Ilustrační foto: archiv ZD

Rozpočet MZd příští rok má být proti době před covidem skoro trojnásobný

Rozpočet ministerstva zdravotnictví (MZd) byl měl být podle nového návrhu ministerstva financí téměř třikrát vyšší než předloni, tedy před začátkem epidemie covidu-19. Pro příští rok plán počítá s 23,7 miliardy korun, zatímco v roce 2019 to bylo 8,2 miliardy Kč. Asi o 14 miliard korun příští rok vzroste také částka, kterou stát platí do systému veřejného zdravotního pojištění. Z více než 400 miliard na zdravotní péči půjde ze státního rozpočtu 140,9 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu ministerstva financí

Růst výdajů proti schváleným rozpočtům v roce 2020 a 2021 souvisel s epidemií covidu-19. V roce 2020 byl schválený rozpočet 9,4 miliardy korun a potřeba bylo více než 32 miliard korun, pro letošek bylo schváleno 11 miliard a rozpočet byl posléze o sedm miliard Kč navýšený. Na začátku epidemie ministerstvo hradilo nákupy ochranných pomůcek pro zdravotníky, které byly kvůli nedostatku na světovém trhu nedostupné a drahé, miliardy korun stály také vakcíny proti covidu-19.

Další náklady přineslo vytvoření nových pracovních míst na hygienických stanicích, přesčasy hygieniků za trasování nakažených a provoz Chytré karantény pro sdílení dat mezi krajskými hygienickými stanicemi (KHS), laboratořemi, nemocnicemi a centrálním řídícím týmem nebo call centra pro trasování kontaktů a informační linky. Letos stála 400 milionů korun.

Původní varianta rozpočtu z června počítala pro rok 2022 s asi 22 miliardami korun, což byl dvojnásobek proti schválenému rozpočtu loňského roku. Po jednání ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) minulý týden, resort získal navíc ještě jednu miliardu.

Ministryně pro jednání uvedla, že prostředky zajistí například financování Chytré karantény a 100 milionů korun bude určeno také na nová lůžka dětské psychiatrie. Pro Centra duševního zdraví, která jsou klíčovým prvkem reformy psychiatrie, se počítá s asi 227 miliony korun. Postupně díky nim dochází ke snižování počtu lůžek v psychiatrických nemocnicích a převádění péče do ambulantní, kterou poskytují týmy složené z lékařů, psychologů, sociálních pracovníků a dalších odborníků.

V posledních letech před pandemií covidu-19 úřad hospodařil většinou s přibližně osmi miliardami korun. Z rozpočtu platí například hygienické stanice, zdravotní ústavy nebo přispívá na provoz a investice fakultních či psychiatrických nemocnic.

Na platy státních zaměstnanců jde z rozpočtu ministerstva 1,7 miliardy korun, platí z nich více než 3500 pracovních míst v úřadu a jeho příspěvkových organizacích. To jsou například krajské hygienické stanice, které mají kolem 2300 zaměstnanců, Státní zdravotní ústav nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv. Platy zaměstnanců nemocnic, které ministerstvo zřizuje, jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Nejméně příští rok zůstane 134 nových míst na KHS a 24 míst na pokračování projektu Chytrá karanténa. Na jejich platy půjde 78,3 milionu korun. Dalších 17,2 milionu dá resort na zvýšení platů na KHS a ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Umožní to zrušení speciálních platových tabulek tamních lékařů, které ministerstvo navrhlo. Jejich tarify by se podle Vojtěcha měly zvýšit zhruba o 15.000 korun. Se současnými platy byl v některých regionech problém nově zřízená místa obsadit.

Dalších 11 pracovních míst na ministerstvu vznikne pro agendu projektové kanceláře. Dočasně vznikne také 14 nových pracovních míst pro administraci Národního plánu obnovy a do konce roku 2024 post pro agendu vyplývající ze zákona o odškodnění nezákonně sterilizovaných osob. Asi tři miliony korun půjdou na agendu ministerstva související s předsednictvím ČR Evropské unii.

Z Evropských fondů ministerstvo počítá asi s 6,8 miliardami korun. Dalších 496 milionů Kč bude mít ze státního rozpočtu na spolufinancování evropských projektů z programu REACT. O dotaci totiž žádají i nemocnice, jejichž zřizovatelem je ministerstvo.

Většina peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Do něj přispívají zaměstnanci, zaměstnavatelé nebo podnikatelé. Z rozpočtu se hradí pojistné za seniory, děti, nezaměstnané nebo vězně. Pro příští rok bude zvýšeno o 200 korun na 1976 korun měsíčně. „Příjem systému veřejného zdravotního pojištění v letech 2019 až 2022 zaznamenal enormní nárůst přes 29 procent, což činí přes 96 miliard korun,“ píše se v dokumentu.

Sněmovna zřejmě do říjnových parlamentních voleb nestihne státní rozpočet na příští rok schválit. Po volbách tak bude muset vláda návrh projednat znovu a předložit ho poslancům.

Rozpočet ministerstva zdravotnictví a náklady na státní pojištěnce

Zdroj: návrh MF
* náklady kvůli covidu-19

-čtk-