Čtvrtek, 27. ledna, 2022

Očkování proti covid-19 zachránilo v Evropě téměř půl milionu životů. V Česku klesá podíl očkovaných mezi hospitalizovanými na JIP

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Za méně než rok od spuštění očkovacího programu se díky vakcinaci proti covid-19 podařilo zachránit zhruba 470 tisíc lidských životů v evropském regionu WHO, tedy v celkem 33 státech. Ukazuje to společná studie Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro kontrolu nemocí, která byla publikována v žurnálu Eurosurveillance. Celkový počet díky očkování zachráněných životů ale bude pravděpodobně vyšší, protože tato studie sledovala pouze věkovou kategorii 60+, a ani nezahrnuje životy, jež byly zachráněny nepřímo vzhledem k poklesu šíření nákazy díky vakcinaci. Právě očkování proti covid-19 považuje WHO za jeden z nejdůležitějších nástrojů pro zvládání pandemie, který však musí být používán spolu s dalšími opatřeními, aby bylo možné udržet tuto infekci pod kontrolou.

Očkování proti covid-19 prokazatelně zachraňuje lidské životy, potvrzuje nová studie publikovaná v žurnálu Eurosurveillance (Europe’s journal on infectious disease surveillance, epidemiology, prevention and control), na které se společně podílely Světová zdravotnická organizace (WHO) a Evropské středisko pro kontrolu nemocí (ECDC). Díky vakcinaci se jen za necelý rok od spuštění očkovacího programu podařilo v regionu WHO Evropa, který čítá 33 států, zachránit zhruba 470 tisíc lidských životů.

„Covid-19 si v našem regionu vybral devastující daň v podobě obětí na životech, nyní však můžeme zcela kategoricky prohlásit, že bez vakcín proti covid-19 jako nástroje pro potlačení pandemie, by zemřelo mnohem více lidí,“ uvedl pro média Henri P. Kluge, ředitel Regionálního kanceláře WHO pro Evropu. „Vakcíny proti covid-19 jsou zázrakem moderní vědy a tento výzkum ukazuje, že dělají to, co slibovaly, tedy zachraňují životy a poskytují vysokou ochranu před těžkým průběhem onemocnění a smrtí. V některých zemích by počet obětí byl bez vakcín dvojnásobný,“ dodal expert.

Pozitivní dopad vakcinace v Česku je vidět v nemocnicích, dostává se tam jen zlomek očkovaných

Podle zmiňované studie, která zahrnovala data z celkem 33 zemí evropského regionu WHO od prosince 2020 do listopadu 2021, se díky očkování podařilo zachránit celkem 469 186 životů ve věkové kategorii 60+. Konkrétně autorský tým k tomuto číslu došel jako k rozdílu mezi odhadovaným počtem v důsledku očkování zachráněných životů a počtem zemřelých kvůli covid-19. Vlastní proočkovanost v kategorii 60+ se v jednotlivých sledovaných státech pohybovala od 20 % do 100 %. Nejvíce lidských životů se pak podařilo zachránit v zemích s vůbec nejvyšší proočkovaností, přesněji kde očkování bylo zahájeno nejdříve a současně bylo nejvíce očkovaných osob v této věkové skupině. V jiných zemích pak byl pozitivní dopad vakcinace nižší, protože se zde očkovací program rozbíhal pomaleji či současně byly efektivně aplikována další proti-epidemická opatření.

Omezený dopad vakcinace lze v případě zemí jako Moldávie, Rumunsko nebo Ukrajina, přičítat pomalejšímu tempu očkování. V případě Polska či Česka také tomu, že se vyšší proočkovanosti v této věkové kategorii podařilo dosáhnout až po letošní jarní vlně pandemie. Konkrétně v případě České republiky autorský tým předpokládá, že se vlivem očkování proti covid-19 podařilo odvrátit 22 % úmrtí, což nás spolu se Slovenskem, Rumunskem, Polskem, Chorvatskem či Moldávií a Ukrajinou řadí na spodní příčky žebříčku. Pro srovnání v zemích jako jsou Island, Skotsko, Izrael nebo Norsko bylo možné zabránit více než 80 % úmrtí osob starších 60 let v důsledku covid-19.   

Aktuálně je pozitivní efekt očkování proti covid-19 vidět i na datech českého ministerstva zdravotnictví o infekcích, počtu hospitalizovaných pacientů a počtu pacientů přijatých na jednotky intenzivní péče a také úmrtích v důsledku této infekce. „Například během letošního listopadu tvořili lidé, kterým byly aplikovány dvě dávky vakcíny, necelých 31 % pozitivně testovaných a současně byli v průměru o 23 let starší než nakažení neočkovaní. Nakaženým očkovaným po dvou dávkách bylo v průměru 49 let, zatímco neočkovaným 26 let. Věkový rozdíl je i v případě hospitalizací a také hospitalizací na JIP,“ vysvětluje Jakub Weiner, analytik Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP).

Očkovaní lidé po podaných dvou dávkách tvořili 42 % hospitalizovaných a v průměru jim bylo 74 let, zatímco hospitalizovaným neočkovaným bylo v průměru 62 let. Výraznější poměr ve prospěch očkování je pak vidět na jednotkách intenzivní péče, kdy očkovaní po dvou dávkách tvořili 32 % pacientů a bylo jim v průměru 71 let. Neočkovaným hospitalizovaným na JIP bylo v průměru o deset let méně. Mezi zemřelými pak očkovaní po dvou dávkách v listopadu tvořili 42 % a v průměru jim bylo 79 let, neočkovaným pak bylo v průměru 75 let. „Z dostupných dat vyplývá, že riziko nákazy a následně těžkého průběhu onemocnění je u očkovaných po dvou dávkách výrazně nižší než u neočkovaných osob. Lze tak tvrdit, že očkování do značné míry snižuje i riziko komplikovaného vývoje nemoci covid-19, které je u starších osob dané věkem. Starší dospělí a zejména senioři očkovaní dvěma dávkami se tak nachází ve srovnatelném riziku nákazy a těžkého průběhu nemoci jako mladší neočkovaní,“ dodává analytik.

V posledních dnech též strmě roste počet podaných třetích dávek, jejich počet se blíží 1,1 milionu, z toho za poslední týden bylo vydáno skoro 300 tisíc. V tomto trendu nepochybně zapůsobila akce organizace Lékaři pomáhají Česku. V datech za 3.12. je vidět pokles podílu očkovaných mezi hospitalizovanými na JIP. V příštích dnech se uvidí, zda dojde ještě k dalšímu poklesu podílu očkovaných ve vážném stavu vyžadujících hospitalizaci.

Vakcíny dělají to, co slibovaly, chrání před smrtí

Primárním účelem vakcín proti covid-19 je chránit před těžkým průběhem infekce a případně úmrtím a ten plní velmi spolehlivě. „Dostupné důkazy ukazují, že vakcíny proti covid-19, které byly schváleny v rámci mechanismu WHO pro nouzové použití (pozn. redakce – Emergency Use Listings je nástroj WHO pro použití léčiv během krizových situací), jsou vysoce účinné v poskytování této ochrany, včetně ochrany před závažným průběhem onemocnění způsobeným vysoce nakažlivou variantou delta, která je v současnosti dominantní v evropském regionu,“ vysvětluje Richard Pebody, jenž vede tým pro vysoce rizikové patogeny Regionální kanceláře WHO, a podílel se na zmiňované studii.

 Současně připomíná, že přibývají důkazy o tom, že riziko hospitalizace a nutnosti podstoupit intenzivní péči, je v případě nákazy covid-19 mnohonásobně vyšší u neočkovaných nebo částečně očkovaných jedinců než u těch, kteří jsou plně očkováni. Například podle dat nizozemského ministerstva zdravotnictví jsou neočkovaní pacienti s covid-19, jejichž stav vyžaduje hospitalizaci, v průměru o 20 let mladší, než ti, kteří očkováni jsou a onemocní touto infekcí. Přesněji, plně očkovaný člověk má ve srovnání s neočkovaným jedincem 17x menší pravděpodobnost, že v případě nákazy bude muset být hospitalizován, a dokonce 33x menší pravděpodobnost, že bude muset být přijat na jednotku intenzivní péče. Podle těchto nizozemských dat tak vakcíny proti covid-19 poskytovaly ochranu před nutností hospitalizace 94 % a před nutností poskytnutí intenzivní péče dokonce 97 %.

„V zemích s vysokou proočkovaností se podíl hospitalizací těžkých případů a také podíl úmrtí výrazně snížil,“ shrnuje doktor Pebody, ale upozorňuje na paradox, že v některých státech jsou očkováni téměř všichni dospělí as tudíž tam bude procento očkovaných mezi relativně malým počtem hospitalizovaných vyšší (pozn. redakce – falešný argument o hospitalizovaných očkovaných jako „důkazu neúčinnosti očkování“ zcela opomíjí skutečnost, že do nemocnic se dostává mnohonásobně menší podíl očkovaných než neočkovaných).

Nízká proočkovanost znamená zahlcení zdravotnických systémů

Nízká proočkovanost proti covid-19 si však vybírá konkrétní daň v podobě dalších úmrtí, kterým bylo možné předejít právě očkováním. „Důsledky nízké proočkovanosti v některých zemích nyní vidíme v přetížených zdravotnických systémech a vysoké úmrtnosti,“ shrnula situaci Andrea Ammon, ředitelka ECDC. „Vyzýváme členské státy, aby se i nadále zaměřovaly na odstranění rozdílů v proočkovanosti, zejména mezi nejzranitelnějšími skupinami populace a osobami s nejvyšším rizikem závažného průběhu onemocnění. Stále existuje příliš mnoho jedinců ohrožených závažným průběhem infekce, které musíme co nejdříve ochránit,“ upozornila expertka.

Dokonce i v zemích, kterým se podařilo dosáhnout vysoké proočkovanosti, stále existují skupiny obyvatel, kde proočkovanost není dostatečná, tedy jsou ve vysokém riziku nákazy a případného těžkého průběhu infekce, včetně možného úmrtí. „Očkování starších věkových skupin musí být i nadále naléhavou prioritou, abychom mohli zachránit více lidských životů v příštích týdnech a měsících,“ dodala Ammon.  

K očkování, zejména v nejohroženějších skupinách populace, také opakovaně vyzývá WHO. „Virus představuje vážné riziko pro neočkované jedince v nejohroženějších skupinách. Vyzýváme proto všechny, kteří mají nárok na očkování, aby využili této příležitosti a také se ujistili, že jim byla podána celá série potřebných dávek. To je obzvláště důležité pro osoby starší 60 let a také chronicky nemocné,“ vysvětluje Pebody.

Vedle toho je na místě cílit očkovací strategie a také komunikaci tématu očkování s ohledem na konkrétní situaci v dané zemi. Mimo jiné to znamená pochopit důvody, proč někteří lidé doposud nejsou očkovaní, a pracovat s nimi, stejně jako odstranit bariéry bránící v přístupu k očkování. „Zavádějící informace a dezinformace posilují nedůvěru v život zachraňující vakcíny. Proto pečlivě vybírejte informace a hledejte zdroje informací, které poskytují doporučení založené na nejnovějších vědeckých důkazech a vědeckém konsensu,“ shrnuje expert.

Očkování samo o sobě situaci nevyřeší, důležitá jsou i další opatření

I přes prokazatelně pozitivní efekt vakcinace, není očkování jediný samospásný nástroj pro řešení pandemie. Samo o sobě tak situaci nevyřeší ani neukončí přetrvávající zdravotní krizi. Jak dlouhodobě upozorňuje WHO, je třeba zavádět a dodržovat také další protiepidemická opatření, díky nimž je společně možné covid-19 udržet pod kontrolou. Tak je také možné snížit tlak na zdravotnické systémy a už tak vyčerpané zdravotníky.

„Zaprvé, nechte se očkovat. Očkování zachraňuje životy ve všech věkových skupinách,“ doporučuje ředitel Regionálního kanceláře WHO a dodává další konkrétní doporučení. Základním principem je pochopit, že se viru dobře daří v uzavřených nevětraných prostorách zejména s vysokou koncentrací osob, a právě v chladných měsících roku se lidé přirozeně více sdružují uvnitř. Na druhé straně je možné riziku přenosu bránit a podstatně jej snížit. Každé z jednotlivých opatření má jen omezenou účinnost, a proto je tak důležité aplikovat je společně.

„V přeplněných, uzavřených a stísněných prostorách používejte roušku, zakrývejte si ústa a nos při kašli a kýchání, dodržujte rozestupy od ostatních a pravidelně si myjte ruce. Větrání je také důležité, tedy pokud je to bezpečné, otevřete okno nebo dveře, abyste dovnitř dostali čerstvý vzduch,“ vyjmenovává konkrétní praktická doporučení Kluge. Tato opatření by pak měli dodržovat všichni bez ohledu na to, zda byli či nebyli očkováni. Očkování sice významně snižuje riziko přenosu viru, ale zcela jej neeliminuje.

„Tím, že se toto jednání stane součástí naší každodenní rutiny, můžeme všichni pomoci zastavit infekci a šíření viru. Stejně jako si běžně zapínáme bezpečností pásy cestě autem, měli bychom myslet na to, že si myjeme ruce, používáme roušky nebo si udržujeme odstup od ostatních, abychom se ochránili před infekcí,“ dodal. Vedle individuální ochrany jsou pak také na místě opatření na úrovni veřejného zdraví, tedy testování a trasování, aby bylo možné přerušit řetězce šíření infekce, a také urychlené doočkování těch, kteří nebyli očkováni, ačkoliv vzhledem ke svému věku či zdravotnímu stavu patří mezi rizikové skupiny.

Ludmila Hamplová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY