Současná práce lékařů v nemocnici a ve vlastní ambulanci je dnes zcela běžná. Zdravotní pojišťovny tento stav monitorují a regulují. Působí jim ale i vrásky na čele, protože mohou uměle zvyšovat náklady systému. Kromě opakovaných vyšetření také kvůli vytváření nadbytečných kapacit v některých oborech.

Oborových zdravotních pojišťoven se proto Zdravotnický deník zeptal, jak kapacity péče v souvislosti se souběhem praxí sledují a jaké problémy tato praxe systému přináší. Pohled jednotlivých plátců se značně liší.

Ambulance zahlcené pacienty

Na riziko snížení kvality péče o pacienty v ambulantní péči upozorňuje v souvislosti se souběhem prací lékařů Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). „Podle našich zkušeností je problémem, a to v mnoha oborech, když ambulantní specialista přijímá další klienty do péče, protože už má plnou ordinaci svých chronických pacientů,“ upozorňuje tisková mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

Problém pojišťovna vidí v neefektivním využívání disponibilních zdrojů. „Pokud by se část chronických pacientů ve stabilizovaném stavu přesunula zpět do péče všeobecných praktických lékařů, měli by ambulantní specialisté mnohých oborů volnější ruce k přijímání nových pacientů ve své ordinaci,“ uvádí mluvčí. A dodává, že jde jen o jednu rovinu problému a příčin neefektivity systému a jeho vysokých nákladů existuje pochopitelně více.

Trochu ulehčenou pozici při sledování dostatečnosti kapacit v jednotlivých oborech má Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. Ta sice poskytuje zdravotní pojištění po celé ČR, primárně však působí hlavně na mladoboleslavsku a v několika dalších regionech, kde působí automobilka Škoda Auto.

„Vzhledem k regionálnímu působení Zaměstnanecké pojišťovny Škoda lze zhodnotit celkem efektivně potřebné kapacity sítě smluvních partnerů. Proto v našem případě nemáme problém s nadbytečným počtem smluvních partnerů ani s případnými kolizemi způsobenými souběhem praxí lékařů,“ potvrzuje tiskový mluvčí pojišťovny Petr Kvapil.

Špatně nastavená síť poskytovatelů

Regionálně zaměřené je i působení zdravotní pojišťovny RBP. Ta má pojištěnce především na Moravě a ve Slezsku a také v Ústeckém kraji. K vytváření nadbytečných kapacit péče podle zkušeností RBP dochází. Nicméně fakt, že velké množství lékařů pracuje zároveň v nemocnicích i v ambulancích, není hlavním důvodem.

„V RBP zastáváme názor, že otázka nadbytečných kapacit není způsobena samotnými souběhy praxe, ale celkovým nastavením sítě poskytovatelů a rovněž regionálními rozdíly v dostupnosti péče. V některých oborech a lokalitách skutečně může docházet k vyšší koncentraci poskytovatelů – nikoli lékařů. Zatímco jinde je péče naopak dostupná nedostatečně,“ vysvětluje tiskový mluvčí Ivo Čelechovský. A dodává: „Při uzavírání a udržování smluv prioritně zohledňujeme potřeby našich pojištěnců, demografický vývoj i regionální specifika. Souběhy praxe samy o sobě vnímáme spíše jako personální realitu českého zdravotnictví, ne jako hlavní zdroj neefektivity systému.“

Mohlo by vás zajímat

Rozdíly ve vyváženosti kapacit péče mezi regiony potvrzuje také Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP). „V některých specializacích a regionech stále vidíme tendenci k navyšování kapacit bez odpovídajícího přínosu pro dostupnost péče. V jiných regionech by naopak bez souběhů úvazků bylo obtížné dostupnost péče zajistit,“ uvádí tiskový mluvčí VoZP Jan Mates. A potvrzuje, že – stejně jako ostatní plátci – i VoZP zvažuje toto kritérium při posuzování žádostí poskytovatelů o uzavření nebo rozšíření smluvního vztahu.

Klíčové rozhodovací kritérium

Úvazky lékařů – včetně jejich souběhů – jsou podle vyjádření tiskového mluvčího Františka Tlapáka jedním z nejdůležitějších rozhodovacích kritérií při tvorbě smluvní sítě pro zdravotní pojišťovnu OZP. „Rozhodujícím kritériem pro uzavření nového smluvního vztahu nebo jeho rozšíření je především potřeba zajištění příslušné odborné péče pro naše pojištěnce v daném regionu. A to s ohledem na počet našich pojištěnců v dané lokalitě,“ vysvětluje Tlapák. A dodává, že OZP svou smluvní politiku řídí podle platných pravidel, která upravují místní a časovou dostupnost zdravotních služeb.

Obdobně situaci komentuje také tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) Jana Schillerová. „Zajišťujeme smluvní vztahy podle aktuální dostupnosti péče a při uzavírání nebo rozšiřování smluvního vztahu posuzujeme souběh úvazků a jejich realizovatelnost,“ uvádí Schillerová.