Úterý, 3. srpna, 2021

Senátní zdravotnický výbor posvětil tříleté přechodné období pro náležitou registraci center duševního zdraví

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ačkoliv na novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která mimo jiné urychluje a ztransparentňuje vstup inovativních léků, nedočkavě čekají pacienti i lékaři, rozhodl se včera senátní výbor pro zdravotnictví poslat úpravu zpět do sněmovny s pozměňovacími návrhy. Důvodem je ustanovení týkající se center duševního zdraví, která by od ledna měla mít jen jednoho zřizovatele – což by řada z nich nezvládla a byl by tak ohrožen i vznik nových center. „Chápu, že pacienti nechtějí další prodlení, ale prosím, aby byli trpěliví – máme příslib pana ministra, že poslanecká sněmovna zasedne a bude o zákonu hlasovat ještě v tomto volebním období. Jinak bychom sice měli orphany, ale znamenalo by to ohrožení reformy psychiatrické péče,“ říká zpravodajka tisku senátorka Alena Dernerová.

„V tomto zákoně jsou zmíněna centra duševního zdraví, ve znění, v jakém bychom to přijali, by to ale mohlo znamenat likvidaci řady těchto center. Podle úpravy by totiž mohlo jít jen o centra, kde poskytovatel zdravotních služeb bude i držitelem registrace služeb sociálních. To je dnes velmi problematické. To je jeden z momentů, proč byl vypracován komplexní pozměňovací návrh, který budeme předkládat s Romanem Krausem. Další věcí, kterou budeme opravovat, je to, že legislativně technickou chybou by vypadlo hrazení očkování proti meningokoku B z veřejného zdravotního pojištění u 14 a 15letých, kde nárok vznikl,“ vypočítává Alena Dernerová.

Co se týče center duševního zdraví, posouvá komplexní pozměňovací návrh účinnost z ledna 2022 na leden 2025. Díky tomu získají centra prostor na to, aby měla registraci zdravotních i sociálních služeb v jednom (psali jsme také zde). „Původní myšlenka byla taková, že spojíme pod jednou střechou sociálně-zdravotní pomezí. Zákon o zdravotních službách, kde tato úprava měla být, se připravoval před více než rokem, a tehdy proti tomu nebyl odpor. Teď tu problém je a snažíme se ho řešit přechodným obdobím,“ říká k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Senátor Karel Zitterbart ovšem upozorňuje na to, že i tříleté odložení může být pro centra duševního zdraví velmi náročné. Původní návrh proto přišel s petrifikací současného stavu, kdy by fungovala smluvní domluva mezi částí sociální a zdravotní. Nakonec byl ale zvolen kompromisní návrh s prodlouženou lhůtou na změnu, s nímž souhlasila i Aliance center duševního zdraví. „Myslím si ale, že se CDZ trochu střelila do vlastního kolena. 2025 tu bude velmi brzo a je tak hned nutno začít pracovat na tom, jak se dále domlouvat a oblast specifikovat,“ podtrhává Zitterbart.

Úrazová chirurgie se má vrátit mezi základní obory

Součástí komplexního pozměňovacího návrhu je také to, že se vrací Německo do referenčního koše pro stanovování cen léků. Vedle toho se úrazová chirurgie znovu zařazuje mezi základní obory. „Motivem je obava z toho, že v budoucnosti nebudeme mít úrazové chirurgy ve velkých traumacentrech. Tím, že jsme jim to zkomplikovali a dosažení specializace se jim prodloužilo, myslím, že by nám úrazoví chirurgové v budoucnosti chyběli. Mezi odbornými společnostmi je v tomto částečný konsenzus,“ vysvětluje předseda senátního zdravotnického výboru Roman Kraus.

Protože na komplexním pozměňovacím návrhu spolupracovalo i ministerstvo, s jeho obsahem souhlasí. Na včerejším zasedání ho pak posvětil i senátní zdravotnický výbor.

Další dva pozměňovací návrhy předložil senátor Lumír Kantor. První z nich se týká novorozeneckého laboratorního screeningu vrozených a dědičných onemocnění. „V zákoně o specifických zdravotních službách jsou vyjmenovány věci, jako je detekce onemocnění krve a tak dále, které se nepovažují za genetická laboratorní vyšetření. Navrhuji, aby se doplnil novorozenecký laboratorní screening vrozených a dědičných onemocnění, protože se podle našeho názoru nejedná o standardní lékařské genetické vyšetření stanovující diagnózu, ale jedná se o činnost vedoucí k časnému zachycení podezření. Až pak přichází genetické laboratorní vyšetření. Jedná se o genetický screening, kde například u spinální muskulární atrofie, popřípadě těžké kombinované imunodeficience, což by mělo fungovat od 1. 1., by podle současného stavu de jure každý screening musel být dopředu projednán s genetikem, kterých je v ČR málo. Máme to mnohokrát projednáno s odborníky z dětské neurologie, Koordinačního centra novorozeneckého screeningu i s Národním screeningovým centrem,“ přibližuje Lumír Kantor.

Druhý Kantorův návrh se týká dohod o nejvyšší ceně a jejich dopadu na lékárny, což je problém, který se řešil už ve sněmovně. Zatímco ale první návrh výbor schválil, druhému své posvěcení nedal.

Čunek chce zákonem léčit mužskou neplodnost

Pozměňovací návrh, který cílí na problematiku léčby plodnosti, pak předložil senátor Jiří Čunek. „U nás je pouze 0,6 procenta mužů, kteří mají s patologickým spermiogramem další komplexní vyšetření. V roce 2016 bylo u nás s patologickým spermatem vykázáno 15 900 mužů, ale jen 77 se dál léčilo. Tento pozměňovací návrh do paragrafu ustanovujícího, že ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté na základě doporučení registrujícího poskytovatele v oboru gynekologie a porodnictví, dodává v souvislosti s umělým oplodněním, jde-li o formu mimotělního vyšetření, i urologa. Kdyby toto vyšetření muži prodělali, mohlo by se zjistit, že mohou být léčeni a mít děti přirozeným způsobem,“ myslí si Čunek.

„Motivaci rozumím, nicméně pokud jsou muži vyšetřeni, pojišťovna to hradí – ale lékařským týmům to nemůže nařizovat. Můj osobní názor je, že takovéto podrobnosti ohledně terapie a diagnostiky by neměly být řešeny zákonem, protože je to odborná věc,“ reaguje Roman Kraus. „Připadá mi to jako zbytečné zasahování do guidelinů odborných společností,“ přidává se senátor Tomáš Fiala.

Ani ministerstvo se na Čunkův návrh netváří. „Je to otázka spíše odborná, na druhou stranu pokud budeme podmiňovat úhradu umělého oplodnění nějakou léčbou daného muže, může se podle debat s odborníky také stát, že úspěch bývá velmi sporadický. A když se bude čekat po dobu jednoho roku, může žena přijít o možnost vůbec otěhotnět,“ poukazuje Adam Vojtěch s tím, že k návrhu má ministerstvo negativní stanovisko. Návrh pak neodsouhlasili ani senátoři zdravotnického výboru.

Senátní výbor tak ve finále doporučil poslat novelu se schválenými pozměňovacími návrhy zpět do sněmovny. Protože už se ale blíží podzimní volby, objevují se i ze stran pacientů obavy, aby úpravu stihl parlament schválit. Podle Romana Krause by se to mělo povést.

„S předsedou Senátu Milošem Vystrčilem jsme přijali zástupce pacientských organizací, dlouze jsme s nimi jednali a vysvětlili svůj postoj. Pokud bude zákon s pozměňovacími návrhy vrácen Poslanecké sněmovně, vyvine pan předseda Vystrčil velké úsilí, aby poslanci hlasovali pro. Chceme dát pacientům jistotu, že není motivem neumožnit rychlejší a transparentnější přístup k modernějším terapiím,“ dodává Kraus.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY