Čtvrtek, 27. ledna, 2022

Německé nemocnice si sahají na hranu svých kapacit a musejí opět odkládat elektivní péči

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Kvůli sílící čtvrté vlně koronavirové epidemie německé nemocnice musí opět začít omezovat část standardní péče. Týká se to především zákroků, které odložit lze. Kliniky se totiž plní covid pozitivními pacienty, a tak ti ostatní musí počkat. Jenže před zvýšeným odkládáním operací varovala Německá chirurgická společnost.

Německé nemocnice si pomalu začínají sahat na hranici svých kapacit a nezřídka už musí přistupovat k odkládání takzvané elektivní péče. „Všechny nouzové případy jsme ale schopni zajistit a naléhavé operace provádět,“ řekl ve čtvrtek v Berlíně novinářům Hans-Joachim Meyer, generální tajemník Německé chirurgické společnosti (DGCH – Deutsche Gesellschaft für Chirurgie) a prezident Profesního sdružení německých chirurgů (BDC – Berufsverband der Deutschen Chirurgen).

„Nyní jsme ale v situaci, kdy se opět začalo opakovat odkládání takzvaných plánovatelných zákroků z důvodu vytížení jednotek intenzivní péče a nedostatku ošetřovatelského personálu,“ dodal Hans-Joachim Meyer.

Odložit operace už musely tři nemocnice ze čtyř

Meyer se při tom odvolával na nedávný průzkum Německé nemocniční asociace, ze kterého vyplynulo, že už tři čtvrtiny klinik v celém Německu musely odložit operace, které odložit lze. Na jednotkách intenzivní péče, kde se zdravotníci starají především o covid pozitivní pacienty, totiž nyní musí vypomáhat především anesteziologové i s pomocným personálem, kteří by se jinak byli k dispozici při provádění chirurgických zákroků.

Napjatá situace na ambulancích se také stává stále větším problémem pro mnoho onkologických pacientů. Provádění operací, které již byly naplánovány, je ze dne na den obtížnější. „Protože jednotka intenzivní péče je stále více obsazena pacienty s covidem, včetně případů, kdy jsou stěhováni z jiných měst nebo dokonce jiných spolkových zemí,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt Hauke Lang, prezident DGCH, který je zároveň chirurgem Fakultní nemocnice v Mohuči.

„Obávám se, že v nejbližších dnech budeme muset minimálně odkládat operace nádorů, které jsou méně urgentní. Jenže obecně platí, že čím déle odkládáme onkologické operace, tím nepříznivější je celková prognóza. Takže prostor pro odklady tady máme velmi malý,“ dodal Hauke Lang.

O odkladech si kliniky chtějí rozhodovat samy

Podle Profesního sdružení německých chirurgů je pro úspěšné zvládnutí situace důležité, aby si nemocnice v otázce odkládání elektivní péče udržely autonomii. Tedy aby každá nemocnice mohla sama určit, které zákroky odloží, a u kterých si to nelze dovolit.

BDC na základě zkušeností z loňských dvou vln pandemie tvrdí, že se tento model osvědčil. Německé kliniky reagovaly na příslušné situace odlišně a přiměřeně v závislosti na jejich naléhavosti. „Pokud to necháte na nich, získáte velmi dobře vyvážený sebekontrolující systém, jak nezpochybnitelně ukazují naše data,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Jörg Rüggeberg, viceprezident BDC.

Podle Rüggeberga je například vidět, že operace s vysokou mírou naléhavosti – například operace nádorů ve viscerální chirurgii – ve druhé a třetí vlně epidemie klesly jen mírně. Na druhé straně u výkonů, jejichž odkládání nebylo spojeno s žádnými negativními důsledky pro pacienty, jako například chirurgická léčba kýly, byl pozorován výrazný pokles počtu vykonaných zákroků.

Loňské zkušenosti hovoří

Německé nemocnice navíc při současném řízení péče mohou využít zkušenosti z loňských epidemických vln. A také mohou odhadnout, jak se může počet odložených chirurgických zákroků a jiné péče vyvíjet. Loni se počet operací mezi 16. březnem a 4. květnem (tedy během první pandemické vlny) snížil o 1,6 milionu.

Nejčastěji se jednalo o kardiologické operace, operace žlučovodů, kyčelních a kolenních kloubů, ale i páteře, tříselné kýly nebo zákroky související s onkologickým onemocněním. „Pacienti se budou muset zbavit obav z koronavirové infekce a svěřit se neodkladně do péče nemocnic, protože jejich operace už nelze dále odkládat,“ uvedl před více než rokem pro deník Deutsches Ärzteblatt Rainer Riedel z Kolínské univerzity, který je spoluautorem studie mapující počet odložených chirurgických zákroků v Německu.

Dlužno dodat, že v tom Německo nebylo samo. Tým vědců z Birminghamské univerzity zveřejnil v časopise British Journal of Surgery studii, z níž vyplývá, že celosvětově bylo loni na jaře kvůli pandemii odloženo přes 28 milionů operací a návrat k normálu může trvat třicet ale i devadesát týdnů, mediánový odhad je 45 týdnů. Vše v závislosti na tom, o kolik procent se zvýší počet provedených operací nad dlouhodobý normál.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY