Prezident Spolkové lékařské komory Klaus Reinhardt je přesvědčený, že koronavirová krize může být i v něčem přínosná. A to jako událost, která ukázala na slabá místa německého zdravotnického systému. Podle Reinhardta by vláda měla této zkušenosti využít a zrevidovat a vylepšit všechny krizové plány a systém zdravotní péče. Koronavirová pandemie by neměla být ani záminkou pro navyšování nákladů ve zdravotnictví.
„Potřebujeme kritickou analýzu všech slabých stránek našeho zdravotnického systému, které se nyní v souvislosti s koronavirovou pandemií objevily,“ řekl prezident Spolkové lékařské komory (BÄK – Bundesärztekammer) Klaus Reinhardt na úvod on-line konference Deutscher Ärztetag, kterou komora uspořádala začátkem května v Berlíně. Ta se koná po dvou letech, loňský ročník byl zrušen právě kvůli propuknutí koronavirové pandemie.
Podle Reinhardta by se získané zkušenosti měly využít při debatách o tom, jak reformovat německé zdravotnictví včetně diskusí o změně jeho struktury nebo zvýšení jeho efektivity. „Během koronavirové krize se jasně ukázalo, jak vysokou hodnotu zdravotnický systém pro nás má,“ dodal Klaus Reinhardt podle deníku Deutsches Ärzteblatt, který o obsahu Reinhardtovy řeči informoval.
Snižme závislost na globálním trhu
Německo si během druhé koronavirové vlny už prý nevedlo tak dobře, jako při boji s tou první. „A není pravděpodobné, že další velká zdravotní krize přijde až za sto let,“ dodal Reinhardt. Podle něho je tedy nutné, aby země do budoucna počítala s vytvářením rezerv jak v lůžkové kapacitě, tak v objemu ochranných zdravotnických pomůcek.
„To, co se stalo loni na jaře, se už nesmí opakovat. Nesmí znovu nastat situace, kdy jsme neměli dostatek roušek a respirátorů nebo ochranných oděvů,“ řekl šéf Spolkové lékařské komory. Podle něho by politici měli jako jedno z ponaučení hledat cesty, jak by se Německo mohlo stát méně závislým na výrobních kapacitách těchto pomůcek ve světě.
Reinhardt rovněž upozornil na neutěšenou situaci v péči o seniory. A to zejména na nedostatek ošetřovatelského personálu. Ten ale podle něho nenastal až v souvislosti s koronavirovou krizí, ta problém pouze ukázala v celé své nahotě. „Mnoho zaměstnanců muselo fungovat na hranici fyzického vyčerpání, aby dokázali krizi zvládnout. Ošetřovatelé si zaslouží vyšší ohodnocení a lepší pracovní podmínky,“ uvedl Klaus Reinhardt a apeloval na politiky, aby na tyto lidi nezapomněli.
Krizové plány je třeba standardizovat a aktualizovat
Nedostatek personálu se ale projevuje také přímo ve zdravotní péči. Podle Reinhardta mnoho lékařů během koronavirové krize improvizovalo, což ale mimo jiné souviselo také s nedostatečnou digitalizaci zdravotnictví. „Nedostatky v digitálním propojení se ukázaly jako ta nejslabší stránka celého systému,“ dodal prezident Spolkové lékařské komory.
Klaus Reinhardt ovšem zmínil také podstatnou věc, která se týká krizových plánů nebo strategií pro zvládání událostí, jakou koronavirová pandemie beze sporu byla. „Plány pro zvládání podobných katastrof a pokyny pro krizové týmy musí být standardizovány a průběžně aktualizovány. Nouzový stav musí být pravidelně procvičován,“ řekl. Podle něho se totiž ukázalo, že rozhodnutí o hygienických opatřeních byla často velmi odlišná v sousedních obcích, ale velkých městech s několika městskými částmi.
Šéf Spolkové lékařské komory v neposlední řadě zmínil nutnost silnější spolupráce mezi nemocnicemi. Při plánování struktury nemocnic by se nemělo tak přísně dbát na hranice územních celků. „V tomto bohužel máme malou tradici, ale po krizi možná nastal čas, aby se tato záležitost diskutovala věcně a bez vedlejších motivací,“ dodal Klaus Reinhardt.
Petr Musil
