrany výrobců vakcíny proti koronaviru, by šéf Bílého domu měl jít ještě dál. Jestliže prý Bidenova administrativa skutečně chce během následujících dvanácti měsíců dostat pandemii rozhodujícím způsobem pod kontrolu, měla by přesvědčit nebo dokonce přinutit farmaceutické společnosti, aby zpřístupnily svým konkurentům konow-how pro výrobu očkovací látky.
„Pozastavení patentů je velký krok, ovšem následovat musí i zpřístupnění know-how,“ řekl listu Financial Times Zain Rizvi, výzkumný pracovník neziskové organizace Public Citizen, která se zabývá ochranou spotřebitelů. „Prezident musí využít veškerou svou autoritu a moc svého úřadu, aby to dokázal zařídit,“ dodal.
Asia Russelová, výkonná ředitelka organizace Health Gap, je přesvědčená, že vůči farmaceutickým společnostem by měl stát v této věci přistoupit důrazně. „Ničeho takového nedocílíme, když jen farmaceutické společnosti hezky poprosíme. Musíme farmaceutickým firmám zkrátka nařídit, aby své technologie sdílely,“ řekla pro Financial Times.
Pomalé očkování je rizikem i pro bohaté státy
Světová zdravotnická organizace přitom loni založila fond, který známe pod označením Covax. V jeho rámci rozvinuté země nabízejí těm chudším peníze na to, aby si požadovaný počet dávek očkovací látky proti koronaviru mohly koupit. Problém je ale v tom, že množství vakcín, které jsou na trhu k dispozici, je omezené. A rozvinuté země si už s předstihem stihly své vakcíny objednat a neváhaly za ně zaplatit miliardy dolarů, a to včetně financování jejich vývoje.
Jakmile došlo ke schválení první vakcíny na sklonku loňského roku, výroba se začala poměrně rychle zvyšovat. A to především v bohatších zemích jako USA nebo Velká Británie, zatímco v těch chudších produkce výrazně vázla. Spojené státy mají dnes plně očkováno asi 36 procent obyvatelstva, Indie zatím zvládla jen necelá tři procenta, píše list Financial Times.
Podle vědců je tento nepoměr nejen morálním problémem, ale i potenciálním rizikem pro rozvinuté země. Země s nízkou proočkovaností totiž vytváří prostředí příznivé pro mutování koronaviru, a je tedy jen otázkou času, kdy se objeví varianta, která bude odolná vůči stávajícím vakcínám a bude představovat hrozbu i pro proočkované státy.
Ve WTO pozastavení patentů podpoříme, tvrdí USA
Americká obchodní zmocněnkyně Katherine Taiová minulý týden oznámila, že Bidenova administrativa podpoří pozastavení patentové ochrany vakcín proti koronaviru při hlasování ve Světové obchodní organizaci (WTO – World Trade Organization). Od avizovaného kroku se očekává, že výrobci v méně rozvinutých zemích budou moci produkovat kopie očkovací látky, která se už ve světě k vakcinaci používá.
Jenže mnoho odborníků tvrdí, že i když pozastavení patentů WTO schválí, výroba očkovací látky se výrazně nezvýší. Namísto toho požadují, aby spolu s uvolněním patentů farmaceutické firmy měly povinnost své konkurenty naučit vakcíny vyrábět. A to i v případě, že by to pro ně samotné představovalo riziko snížení tržeb z prodeje antikoronavirových vakcín. Podle nich je to důležité zejména v případě produkce vakcín založených na mRNA technologii. Tedy u takových, které na trh dodávají společnosti Pfizer/BioNTech a Moderna.
Podle Amy Kapczynské, šéfky Global Health Justic Partnership na Yale Law School, je důležité dosáhnout proočkovanosti co největšího počtu lidí. „Musíme proočkovat co nejvíce lidí tak rychle, jak to jen jde. Mnoho výrobců dokáže ve střednědobém horizontu produkci podstatně zvýšit, aniž by se o technologické know-hos muselo dělit. Jenže z krátkodobého hlediska je sdílení technologie naprosto zásadní,“ uvedla pro list Financial Times.
Nástroj z doby korejské války
Joe Biden sice už v dubnu avizoval, že se staví i za možnost sdílení technologií s jinými zeměmi, žádné konkrétní kroky k tomu ale zatím nepodnikl. Legislativa mu dává prakticky dvě možnosti, jak by toho mohl docílit. První je využití zákona z doby korejské války. Stát de facto může technologii „znárodnit“ a nabídnout ji ostatním zemím.
Druhá možnost spočívá v tom, že by si stát nechal patentovat svou vlastní technologii a tu pak nabídl. List Financial Times upozorňuje, že například společnost Moderna využila část poznatků při vývoji vakcíny, které mají původ v National Institutes of Health (NIH), což je státní výzkumná agentura Spojených států. Barney Graham, jeden z vědců NIH řekl Financial Times, že NIH dal vládě „páky“ na firmy, kterými by je mohl k požadovanému cíli popohnat.
Jenže úvaha o zpřístupnění technologie pro výrobu vakcíny má i řadu odpůrců. Kromě toho, že by to mohlo znamenat demotivační precedens pro jakýkoli budoucí vývoj očkovací látky, je zde i další riziko. Matthwe Kavanagh, profesor globálního zdraví na Georgetownské univerzitě si myslí, že taková politika by mohla vést ke zvýšení cen vakcíny a současně by vůbec ke zvýšení produkce nevedla. „Firmy by měly říci státu: Fajn, tady máte naši technologii, ale vy najděte někoho, kdo si s ní poradí,“ uvedl pro Financial Times.
Petr Musil
