Jak dostat nejmodernější medicínské technologie k českému pacientovi rychleji? Nová sekce na ministerstvu zdravotnictví v čele s Markétou Foldynou Hellovou chystá revoluci v seznamu výkonů i větší podporu klinických hodnocení. Cílem je srozumitelný systém, kde inovace nebudou roky čekat v byrokratickém očistci. Problematice se věnoval 5. ročník summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví.
„Agendy související s inovacemi jsme vydělili a koncentrovali na jedno místo. Tím bychom chtěli propojit regulaci, úhrady a inovace dohromady. A to tak, aby řešení vstupovala do systému rychleji, ale zároveň bezpečně. Musíme zároveň myslet na finanční udržitelnost zdravotního systému,“ uvádí Markéta Foldyna Hellová.
Kdo má co v nové sekci na starosti? Seznam zdravotních výkonů, inovace a umělou inteligenci má pod sebou odbor zdravotnických intervencí. Vydávání a správu seznamu zdravotních výkonů včetně pracovní skupiny, která k němu zasedá, a také regulaci cen výkonů řeší oddělení zdravotních výkonů a dotací.
Konec mrhání času při zavádění inovací
Právě seznam zdravotních výkonů, respektive jeho tvorba, zřejmě brzy dozná zásadních úprav. „S aktuálním nastavením se nedá bez relevantních změn pokračovat. Seznam zdravotních výkonů bych proto chtěla směřovat tak, abychom se dostali k lidsky stravitelnějšímu formátu,“ říká k tomu Foldyna Hellová.
Změny v seznamu lze nyní dělat jen ztuha a trvají velmi dlouho. Zbytečné průtahy také způsobuje fakt, že od loňska lze projednávat výkon s inovativním zvlášť účtovaným materiálem až tehdy, když odborná společnost dodá kompletní podklady. Skupina tak na březnovém zasedání přesunula všechny tyto výkony na červen.
Proto je podle Foldyny Hellové potřeba úprava jednacího řádu, aby odborné společnosti měly k ruce jasná pravidla, jak změny navrhovat. A také aby věděly, jaké datové podklady mají dodat, aby zdravotním pojišťovnám doložily efektivitu. „Mrháme tak čas. Rozumím, že je třeba mít podklady, odborná společnost ale často ani neví, co má předložit. Požadavky nejsou nikde jednoduše popsané,“ konstatuje.
Mohlo by vás zajímat
Pacienti se musí naučit si ověřovat informace
Druhé oddělení se stará o strategický rozvoj digitálního zdravotnictví a koncepční přípravu nasazování umělé inteligence (AI), telemedicíny a personalizované medicíny. Má pod sebou také výbor pro AI. A i tady je cílem zrychlit zavádění novinek do systému.
Už přitom odstartovaly práce na tvorbě resortní strategie pro inovativní technologie ve zdravotnictví, která by měla vytyčit směřování na další tři roky. Hotová bude do konce letoška. Do tvorby ministerstvo zapojilo jako garanty také experty, odborná veřejnost v širším měřítku navíc dostane příležitost se k věci vyjádřit v připomínkovém řízení.
Pokračující výzvou zůstává telemedicína, která stále nemá jasná pravidla zařazování do úhrad. A i když se k ní doposud scházely pracovní skupiny, jasné řešení zatím nenašly. „Nebudeme stavět na zelené louce, protože na tom v minulém období už byla spousta práce odvedena. Je to ale třeba dotáhnout,“ podtrhává Foldyna Hellová.
Vznikat mají i metodické pokyny a doporučené postupy pro inovace a AI. Dva už sice ministerstvo vydalo, měly by ale projít aktualizací a získat stravitelnější podobu. Primárně totiž cílily na nemocnice, úřad by je ale rád dostal do obecnějšího povědomí.
„Chceme edukovat zdravotníky i nezdravotníky. Dalším tématem je, že si pacienti všechno vyhledávají. V květnu proto plánujeme tiskovou konferenci k jednoduchému materiálu do ambulancí. Ten klienty upozorní, že ne všechno musí být pravda a je to potřeba validovat,“ načrtává Foldyna Hellová.
Ministerstvo chystá vzory smluv pro klinická hodnocení
Separátně v rámci sekce funguje jednotka hodnocení zdravotnických technologií (HTA). V její kompetenci je tvorba národních metodik, posuzování klinické a nákladové efektivity, řízení transparentního vstupu inovací do úhrad a analýza dopadů na rozpočet. Řeší také agendu přístrojové komise a pracovní skupinu pro klinická hodnocení léčiv.
Právě klinická hodnocení jsou dalším velkým tématem. „Nebyla jasně vymezena a neměla dostatečnou pozornost. Česko v konkurenci s ostatnímu státy EU poměrně zaostává v podpoře klinických hodnocení. Takže jsme resuscitovali pracovní skupinu k tomuto tématu a plánujeme ze strany ministerstva zdravotnictví poskytnout regulační nebo spíše edukační support,“ přibližuje Foldyna Hellová.
K tématu:
- Byrokracie i Trump ohrožují dostupnost léků. Chceme reagovat podporou inovací, řekl Vojtěch
- Moderní VZP bez „drábů“: Duškov sází na data a platbu za výsledek péče
- Pravá ruka neví, co dělá levá. EU dusí vlastní farmaceutický průmysl, shodli se Vojtěch se Sananesem
- Konec monopolu specializovaných center? Stát, pojišťovny i firmy chtějí změnu
- Jak AKESO využívá umělou inteligenci. Pacient vyplní dotazník doma, lékaři to ušetří půlku času
Ministerstvo o věci diskutuje i s průmyslem – jak s mezinárodními společnostmi, tak českými start-upy. „Naráží to na lidovou tvořivost a individuální názory jednotlivých nemocnic na to, jak by měly vypadat templáty pro smluvní dokumenty mezi nimi a těmi, kdo léčivý přípravek nebo technologii na klinickou studii dodávají. V okamžiku, kdy by existoval vzor, uspořilo by to spoustu času. Neděláme si ambici, že bychom dávali národní templát, ale uděláme templát, který nasdílíme přímo řízeným nemocnicím. A pak budeme diskutovat s dalšími aktéry, zda ho také nechtějí využít,“ popisuje Foldyna Hellová.
Motivovaný tým, která se nebojí změn
Nejbližšími prioritami nové sekce jsou také příprava zákona o humánních léčivech či o zvlášť účtovaném materiálu. Už také běží práce na posilování kompetencí praktických lékařů včetně rozvolňování preskripčních omezení.
Seznam úkolů, který má nová sekce na starosti, tak rozhodně není krátký. Podle vrchní ředitelky ho má ale na starosti tým, který se nebojí změn. „Jsem strašně pozitivně překvapená. Je neskutečné, že dnes ve státní správě potkáte motivované mladé lidi, kteří za tabulkový plat cítí osobní odpovědnost věci měnit,“ dodává Foldyna Hellová.
