Úterý, 28. září, 2021

Německé univerzitní nemocnice chtějí hrát ve zdravotnickém systému větší roli

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

O budoucnosti německých univerzitních nemocnic diskutovali účastníci letního zasedání Vědecké rady vlády Spolkové republiky Německo. Výsledkem je dvousetstránkový dokument, obsahující doporučení, jak jejich roli v rámci zdravotnického systému nově definovat.

Univerzitní nemocnice se v Německu chtějí zapojit do politické debaty a stát se ústřední institucí pro udržitelný zdravotnický systém. Vědecká rada, která působí jako poradní orgán spolkové vlády, přijala na svém letním zasedání poziční dokument, v němž formuluje celou řadu doporučení týkajících se budoucí role univerzitního lékařství na pomezí vědy a zdravotnického systému.

Vědecká rada především doporučuje, aby jak spolková vláda, tak vlády na úrovni spolkových zemí, rozšířily okruh úkolů univerzitního lékařství. Kliniky už nemají být pouze pracovišti, kde se vědecky bádá, vzdělávají se medici nebo kde je poskytována zdravotní péče, ale mají vytvořit jakýsi čtvrtý pilíř.

Nejde jen o nemocnice dělající vědu

Tím má být koordinační a koncepční funkce. Jde tedy o to, aby se funkce univerzitních nemocnic rozšířila z pouhého pasivního příjemce úkolů v aktivního hráče zdravotnického systému, který dokáže fungovat v rámci své sítě. „Pandemie jasně ukázala, že univerzitní medicína je více než jen nemocnice s vědou,“ uvedla pro portál ÄrzteZeitung.de předsedkyně Vědecké rady Dorothea Wagnerová. Podle ní musí být potenciál těchto zařízení využíván daleko lépe než dříve.

Vědecká rada tím má na mysli vytváření sítí zdravotní péče, jejich koordinaci a kontrolu, ať už na regionální (zemské) úrovni nebo na úrovni nadregionální. Univerzitní kliniky se mají stát klíčovou hnací silou rozvoje inovací a jejich řízení v oblasti zdravotní péče. Mají se výrazněji podílet na přenosu odborných znalostí do celé nemocniční sítě v Německu.

Součástí čtvrtého pilíře univerzitních nemocnic má být ovšem také politické poradenství a vědecká komunikace, jak se to ostatně mnohokrát stávalo během koronavirové krize. Univerzitní nemocnice ale během pandemie v tomto smyslu víceméně improvizovaly. „Převzaly například 70 procent léčby pomocí ventilátorů,“ uvedl na tiskové konferenci po zasedání Rady Michael Roden z univerzitní kliniky v Düsseldorfu.

Bez rozsáhlých investic to nepůjde

Vědecká rada proto doporučuje prozkoumání, zda a jak lze koncepčně ukotvit univerzitní medicínu jako instituci svého vlastního typu. A jako takovou ji zahrnout do reformních procesů v rámci zdravotní politiky. Členové rady jsou rovněž přesvědčeni, že je třeba zahájit přípravu strategie univerzitní medicíny a institucionalizovat ji přímo v legislativě.

Aby univerzitní kliniky mohly plnit svou novou roli dostatečně kvalitně, bude to vyžadovat investice. Vědecká rada zdůrazňuje zejména investice do digitální a datové infrastruktury, aby mohla sít univerzitních nemocnic lépe vzájemně spolupracovat.

Během následujících dvou let by vládní instituce měly tímto směrem investovat kolem 4,3 miliardy eur (přes 110 miliard korun). 70 procent by měl pokrýt spolkový rozpočet, zbylých 30 procent by pak ze svých rozpočtů měly dodat spolkové země. Společné financování se má týkat i univerzitní medicíny jako celku. Podle Vědecké rady jde totiž o společný úkol jak spolkové vlády, tak jednotlivých spolkových zemí.

Vyžít zkušenosti z pandemie

Poziční dokument Vědecké rady už stihl vyvolat první reakce z řad politiků. Ministryně pro vědu a výzkum Bádenska-Württemberska Theresia Bauerová (Zelení) označila dokument za „vysoce relevantní“ a považuje ho za prvek, který do otázek budoucí role univerzitních nemocnic „vnáší jasno“.

Bauerová zároveň oznámila, že okamžitě začne pracovat na tom, aby čtyři univerzitní nemocnice v její spolkové zemi začaly zmiňovaný čtvrtý pilíř své působnosti budovat a stavěly na zkušenostech získaných během koronavirové pandemie.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY