Úterý, 16. srpna, 2022

Rychlejšímu rozvoji digitalizace zdravotnictví brání také rozdíly v kvalitě nemocničních informačních systémů

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

V cestě za rychlejší digitalizací českého zdravotnictví stojí nejedna překážka, ať již jde o roztříštěnost dat, chybějící standardy nebo nedostatečná infrastruktura. Nemalým problém jsou rozdílné nemocniční informační systémy (NIS) velkých zdravotnických zařízení. Ty jsou velmi často zastaralé, zamčené v závislosti na jednom dodavateli a nemocnicím se jen obtížně daří to změnit. Podle některých odborníků by nebylo na škodu snížit počet využívaných NIS a využít již existující dobré praxe. Zmiňován je v této souvislosti například Zlatokop, funkční systém pražského IKEMu.

Větší digitalizace a volný pohyb dat jsou nezbytnou podmínkou pro to, aby se české zdravotnictví dále rozvíjelo. Tedy aby se jeho plnohodnotnou součástí stala telemedicína a skutečný disease management, zjednodušila se administrativa a procesy se více automatizovaly. V cestě však stojí stále mnoho bariér – roztříštěnost obrovského množství vytvářených dat, chybějící standardy a také nedostatečná infrastruktura.

„Velkým problémem jsou i zásadní rozdíly v kvalitě jednotlivých informačních systémů v nemocnicích,“ uvedl k tomu nedávno místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta 1. interní kliniky – kardiologické, LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský na jednom z kulatých stolů Zdravotnického deníku na téma digitalizace.

Nemocniční systémy často neodpovídají rizikům 21. století

Táborský je jedním ze známých propagátorů digitalizace a telemedicíny v Česku. Práce s daty v digitální podobě je tak pro něj samozřejmostí.  V současné době rozjíždí pilotní projekt zdravotnických zařízení Olomouckého kraje v oblasti telemedicíny ve spolupráci s Národním telemedicínským centrem v Olomouci a českou vývojářskou společností Meddi hub. Je také součástí odborného týmu, který spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) na vzniku mechanismu, jenž by měl transparentně hodnotit, testovat a zavádět digitální výkony do klinické praxe s náležitou úhradou.

„Pacientovi předávám na základě předem podepsaného souhlasu kompletní data, včetně laboratoří, rentgenů, echokardiografie, v datovém souboru, s nímž se může pracovat dál. Ale to je malý ostrůvek, nikoli velký informační systém,“ uvedl kardiolog.

Připomeňme, že velká část velkých fakultních nemocnic funguje již téměř čtvrt století na technologicky zastaralých informačních systémech (NIS). Ty již nevyhovují potřebám a rizikům 21. století a navíc jsou často „uzamčeny“ v závislosti na produktech jedné firmy s prakticky nulovým právem do nich jakkoli zasahovat. Nemocnice proto využívají nemalé dotační prostředky z posledních let, aby se vymanily z tohoto začarovaného kruhu. A vymýšlejí i vlastní řešení, ale jde o cestu dlouhou a trnitou. Často chybí know-how i zkušení odborníci (podrobněji jsme o problému psali zde)

Jeden NIS pro všechny není reálný

Podle předsedy České odborné společnosti pro aterosklerózu a zástupce přednosty III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice Michala Vrablíka bychom se proto neměli bát jít cestou systému jednoho. „Pojďme vymyslet jeden moderní schůdný NIS a dejme ho těm jedenácti fakultním pracovištím k dispozici, to mi přijde jako schůdná varianta,“ navrhuje.

To podle Táborského ale není reálné. „Z pohledu managementu fakultní nemocnice nebude nikdy existovat jen jeden NIS. Mají různé pohledy. Počítejme spíše s tím, že tady budou tři, čtyři dominantní systémy,“ oponuje. Podle něj je mnohem důležitější, aby tyto systémy byly schopny se efektivně napojit na základní integrační platformu digitální medicíny, která vzniká v současné době na základě dohody VZP a Svazu zdravotních pojišťoven.

„Ale ministerstvo zdravotnictví by mělo definovat nějaké minimum, co by každý NIS měl umět, aby spolu mohly komunikovat,“ myslí si Pavel Hroboň,  řídící partner společnosti Advance Healthcare Management Institute.

Náměstek ředitele VZP pro informatiku Tomáš Knížek zdůrazňuje, že v oblasti sdílení dat je potřeba se především podívat na to, co již existuje a funguje, a to podpořit. Podle něj je jedním z takových solidních systémů Zlatokop,  funkční intranetový portál vyvinutý v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Jde o komplexní informační systém obsahující data o pacientech a způsobech jejich léčby. „Je to  solidní systém s procesy, které fungují,“ dodává Knížek.

Helena Sedláčková

Kulatý stůl ZD k digitalizaci se konal za laskavé podpory společností Novartis a Sprinx.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY