Sobota, 16. října, 2021

Zdravotní pojišťovny se chystají na nástup telemedicíny. VZP připravuje systém hodnocení a úhrad

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zdravotní pojišťovny se chystají na nástup telemedicíny. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) připravuje systém hodnocení telemedicínských projektů, na základě něhož bude vybírat ty, jež začne hradit z veřejného zdravotního pojištění. První návrh má ředitel VZP Zdeněk Kabátek předložit ministru zdravotnictví do konce října, výsledky pilotních projektů by chtěl mít do jednoho roku. Základními kritérii má být prospěšnost vůči pacientovi i systému, ekonomická výhodnost a bezpečnost. V Česku již telemedicína „běží“ na řadě míst, plátci nicméně potřebují tvrdá data. „Své“ projekty má například i RBP zdravotní pojišťovna.

Do konce října má ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek představit ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) svůj návrh, jak nastavit proces výběru telemedicínských projektů, jež by mohly být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. „Pandemie covidu-19 jasně ukázala na potřebu nových technologií a toho, že musíme pacientům nabídnout nový pohled, jak lze také poskytovat zdravotní péči a zvyšovat její efektivitu,“ řekl k tomu Kabátek minulý týden v Ostravě u příležitosti 1. ročníku Dne zdraví na dálku.

V současné době již funguje po celém Česku řada úspěšných telemedicínských projektů. Ať již inspirovaných zahraničními zkušenostmi nebo zcela originálních a „odspodu“ vzniklých start-upových iniciativ. Pandemie covidu-19 k tomu dodala větší otevřenost doposud spíše nedůvěřivých pacientů i lékařů vůči poskytování péče na dálku a popostrčila i nedávno přijatý zákon o elektronickém zdravotnictví.

Podle ministra Vojtěcha (za ANO) nastává čas, aby se telemedicína konečně zavedla do reálné praxe systémově. To se neobejde bez úhrady takové péče ze systému veřejného zdravotního pojištění. K tomu je zase zapotřebí nastavit předvídatelný systém hodnocení těchto technologií, aby bylo jasné, jaké parametry musí splňovat. A právě tohle dostal od ministra za úkol ředitel naší největší zdravotní pojišťovny.

Nepřekročitelné parametry

Zdeněk Kabátek tvrdí, že se ke svému úkolu staví zodpovědně. „Pravidla, na základě nichž se budou projekty hodnotit, chceme definovat nejen s ohledem na dopad na naše klienty, ale také na systém jako celek,“ tvrdí a obratem popisuje základní parametry, které budou pro pojišťovnu při posuzování digitálních zdravotních služeb nepřekročitelné.

Musí být „klinicky prospěšné a nezávadné“, ekonomicky výhodné (například vedou ke snížení administrativy, úspoře času, zhodnocení klinických dat apod.) a bezpečné, tj. chrání pacientská data před zneužitím (například tím, že klinická data nejsou používána bez informovaného souhlasu pacienta, je zajištěna kybernetická ochrana). Proces kvalifikace návrhů má být podle Kabátka zároveň nastaven tak, aby byl otevřený vůči všem, kteří splňují potřebné požadavky. Součástí toho bude i stanovení formy a úhrady za takové služby.

Odborná pracovní skupina ustavená Kabátkem na VZP nyní pracuje na podrobnostech, včetně vyhodnocení legislativních podmínek a otázek spojených s patentovou ochranou. Každý projekt má být podle Kabátka zároveň před vpuštěním do systému ověřen v klinické praxi formou pilotního provozu. Celý koncept hodnocení pracovně nazývá „inovačním trychtýřem“, z něhož na konci vyjdou jen ty skutečně ověřené a klientsky i systémově prospěšné projekty.

„Inovační trychtýř“ VZP. Pracovní koncept hodnocení digitálních zdravotních služeb. Zdroj: VZP / Zdeněk Kabátek

První výsledky již za rok

„Každý, kdo přijde s nějakým projektem, dostane šanci,“ tvrdí Kabátek a dodává, že VZP chce být přitom maximálně transparentní. „Jeden standardizovaný model žádosti. Jasné parametry. Jasné složení hodnotící komise složené nejen ze zástupců pojišťovny, ale také odborných společností, odborné veřejnosti, etické komise,“ ujišťuje.

Pro začátek počítá s využitím již existujících projektů, z nichž řada je podle něj kvalitních. Je tedy žádoucí najít pro ně adekvátní úhradové řešení. I tady platí, že musí splnit zmiňované kvalifikační požadavky. „Tlak veřejnosti je ale tak velký, že musíme pokračovat rychle a efektivně. Jsem přesvědčen, že za rok budu moci prezentovat první funkční projekty realizované v praxi,“ dodává ředitel VZP.

Nastavení procesu výběru telemedicínského projektu. Zdroj: VZP / Zdeněk Kabátek

RBP: Konkrétní odpovědi stále hledáme

Zdravotní pojišťovny sice – díky covidové zkušenosti – v současné době hradí některé úkony spojené s konzultací s lékařem na dálku, ale to má ještě do skutečné telemedicíny daleko. Jak již však bylo řečeno, řada projektů již běží s tím, že si je financují sami poskytovatelé, kraje nebo přímo zdravotní pojišťovny formou smluvních vztahů.

„Jsme otevření novým nápadům a myšlenkám a každý rok na to alokujeme v našem provozním fondu finanční prostředky,“ říká výkonný ředitel RBP zdravotní pojišťovny Antonín Klimša. Právě jeho pojišťovna již od roku 2019 hledá odpovědi na to, jak může telemedicína pacientovi i českému zdravotnictví prospět. „Pečlivě vybíráme mezi poskytovateli i pacienty ty, kteří to chtějí zkusit. Stále ale nemáme konkrétní odpovědi a nelze jednoznačně říct, do jaké míry to systém kultivuje a šetří prostředky,“ zůstává zatím spíše zdrženlivý Klimša.

Jedním z projektů RBP je Horizont II, zaměřený na optimalizaci léčby osob s hypertenzí a prevenci kardiovaskulárních obtíží. Od roku 2019 se do něj zapojilo 32 poskytovatelů zdravotních služeb, 50 ambulancí a kolem 3.000 pacientů. Autoři projektu vychází ze skutečnosti, že zvýšený krevní tlak a dyslipidémie (porucha metabolismu tuků) patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory srdečně-cévních komplikací. Jejich ovlivněním pak klesá počet závažných případů.

Ve věkové skupině 55 – 64 let trpí hypertenzí 72 procent mužů a 65 procent žen. Podobná čísla platí i pro dyslipidémii. „Průměrný náklad na jednu hospitalizaci pacienta s primární hypertenzí je 15 tisíc korun, s chronickou ischemickou chorobou srdeční 85 tisíc korun, s akutním infarktem myokardu. 143 tisíc korun,“ vypočítává ředitelka pro zdravotnictví RBP zdravotní pojišťovny Eva Misiačková důvody, proč stojí za to zkoumat, zda telemedicína může v této oblasti přinést nějaké ekonomické a medicínské výhody.

Kompenzovaný pacient, dobrý pacient

Horizont II se proto zaměřil na pacienty ve věku 45 – 75 let s léčenou hypertenzí. Sleduje, jak účastníci dodržují předepsanou léčbu, monitoruje jejich krevní tlak, pohyb a další údaje, a zároveň cíleně podporuje jejich zdravý životní styl.

V praxi to vypadá tak, že pacient si pravidelně měří tlak a hodnoty se na dálku přenesou a uloží na zabezpečeném webovém portálu. Tam k nim má přístup ošetřující lékař a RBP. „V případě opomenutí měření upozorňujeme pacienta SMS zprávou, při vynechání měření je realizován telefonický kontakt,“ popisuje Misiačková. Projekt pak po několika měsících porovnává zdravotní stav pacientů s monitoringem a bez monitoringu.

„V současné době dokončujeme kontrolní měření, analytickou fázi projektu zahájíme v příštím roce. Již nyní však evidujeme vysokou adherenci k monitoringu – 97 procent. Tohoto stavu je docíleno pomocí efektivního  systému upozornění a upomínek,“ konstatuje Misiačková.

Připouští však, že na objektivní interpretaci výsledků je ještě brzy. „Musíme podrobně zanalyzovat všechna data, včetně laboratorních údajů, posoudit je ve vazbě na kontrolní skupiny a srovnat s trendy předchozích let,“ popisuje s tím, že skutečný ekonomický efekt a dopad na specifickou morbiditu a kvalitu života pacientů bude možné posoudit až v řádu několika následujících let.

„Minimálně na straně zapojených pacientů je však vidět benefit ve smyslu jejich vyšší angažovanosti v rámci léčebného procesu, zvýšení kvality života a pocitu kontroly nad vlastním zdravím. A kompenzovaný pacient je výhodnější pro celý zdravotní systém,“ uzavírá ředitelka.

Podobný efekt se pojišťovna slibuje od druhého podporovaného projektu, který byl zahájen letos. Ten sleduje na dálku fyziologické funkce pacientů s cukrovkou druhého typu, kde jsou rizikovými faktory vysoký cholesterol, krevní tlak a obezita. To podle lékaře Miroslava Koliby z Fakultní nemocnice Ostrava umožňuje nejen větší kontrolu nad léčbou ze strany lékaře a zvýšení disciplíny pacientů, ale také včasné zjištění vážných zdravotních komplikací. Po dobu čtyř měsíců tak budou lékaři sledovat hladinu cukru v krvi, hmotnost a pomocí náramku i pohybové aktivity zapojených pacientů.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY