Pondělí, 29. listopadu, 2021

Personální náklady mohou destabilizovat systém, zatím ale pojišťovny počítají, že situaci ustojí

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nadcházející roky budou zřejmě pro zdravotní pojišťovny představovat větší výzvu, než se ještě před několika týdny čekalo. Na vině je plošné šestiprocentní navýšení platů ve zdravotnictví, které například u VZP změnilo původně lehce plusový zdravotně pojistný plán pro příští rok na plán se záporným saldem skoro šest miliard korun. Jak ale zaznělo včera na summitu vydavatelství Media Network na téma ekonomika zdravotnictví, měla by přesto největší česká zdravotní pojišťovna situaci v nadcházejících letech zvládnout (větší problém budou mít zaměstnanecké pojišťovny). Pomoci by jí v tom vedle finančních rezerv mohla elektronizace zdravotnictví, lepší organizace péče včetně důrazu na prevenci a také léková politika, díky níž je možné investovat do inovativní léčby. Ruku v ruce s tím by se VZP chtěla posunout od léčebného přístupu „plošným náletem“ k personalizované medicíně.

„Díky navýšeným platbám za státní pojištěnce a celkem rozumnému chování systému se čísla zlepšují. Plánoval jsem, že rok 2022 už pojedeme v černých číslech. Ještě před měsícem jsem prezentoval tabulku, kde na konci nebylo minus 5,9 miliardy jako nyní, ale plus 900 milionů. Důvodem je to, že úhradová vyhláška vypadá, jak vypadá – nepracujeme s výsledky dohodovacího řízení, ale s normou, která vznikla v návaznosti na jednání s odbory. Dochází tak k propadu vyrovnaného hospodaření. Za mě je to chyba, ale jsme schopni s tím pracovat,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Jak se shodli i další účastníci summitu věnujícímu se ekonomice zdravotnictví, je právě plošné navyšování personálních nákladů obrovským rizikem pro stabilitu systému. „Personální náklady jsou dnes pro české zdravotnictví strašák, protože mohou destabilizovat systém poskytovatelů a zároveň generovat zátěž pro systém plátců,“ podtrhává Kabátek.

První blok prvního ročníku Summitu Ekonomika zdravotnictví byl věnován stabilitě financování systému poskytování zdravotní péče a hlavním výzvám úhradové politiky v následujících letech

Přesto by v nejbližší době měla největší česká zdravotní pojišťovna situaci ustát, a to díky rezervám, které se vytvořily v uplynulých letech. „Ekonomická situace umožňovala, abychom všichni ve větší či menší míře vytvářeli rezervy. Deklarovali jsme, že tu vytváříme prostor pro to, aby, až přestane být dobře, mohly pojišťovny reagovat a poskytovatelé nemuseli nést zátěž tak, jako v letech 2008 až 2013,“ doplňuje Kabátek.

Méně optimisticky to vidí zaměstnanecké pojišťovny. „Pokud nám budou klesat zůstatky tak, jak nám klesají, bude to pro Vojenskou zdravotní pojišťovnu znamenat velké problémy, na které budeme muset reagovat. Přesto si ale myslíme, že to zvládneme,“ říká k tomu ředitel VoZP Josef Diessl.

Ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny Josef Diessl

Reformu by „nakopl“ zásah zvenčí, i bez něj to ale pojišťovny zvládnou

Pouhé vytěžování rezerv ale nebude stačit ani VZP. V blízké budoucnosti přitom asi nelze příliš spoléhat na to, že by se dále navyšovaly platby za státní pojištěnce. Každopádně je ale k úvaze zvážit jejich valorizaci v návaznosti na pevný parametr, jako je minimální mzda, díky čemuž by výše platby byla pro pojišťovny předvídatelná. Další potenciál pro navýšení příjmů v řádu jednotek miliard pak je ve zlepšování výběru pojistného, který má dnes VZP na 98 procentech u zaměstnavatelů a na 97 procentech u OSVČ.

„Lépe řiditelné jsou náklady. Reforma možná přijde vynuceně, protože čekáme na nález Ústavního soudu ve věci úhradového systému v českém zdravotnictví. Rozhodnutí může způsobit velkou revoluci, nebo naopak jen udělat kosmetické úpravy. Když tu bude zásadní nález, bude mít reforma větší pravděpodobnost úspěchu. Součástí reformy může být to, že přejdeme od vyhlášky a zaběhlých úhradových mechanizmů ke kontraktaci péče. To by v českém zdravotnictví znamenalo revoluci, ale i velký potenciál úspor – viděl bych to do deseti procent, což je pro systém významným stabilizačním efektem,“ načrtává ředitel Kabátek.

Pokud zůstaneme tam, kde jsme, bude třeba dělat více drobných kroků. I bez vnějšího zásahu je ale podle ředitele VZP možné udržet systém minimálně ve střednědobém výhledu stabilní. „Velký potenciál má elektronizace zdravotnictví – klíčové je, abychom v českém zdravotnictví začali používat elektronické nástroje a sdílení dat, takže bychom zamezili duplicitám, triplicitám a opakovaným vyšetřením zobrazovacími metodami. Tady můžeme vygenerovat poměrně významné úspory. Dalším nástrojem je organizace péče, a to nejen ve chvíli, kdy už je stanovena diagnóza a pacient prochází systémem, ale i ta spojená s prevencí. V současné době akcentujeme, abychom klienta ovlivnili ještě předtím, než začne čerpat zdravotní služby. Musíme ho naučit, jak se má v systému chovat, a motivovat ho, aby to pro něj bylo zajímavé,“ přibližuje Zdeněk Kabátek.

Diskusi moderoval vydavatel Ivo Hartmann (pod křídla jeho vydavatelství Media Network patří portály Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice), na snímku s náměstkyní MZ Helenou Rögnerovou a ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem

Od plošných náletů k personalizované medicíně

V neposlední řadě lze úspor dosáhnout aktivní lékovou politikou a cílenými úhradovými mechanizmy. I zde je možno ušetřit jednotky miliard, které lze následně využít na inovativní léčbu a také na terapii pro více pojištěnců. V posledních pěti letech se tak růst centrové péče podařilo VZP udržet pod deseti procenty při 12 až 15 procentním růstu léčených.

Vedle toho by největší česká zdravotní pojišťovna chtěla postupně změnit přístup k poskytování péče. „Cílíme na to, abychom nějakým způsobem začali měnit filozofii poskytování zdravotní péče z plošného náletu na personalizovanou medicínu tak, abychom správnou léčbu doručili správnému klientovi, a ne plošně pokropit jednu diagnózu léčivým přípravkem. Může jít o technologii, která z 80 procent funguje, ale z 20 procent jde o marně vynaložené náklady,“ dodává Zdeněk Kabátek.

Jednotlivým tématům summitu se budeme podrobně věnovat v nadcházejících vydáních ZD.

Summit Ekonomika zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálních partnerů společností Roche a Novartis a partnera společnosti Sprinx.

Michaela Koubová

Foto: Radek Čepelák

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY