V posledních třech letech je tempo růstu prostředků vynaložených na léky v Německu skoro dvojnásobné oproti předchozímu období. Foto: Koláž ZD/Pixabay

V Německu vzrostly výdaje na léky o šest procent. Začalo také vyjednávání o peníze pro lékaře

Objem prodaných léčivých přípravků se v Německu v první polovině letošního roku snížil, avšak výdaje na ně meziročně stouply. Zdravotní pojišťovny za léky zaplatily přes 23 miliard eur. Začalo také vyjednávání o platech lékařů na příští rok.

Systém německého zákonného zdravotního pojištění proplatil od ledna do června letošního roku léky v hodnotě 23,1 miliardy eur (necelých 590 miliard korun). Jde o meziroční nárůst ve výši šesti procent, respektive 1,3 miliardy eur, přestože počet balení proplacených ze zákonného zdravotního pojištění se meziročně o 4,5 procenta snížil na 332 milionů.

Tržby z volně prodejných léků se kvůli koronavirové pandemii snížily přibližně o osm procent na 4,45 miliardy eur (asi 113,5 miliardy korun). Vyplývá to z údajů poradenské společnosti IQVIA, na které odkazuje portál ÄrzteZeitung.de.

Pokud bude nastolený trend pokračovat i ve druhém pololetí, za celý letošní rok by výdaje na léky v Německu dosáhly více než 46 miliard eur (1,17 bilionu korun). To by bylo přibližně o tři miliardy (o 6,7 procenta) více než v roce 2020.

Růst výdajů na léky zrychluje

Znamenalo by to poměrně výrazné zrychlení tempa růstu objemu peněz, které z německého systému zákonného zdravotního pojištění na pořízení léčivých přípravků plynou. V loňském roce se tento typ výdajů zvýšil o 5,5 a v roce 2019 o 6,14 procenta.

Přitom v letech 2015 až 2018 činilo průměrné tempo růstu prostředků vynaložených na léky 3,36 procenta. Dá se tedy říci, že v posledních třech letech je toto tempo skoro dvojnásobné oproti předchozímu období. Vyplývá to z údajů institutu Verband der Ersatzkassen (VDEK).

Výdaje na léky v Německu překročily hranici 40 miliard eur poprvé před dvěma lety. V letech 2009 až 2013 dokonce mírně klesaly a dostaly se z původních více než 30 miliard eur na necelých 29 miliard. V porovnání s rokem 2004 německé zdravotní pojišťovny v systému zákonného zdravotního pojištění dnes na léky vyplácejí dvojnásobnou sumu. Na celkových nákladech na zdravotnictví se pojištěním hrazené léky podílejí v Německu asi z 16 procent.

Jednání o tarifech lékařů zatím výsledek nepřineslo

Poslední tři roky ukázaly, že finanční tlak na německé zdravotnictví se stupňuje. A nepřispívají k tomu jen výdaje na léky, nýbrž i náklady na personální zajištění chodu celého systému. A právě o jejich výši na rok 2022 začalo v Německu vyjednávání mezi lékaři a zdravotními pojišťovnami.

Podle předsedy Asociace zdravotních pojišťoven (KBV – Kassenärztliche Bundesvereinigung) Andrease Gassena rozhovory probíhají „věcně a konstruktivně“. Nicméně finální dohody podle něho zatím nebylo dosaženo.

Neznamená to ale definitivní krach jednání. Pojišťovny a zástupci lékařů se dohodli, že vyjednávání bude pokračovat a ani jedna ze stran nemá zájem do debaty zapojovat Rozšířený hodnotící výbor (EBA – Erweitertes Bewertungsausschuss), který by fakticky výši nových lékařských tarifů určil od stolu.

Zdravotnické výdaje stoupají, tlak na brzdění růstu platů poroste

„Doufám, že najdeme řešení u jednacího stolu,“ řekl Andreas Gassen. Koronavirová pandemie podle něho jasně ukázala, jak důležitá je pro pacienty fungující ambulantní péče. Zástupci lékařů a zdravotních pojišťoven se chtějí znovu sejít v polovině září s cílem finální dohody konečně dosáhnout. „Na tomto jednání by už mělo být rozhodnuto,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt místopředseda KBV Stephan Hofmeister.

Konkrétní požadavky na růst lékařských tarifů nebyly zveřejněny. Dá se ale předpokládat, že debata byla a ještě bude ostrá. Právě proto, že výdaje na zdravotnictví v posledních letech výrazně rostly, což zmenšuje prostor ještě pro nějaké rapidní zvyšování platů zdravotnického personálu.

Petr Musil