Středa, 25. května, 2022

Německé nemocnice nemají dost peněz na investice a apelují na závazky spolkových zemí

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Spolkové země prý neplní svou povinnost adekvátně financovat investice nemocnic. S kritikou na to poukazuje Německá nemocniční společnost (DKG) ve svém nově publikovaném dokumentu, v němž provedla jakousi inventuru plánovaných investic a jejich financování za posledních dvacet let.

Německá nemocniční společnost (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) vypracovala téměř 200stránkový dokument, v němž poskytla komplexní přehled o aktuálním stavu plánování a financování investic v jednotlivých spolkových zemích Německa. Z přehledu mimo jiné vyplývá, že rozdíl mezi investičními nároky a skutečně poskytnutými penězi nemocnicím dosahuje více než padesáti procent.

Jen na rok 2020 byly investiční požadavky německých nemocnic vyčísleny na 6,2 miliardy eur (asi 151 miliard korun). Nemocnicím však bylo na tyto účely poskytnuto z rozpočtů spolkových zemí jen asi 3,3 miliardy eur, tedy přibližně 53 procent nárokované částky. A to ještě v těchto nárocích podle DKG chybí požadavky na investice ze strany fakultních nemocnic a školicích středisek.

Nemocnice dostanou jen asi polovinu toho, co by potřebovaly

Německá nemocniční společnost zároveň poukazuje na to, jak se výše investičních dotací vyvíjela v čase. Zatímco ještě v roce 1991 nemocnice od spolkových zemí získaly na investice 3,6 miliardy eur (přepočteno eurovým ekvivalentem, eurozóna vznikla až v roce 1999, pozn. red.), v roce 2012 to bylo už jen 2,6 miliardy eur.

Navíc jde o vyjádření v běžných cenách. Pokud bychom zohlednili vývoj cenové hladiny, spolkové země dnes nemocnicím na investice přispívají fakticky jen asi poloviční částkou v porovnání s rokem 1991.

Zjištěná skutečnost se pranic nelíbí generálnímu řediteli Německé nemocniční společnosti Geraldu Gaβovi. „Dokud spolková vláda ani vlády spolkových zemí nebudou plnit své zákonné povinnosti financovat nemocnice, zůstanou všechna ujištění ze strany politiků, že se situace zlepší, pouze nicotnými sliby,“ uvedl Gaβ pro portál Deutsches Ärzteblatt.

Přitom na neutěšenou investiční situaci nemocnic různé profesní svazy apelují již delší dobu. Koronavirová pandemie v plné nahotě vyjevila, jak málo pozornosti se investicím do zdravotnických zařízení věnovalo. Například už v září 2020 zástupci Spolkové lékařské komory na jednání zdravotního výboru Spolkového sněmu u příležitosti projednávání zákona o nemocnicích upozorňovali, že německé nemocnice dlouhodobě trpí podfinancováním v oblasti investic. Německá nemocniční společnost k tomu svou publikací dodala tvrdá a jen těžko zpochybnitelná data.

Digitalizace jako světlo na konci tunelu

Podle DKD spolková vláda ani vlády jednotlivých spolkových zemí neplní svou zákonnou povinnost, tedy že investiční náklady nejsou rozděleny tak, jak by dle legislativy měly být. Tedy že nemocnice by nesly nejvýše 30 procent těchto nákladů a o zbytek by se dělily spolkové země se spolkovou vládou. Z toho pak pramení již zmíněná dlouhodobá podfinancovanost, respektive zatím neznatelný obrat trendu.

Gerald Gaβ však vidí určité světlo na konci tunelu. Tím je fond budoucnosti nemocnic, který čtyřmi miliardami eur podporuje investice do digitalizace nemocnic. Právě digitalizace je podle Gaβe klíčovým tématem současnosti, neboť v době pandemie koronaviru se ukázalo, jak významná je včasná dostupnost přesných informací. Problémy, které se v této souvislosti v německých nemocnicích vyskytly, jsou podle šéfa Německé nemocniční společnosti důsledkem nedostatečné digitalizace nemocnic a celého zdravotnického systému.

Gaβ je zároveň přesvědčen, že fond budoucnosti může být pouze impulsem a jakýmsi ukazatelem směru, kudy mají investice do německých nemocnic pokračovat. Podle něho je nutné, aby se více angažovala spolková vláda, neboť „spolkové země mohou jen stěží nést investiční zátěž samy“, uzavřel Gaβ.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY