Sněmovní zdravotnický výbor včera schválil změnu, díky které bude možné hradit ze zdravotního pojištění vakcíny, které Česko dostalo od jiného státu. V současnosti jde hlavně o očkování od společnosti Pfizer, které ČR dostala od Izraele. Úprava, která sněmovnou prochází zkráceně bez prvního čtení ve stavu legislativní nouze, přitom vyvolala mezi poslanci debatu o tom, zda nemůže posloužit jako vstupenka pro pochybné očkovací látky. Na návrh Jiřího Běhounka (ČSSD) byl proto přijat pozměňovací návrh, který upřesňuje, že jde o vakcíny, jež odsouhlasilo ministerstvo zdravotnictví a SÚKL.
„Návrh reaguje na jiné způsoby získávání látek, než je postup podle příslušného rozhodnutí Evropské komise, které je dosud podmínkou, aby bylo možné očkování hradit. Je tedy možno hradit jen vakcíny získané skrze centrální nákup organizovaný Evropskou komisí. Navrhujeme změnu zákona, protože ČR má možnost získat vedle očkovacích látek získaných společným nákupem členských států EU další očkovací dávky jako dar nebo zápůjčku. Jedná se buď o očkovací látky, které schválila EK na základě příznivého stanoviska Evropské lékové agentury, nebo očkovací látky jim odpovídající, například očkovací látka společnosti Pfizer/BioNTech vyrobená pro Izrael. Jde o vakcíny, které v rámci EMA nejsou registrovány pro Evropu, ale jsou jim postavené na roveň,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Právě ono sousloví „očkovací látky odpovídající látkám schváleným komisí“ je ale trnem v oku některým poslancům.
„Mám s tímto tiskem zásadní problém. Zdůvodnění mi připadá nesprávné a změna není potřeba v takovém rozsahu. Potřebujeme, abychom mohli registrované látky nakupovat na přímo a ne přes EU. Poslední bod ale říká, že můžeme očkovat látkami, které odpovídají očkovací látce – ale co to je, odpovídající? Kdo to rozhodne? Znamená to, že bychom uznávali něco, co je licenčním výrobkem? Všichni, kdo pracujeme v onkologii, víme, že ve chvíli, kdy uplynul ochranný časový úsek, máme řadu licenčních onkologických preparátů, a víme, že i když je účinek prakticky stejný, mívají varianty větší procento komplikací ve smyslu zvracení a nesnášenlivosti. My musíme národ přesvědčit, že je očkování dobré – nemůžeme si dovolit riskovat podávat něco, co nemá plné schválení. Mohlo by to u našich občanů vyvolat odpor,“ obává se Bohuslav Svoboda (ODS), který proto navrhuje toto ustanovení vynechat. „Nedělejme zákon, který otevírá prostor někomu, aby se pokusil do vrátek strčit něco jiného,“ dodává Svoboda.
„Není to opatření, které má vést k tomu, že sem časem pronikne Sputnik?“ ptá se Marek Benda (ODS). „Formulace je potenciálně gumová,“ dodává.
Za změnou nejsou žádné pikle, říká ministr Vojtěch
Podle ministra Vojtěcha jde ale o to, že darované/zapůjčené vakcíny není možno dle současné legislativy hradit z veřejného zdravotního pojištění. Změna tak nemá za úkol umožnit vstup do systému, ale do úhrad. I nadále přitom musí dle zákona o léčivech každou šarži vakcíny propustit SÚKL, který dostane potřebnou dokumentaci. Látky také musí schválit ministerstvo. „Nebyly za tím žádné pikle,“ podtrhává Vojtěch.
Na problém s úhradou už jsme v Česku narazili s vakcínami Pfizer darovanými Srbskem, které nakonec musely být placeny ze státního rozpočtu ministerstvem obrany a ve výsledku je bylo možno podávat jen v Ústřední vojenské nemocnici.
Výše zmíněný termín odpovídajících vakcín přitom podle náměstka pro legislativu Radka Policara není žádným českým výmyslem, ale vychází z evropského nařízení týkajícího se covid pasů. Podle něj může členský stát vydat certifikát o očkování někomu, kdo byl na území členských států očkován jednou z látek schválených dle nařízení 726, ale také někomu, kdo byl očkován v zahraničí očkovací látkou, která odpovídá očkovací látce schválené dle evropského nařízení.
Změna umožní využít vakcíny zabalené pro jiné země
„Slovo odpovídá neznamená, že je látka podobná, ale že je to farmakologicky přesně ona. Je to proto, že registrace, která probíhá v EU, je registrace se vším všudy – nejen té chemické látky, ale i obchodního názvu, příbalového letáku, souhrnu informací o přípravku a celého balení. Ve chvíli, kdy se ta samá látka schvaluje pro Izrael, schvaluje se v jiné podobě – v jiném balení a někdy i s jiným obchodním názvem. To, co je schváleno pro Izrael, tak není to, co je registrováno podle nařízení 726, ale odpovídá vakcíně, která je schválena evropskými orgány. Pokud je někdo touto látkou očkován, bude moci ČR vystavit potvrzení o očkování, které je stejně uznatelné, jako by byl očkovaný dávkou Pfizer schválenou pro EU,“ vysvětluje Radek Policar s tím, že v tuto chvíli by takto možno dodat jen čtyři očkovací látky, které už schválila EMA.
Vlastimil Válek (TOP 09) proto navrhuje, že by se darované vakcíny mohly využít pro cizince, kteří si mají očkování u nás hradit ze svého. Vakcínu by tak dostali zdarma a uhradili by si aplikaci. Ministr Vojtěch ovšem upozorňuje, že dnes je situace taková, že pojišťovny aplikaci zařízením, která očkují, a samotné vakcíny pojišťovny hradí státu, který je nakoupil. Navíc u nyní aktuální situace s Izraelem jde o zápůjčku vakcín.
Problém nakonec rozťal Jiří Běhounek. Ten navrhl do ustanovení doplnit, že se musí jednat o látky a šarže splňující podmínky zákona o léčivech ve smyslu, který byl popsán výše. Díky tomu se vyloučí obavy poslanců, kteří se strachují ze vstupu pofidérních očkovacích látek. Poslanci se k tomuto řešení přiklonili; návrh Bohuslava Svobody na vynechání bodu obsahujícího „podobné látky“, které by ovšem znemožnilo aktuální situaci vyřešit, výbor zamítl.
Michaela Koubová
