Smrtící virus eboly opět děsí svět. Aktuální epidemie v Kongu a Ugandě si vyžádala už přes 130 obětí a situaci komplikuje fakt, že na nynější kmen neexistují žádné vakcíny ani účinná léčba. Jak se vlastně tato nákaza šíří z divokých zvířat na člověka? Jaké jsou její první příznaky, které lze snadno zaměnit za obyčejnou chřipku, a co virus eboly v pokročilé fázi udělá s lidským organismem? Přinášíme přehled klíčových otázek a odpovědí, které byste o této hrozbě měli vědět.
Co je ebola?
Ebola je závažné, často smrtelné virové onemocnění, které způsobuje horečku, bolesti těla, zvracení a průjem. Šíří se přímým kontaktem s tělesnými tekutinami nakažených osob, s kontaminovanými materiály nebo s osobami, které na tuto nemoc zemřely. Smrtnost na toto onemocnění může v neléčených případech dosáhnout až 90 %, jinak se pohybuje mezi 40 a 70 %.
Odkud virus ebola pochází?
Tento virus, jehož vědecký název zní Orthoebolavirus zairense, byl poprvé identifikován v roce 1976 v Kongu (tehdy Zair). Je pojmenován po řece na severu Konga, u které vypukla první epidemie této nemoci. Dosud bylo podle AFP identifikováno šest odlišných kmenů tohoto viru – Zair, Súdán, Bundibugyo, Reston, Taï Forest a Bombali. Drtivou většinu dosavadního výskytu této nemoci od roku 2014 způsobil kmen Zair. Aktuální nákazu šíří kmen Bundibugyo, proti kterému podle WHO dosud neexistují žádná schválená léčiva ani vakcíny.
Jak se virus přenáší?
Původním přenašečem v přírodě jsou pravděpodobně kaloni (tropičtí netopýři), u těch se podle AFP ale nemoc nerozvine. Mohou ho přenášet i jiní savci, například opice, antilopy či dikobrazi. K nákaze dochází při manipulaci s těly nakažených zvířat nebo konzumací jejich nedostatečně tepelně upraveného masa. Mezi lidmi se virus šíří výhradně přímým kontaktem s tělesnými tekutinami infikované osoby, například přes poraněnou kůži či sliznice.
Protože se tento virus nepřenáší vzduchem, je ebola méně nakažlivá než mnoho jiných virových onemocnění. Je však obzvláště nebezpečná kvůli své velmi vysoké smrtnosti, která se například v Kongu podle údajů Světové zdravotnická organizace (WHO) nyní pohybuje mezi 40 a 70 %.
Jaké jsou příznaky nemoci?
Po inkubační době, která činí dva až 21 dnů, se ebola projevuje náhlou horečkou, kterou doprovází slabost, bolest svalů a kloubů, bolest hlavy a v krku. Po těchto příznacích následuje zvracení, průjem, kožní vyrážky, poškození ledvin a jater a někdy i vnitřní a vnější krvácení. U přeživších se záhy objevují četné zdravotní komplikace, například artritida, problémy se zrakem či poruchy sluchu.
Jaké jsou možnosti léčby?
Proti ebole existují v současnosti dvě hlavní očkovací látky, které jsou schválené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a chrání před kmenem Zair. Je to jednodávková vakcína Ervebo od firmy Merck a dvoudávková vakcína Zabdeno/Mvabea od firmy Johnson & Johnson. Další vakcíny jsou ve stadiu testování. Při onemocnění ebolou se důrazně doporučuje léčba symptomů, tedy například resuscitace, rehydratace a transfuze.
Do jakých zemí se ebola nyní rozšířila?
Aktuální epidemie propukla v Kongu a rozšířila se do sousední Ugandy. Africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vyhlásilo vypuknutí epidemie v těchto dvou zemích za kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví. Současně podle AFP uvedlo, že koordinuje s Jižním Súdánem monitorování přeshraničních aktivit a snahy o omezení šíření nemoci do dalších států.
Kdy byla dosud nejhorší epidemie eboly?
Nejhorší epidemie od objevení viru eboly ve střední Africe v roce 1976 se rozšířila v prosinci 2013 z jižní Guineje. Ve třech postižených západoafrických zemích – Libérii, Sieře Leone a Guineji – si vyžádala si životy více než 11 300 lidí z téměř 29 tisíc zaznamenaných případů. V březnu 2016 prohlásila WHO tuto epidemii za ukončenou.
Kolik epidemní eboly už zažilo Kongo?
Konžská demokratická republika, rozlehlá středoafrická země s více než 100 miliony obyvatel, zažila od roku 1976 více než 15 epidemií eboly, které si podle údajů WHO vyžádaly více než 3 tisíce úmrtí. Nejsmrtelnější epidemii eboly v zemi v letech 2018-2020 zaplatilo životem téměř 2 300 lidí z 3 500 případů nemoci. Nejnovější epidemie v této zemi, vyhlášená v srpnu 2025, podle aktuálních údajů dosud způsobila nejméně 130 úmrtí. Ačkoli tu existují s touto nemocí značné zkušenosti, reakce na epidemii je vždy problematická. Konžská provincie Ituri, kde současná epidemie začala, je odlehlá oblast se špatnou dopravní infrastrukturou. Navíc ji sužuje násilí, které páchá řada povstaleckých i provládních ozbrojených skupin.
