Zatímco vědecká data v protidrogové politice jasně hovoří pro prevenci a regulaci, nové strategie Evropské komise i praxe v kandidátských zemích se nebezpečně stáčí zpět k represivním metodám minulého století. Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém vystoupil před členy Výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) s varováním, že pokud v přístupu k drogám zvítězí represe nad veřejným zdravím, následky budou fatální nejen pro EU, ale především pro válkou zmítanou Ukrajinu a další aspirující členy.

Bývalý pražský primátor a lékař Pavel Bém před europoslanci poukázal na „chybějící dimenzi veřejného zdraví“ v reformách protidrogové politiky. Vymezil se přitom proti mýtům, které podle něj debatu o návykových látkách stále provázejí. Zdůraznil, že historie ukázala neúčinnost čistě represivního přístupu, který často napáchá více škody než prospěchu.

Tento trend se navíc nyní vrací ve formě nové protidrogové strategie EU pro období let 2026–2030. Ta se podle Béma až příliš zaměřuje na vymáhání práva a ostrahu hranic na úkor zdravotní péče a snižování rizik (harm reduction).

„Boj proti drogám prostřednictvím čistě represivních opatření nikdy nefungoval, ale regulace ano… Represivní protidrogová politika přinesla dokonce více škod než drogy samotné – epidemii HIV a hepatitidy C, korupci v policii i neúměrné financování silových složek,“ uvedl Bém.

Ukrajina na hraně psychologické zkázy

Nejdramatičtější část Bémova vystoupení se týkala Ukrajiny. Země, která usiluje o vstup do EU, čelí podle koordinátora bezprecedentní krizi duševního zdraví. Tamní válka funguje jako katalyzátor užívání návykových látek. Vojáci i civilisté totiž sahají po drogách jako po mechanismu, jak zvládnout trauma a bolest.

Bém upozornil na šokující data, podle kterých až čtvrtina Ukrajinců riskuje rozvoj duševního onemocnění. Tradiční systémy péče, postavené na zastaralých modelech, přitom nestíhají reagovat, což otevírá dveře pro nekontrolovaný černý trh se syntetickými drogami.

Mohlo by vás zajímat

„Odhaduje se, že více než 70 % ukrajinské populace trpí psychickými problémy a chronickým stresem. To je pro nás jasný vzkaz. Vidíme rostoucí souvislost mezi bojovým stresem a užíváním látek u vojáků. Třetina z nich hlásí užívání amfetaminů, narůstá i spotřeba opioidů a syntetických kanabinoidů,“ varoval Bém.

V této souvislosti zmínil i potřebu inovativních metod, jako je psychedeliky asistovaná psychoterapie, která by mohla pomoci u pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), u nichž běžná léčba nezabírá. Na toto téma emotivně reagovala europoslankyně Stine Bossová (Renew Europe), která sdílela osobní příběh své matky trpící PTSD po druhé světové válce v Londýně.

„Trpěla posttraumatickou stresovou poruchou, ale tehdy jsme ještě nevěděli, jak se to jmenuje… Prohrála svůj boj v 54 letech, kdy si sama vzala život. Musíme pochopit, co se na Ukrajině děje, abychom ochránili i naše vlastní občany,“ uvedla.

Kandidátské země jako represivní skanzeny

Bém rovněž kritizoval situaci v dalších kandidátských zemích, jako jsou Srbsko, Albánie či Gruzie. Přístupový proces k EU by měl být motorem reforem, ale realita v těchto státech je podle něj opačná. Vládne tam represe, vězení jsou plná uživatelů drog místo dealerů a přístup ke zdravotní péči je minimální.

„Přibližně 10 % vězňů v těchto zemích tvoří lidé, kteří u sebe měli pouze malé množství látky pro vlastní potřebu,“ uvedl Bém. Europoslankyně Tilly Metzová (Zelení) k tomu dodala, že je klíčové, aby EU mluvila jedním hlasem a podporovala občanskou společnost v těchto regionech.

V následné debatě se však objevily i skeptické hlasy. Europoslanec Aurelijus Veryga (ECR) vyjádřil obavu, že vlna legalizace, která se šíří světem, vytváří u mladých lidí pocit „normalizace“ nebezpečného chování.

Bém však kontroval tím, že právě rozumná regulace po vzoru tabáku nebo alkoholu chrání veřejné zdraví lépe než prohibice, která jen plní kapsy organizovanému zločinu. Ten podle odhadů OSN generuje z nelegálního trhu 350 miliard dolarů ročně.

„Dobrá regulace chrání veřejné zdraví. Totéž platí pro nelegální látky. Investice do duševního zdraví a léčby závislostí na Ukrajině není jen humanitární výzva, ale strategická investice do dlouhodobé stability a bezpečnosti celé Evropy,“ dodal Bém.