Úterý, 5. července, 2022

Cenové praktiky farmaceutických firem jsou neférové, zjistila americká Sněmovna reprezentantů

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Kontrolní výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu dokončil tři roky vyšetřování cenové politiky farmaceutických firem. Zjištění pro ně nevyznívají vůbec lichotivě. Podle výboru se totiž farmafirmy chovají neudržitelně, nespravedlivě a neférově.

Kontrolní výbor Sněmovny reprezentantů v pátek zveřejnil zprávu, která se týká cenové politiky farmaceutických firem u léků, jež jsou k dostání na americkém trhu. Podle deníku The Washington Post z ní vyplývá, že farmaceutické společnosti zvyšovaly ceny léčivých přípravků, které jsou na trhu již poměrně dlouhou dobu nebo již pozbyly patentové ochrany, téměř čtyřikrát vyšším tempem, než jakým se za posledních pět let zvýšila ve Spojených státech cenová hladina.

Autoři zprávy jsou přesvědčeni, že vyvrátili tvrzení farmaceutických firem, že zdražování léků je potřebné k tomu, aby se jim vrátily prostředky investované do výzkumu a vývoje nových léků. Kontrolní výbor podle The Washington Post rovněž zjistil, že příjmy z prodeje léčiv jsou podstatně vyšší než tyto investice.

Výdaje na výzkum nešly jen na výzkum

Agentura Reuters poukazuje na to, že Kontrolní výbor se v části své zprávy zmínil mimo jiné o společnostech Eli Lilly, Novo Nordisk a Sanofi, které jsou dominantními hráči na trhu s inzulínem. Přípravek Humalog, který vyrábí společnost Eli Lilly, prý od svého uvedení na trh zdražil o 1219 procent, NovoLog z dílny společnosti Novo Nordisk o 627 a Lantus dodávaný skupinou Sanofi o 715 procent.

Ve zprávě je podle Reuters rovněž popsána marketingová a cenová strategie skupiny Pfizer, která jen na prodeji léku Lyrica, který již není patentově chráněn, vydělala miliardy dolarů. Lyrica je používá k léčbě epilepsie, neuropatické bolesti, fibromyalgie či syndromu neklidných nohou. Její cena podle zjištění autorů zprávy vzrostla od roku 2004 o 420 procent.

„Šetření Výboru také zjistilo, že společnosti věnovaly významnou část svých výdajů určených na výzkum a vývoj na výzkum, jehož cílem bylo rozšířit tržní monopoly, podpořit marketingové strategie společností a potlačit konkurenci,“ cituje agentura Reuters z dokumentu.

Ceny léků mimo USA stagnovaly nebo klesly, zjistili politici

Společnost Eli Lilly se závěrům zprávy brání. Podle její mluvčí skupina vždy poskytuje na inzulín slevy, aby byl lék dostupný. Skupina Sanofi uvedla, že lék Lantus od roku 2012 zlevnila skoro o 45 procent. Zástupci Novo Nordisk pak podle agentury Reuters uvedli, že zpráva podává jen zúžený obrázek toho, jak společnost přistupuje k tomu, aby její léky byly dostupné. Skupina Pfizer prý zatím na zprávu nereagovala.

Autoři se v 269stránkovém dokumentu zaměřili na tucet léků, které na americký trh dodává desítka farmaceutických společností. Předsedkyně Kontrolního výboru, demokratka Carolyn Maloneyová, v preambuli zprávy uvedla, že jde o výsledek přezkumu přibližně 1,5 milionu stránek interních dokumentů farmaceutických firem a pěti slyšení jejích zástupců na půdě Kongresu. Podle ní tak jde o „vzácný vhled do rozhodování několika nejziskovějších farmaceutických firem na světě“.

„Zjistili jsme, že lékové společnosti zvyšují ceny léků pro americké pacienty z velké části proto, že v rámci programu Medicare není možné vyjednávat o nižších cenách. Současně farmaceutické společnosti ceny svých léků ve zbytku světa udržely, nebo dokonce snížily,“ uvedla Maloneyová na páteční tiskové konferenci.

Cenové stropy, slevy, pokuty

Cenová politika farmaceutických společností je v USA velmi citlivé a velké téma. Zasáhlo již do několika kampaní před americkými prezidentskými volbami a každý z šéfů Bílého domu slíbil, že zdražování léků učiní přítrž. Nejinak je tomu i v případě současného prezidenta Joea Bidena. Jemu se podařilo ve Sněmovně reprezentantů prosadit zákon, který by k lacinějším lékům skutečně mohl vést.

Takzvaný Build Back Better plán, který by měl ještě letos doputovat do Senátu, mimo jiné počítá s tím, že v rámci programu Medicare by bylo možné o cenách léků vyjednávat přímo s jejich výrobci. Týkat by se to ale mělo jen úzkého okruhu léků, konkrétně deseti těch nejnákladnějších, jimiž se léčí například rakovina nebo diabetes.

Tato možnost by se měla poprvé otevřít v roce 2023 a každý rok by se měl počet těchto léků zvýšit až na konečných 20 v roce 2028. Výrobci léků, kteří se nebudou chtít na ceně dohodnout, budou muset odvádět zvláštní daň.

Bidenův Build Back Better plán dále zavádí pro osoby starší 65 stropy ve výši dvou tisíc dolarů ročně na doplatky za léky. Platit by měl také cenový strop na inzulín, který by jeho uživatele neměl vyjít na více než 35 dolarů měsíčně. Zákon také počítá s pokutami pro farmaceutické společnosti, které budou své léky zdražovat rychlejším tempem, než je míra inflace. To se však týká jen léků na předpis nebo lékařem předepsaných infuzí nebo injekcí.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY