Středa, 28. září, 2022

Stát začíná hradit více vakcín. Rozšiřuje se očkování proti HPV, chřipce, meningokokům i klíšťové encefalitidě

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nový rok přináší novinky v očkování dětí i dospělých. Na základě novely zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou nově plně hrazeny všechny dostupné vakcíny proti HPV, očkování proti chřipce budou mít hrazené také zdravotníci, na hrazenou vakcinaci proti klíšťové encefalitidě dosáhnou lidé starší 50 let a současně se rozšiřuje úhrada očkování proti meningokokům také pro náctileté. Stalo se tak na doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP a Národní imunizační komise.

Hned k několika výrazným změnám dochází od 1. 1. 2021 v očkování dětí i dospělých. Přinesla je  novela Zákona 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění. V praxi tak více dětí i dospělých bude mít nárok na hrazené očkování proti více infekčním chorobám. Změny se týkají očkovacích programů proti HPV, chřipce, meningokokům a klíšťové encefalitidě. Všechna tato očkování jsou nepovinná a je na rozhodnutí konkrétního pacienta, případně jeho rodičů, zda se nechá očkovat.

Stát nově hradí všechny vakcíny proti HPV, nejen „nejekonomičtější variantu“

Očkovací program proti HPV v Česku běží už více než deset let. K úhradě vakcín pro dospívající dívky došlo v roce 2012 a od roku 2018 mají na úhradu tohoto nepovinného očkování také dospívající chlapci. Doposud však platilo, že z veřejného zdravotního pojištění byla hrazena vakcína pouze „v nejméně ekonomicky náročném provedení“ chránící proti dvěma nejčastějším onkogenním typům HPV. To se však od letošního roku mění a ministerstvo zdravotnictví na seznam hrazených vakcín přidalo i další očkovací látky poskytující ochranu proti čtyřem, respektive devíti typům lidského papillomaviru. Úhrada se pak týká dívek i chlapců, jakmile k zahájení očkování došlo mezi třináctým a čtrnáctým rokem věku. V případě, že bylo odloženo podání jedné nebo více dávek ze zdravotních důvodů, je pak úhrada možná i po uplynutí této věkové lhůty.

Změna byla do novely zákona prosazena na základě pozměňovacího návrhu poslankyně ANO a někdejší předsedkyně výboru pro zdravotnictví Věry Adámkové, která tento krok zdůvodňovala klesající proočkovaností. Česká republika navzdory dostupnosti očkování nedosahuje potřebné proočkovanosti, která navíc průběžně klesá. Podle údajů Národního registru hrazených služeb bylo v roce 2012 očkováno proti HPV 75,9 % třináctiletých dívek. V roce 2017 to bylo již pouze 63,3 %. Cílem Světové zdravotnické organizace je přitom, aby do roku 2030 bylo očkováno 90 % dívek mladších 15 let. Podle WHO je očkování vůbec ekonomicky nejvýhodnějším nástrojem, jak bránit výskytu rakoviny děložního čípku. Toto onemocnění pak dokonce může být celosvětově eliminováno právě díky očkování, screeningovému programu a odpovídající léčbě.

„Eliminaci rakoviny děložního čípku nebrání v ČR žádné nepřekonatelné skutečnosti. Vše záleží na dostatečné osvětě a ochotě veřejnosti účastnit se preventivních programů. Tomu často brání nedostatečná znalost souvislosti infekce HPV s rozvojem rakoviny a antivakcinační kampaně. Účast žen na gynekologické prevenci se neustále zlepšuje, ale stále je velké množství zejména starších žen, které se domnívají, že již na gynekologické prohlídky nemusí chodit. Právě u těch žen, které je neabsolvují, je největší výskyt karcinomů v pokročilých stádiích,“ vysvětluje Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP a mluvčí HPV College.

Účinnost očkování proti HPV jako prevence rakoviny děložního čípku byla opakovaně potvrzena ve vědeckých studiích. V roce 2021 byla v žurnálu Lancet publikována rozsáhlá britská studie zahrnující data o 13,7 milionu žen. U dívek, které byly očkovány ve věku mezi 12. až 13. rokem života, došlo k poklesu výskytu tohoto onemocnění o 87 procent ve srovnání s těmi, které očkované nebyly. Současně u těchto dívek došlo k poklesu výskytu cervikální dysplazie čípku (CIN3), vážných přednádorových změn, o 97 procent.

Zdravotníci mají nárok na hrazené očkování proti chřipce. Využít by ho měli kvůli sobě i pacientům

Ke změně dochází také v očkovacím programu proti chřipce. Nárok na hrazené očkování vedle chronicky nemocných, klientů pobytových zařízení dlouhodobé péče a seniorů starších 65 let mají nově zdravotníci a odborní pracovníci ve zdravotnictví. Současně u seniorů starších 65 let dochází k rozšíření úhrady chřipkových vakcín, kdy mají nárok na čtyřvalentní očkovací látku. Ostatní skupiny pak mají plně hrazené pouze „ekonomicky nejméně náročné provedení“, tedy vakcíny poskytující ochranu proti menšímu počtu chřipkových kmenů.

Očkování proti chřipce není v Česku na rozdíl od jiných zemí pro zdravotníky povinné, ale pouze doporučené. „Očkování proti chřipce by podle mého názoru mělo být povinné pro všechny zdravotníky pečující o pacienty, pokud nemají medicínskou kontraindikaci. Tak je to i v prestižních zdravotnických zařízeních v jiných zemích. I tam kde to však povinné není, je proočkovanost zdravotníků značně vyšší než u nás,“ uvedl v minulosti pro Zdravotnický deník docent Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví. Konkrétně pak zdravotníci podle doporučení České vakcinologické společnosti patří mezi skupiny obyvatel, které mají být proti chřipce pravidelně očkovány: „Cílem je ochrana zdravotníků při výkonu jejich povolání a současně ochrana pacientů, kteří jsou v jejich péči a mnohdy mají rizikové faktory zvyšující riziko komplikovaného průběhu chřipky.“

Přesto jsou zdravotníci často nejen sami neočkovaní, ale mnohdy také odrazují od očkování své pacienty, a to navzdory platným zahraničním i českým odborným doporučením. Přitom by právě zdravotníci měli být vzorem v očkování pro své pacienty. „Jak praktický lékař, tak specialista by měl především chronicky nemocným pacientům očkování proti chřipce aktivně doporučovat, neboť chřipka zhoršuje průběh chronického onemocnění. Kontraindikací pro očkování je naprosté minimum. Ovšem opakovaně se setkáváme se situací, kdy některý praktický lékař pacientovi, který má zájem o očkování proti chřipce, toto očkování aktivně rozmlouvá, případně se specialistou, který očkování nedoporučuje a argumentuje obvykle obavou o zhoršení stavu chronického onemocnění. V zemích na západ od našich hranic by byl přístup obou skupin lékařů bez diskuse nazván postupem non lege artis a zdravotní pojišťovna by zvažovala rozvázání smlouvy,“ shrnuli před několika lety v odborném časopisu Practicus, který vydává Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, epidemiolog Jan Kynčl a Martina Havlíčková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění SZÚ.

Lidé starší 50 let mohou využít hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě

Zcela nově je v Česku hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě, a to všem osobám starším 50 let. Podle platného společného odborného doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP a Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP by očkovány měly být „všechny osoby, dočasně nebo trvale pobývajícím v endemických oblastech výskytu klíšťové encefalitidy, včetně osob odstraňujících přisátá klíšťata ze zvířat“.

„Klinický průběh u dětí bývá zpravidla mírnější na rozdíl od dospělých a starších osob, u nichž je větší pravděpodobnost komplikací včetně dlouhodobých komplikací neurologického charakteru, výjimečně i smrti,“ shrnuje odborné doporučení, podle něhož je klíšťová encefalitida „závažná akutní neuroinfekce“. Kontaktu s ní se pak prakticky nelze vyhnout, protože infikovaná klíšťata se vyskytují na celém území Česka, včetně městských parků, nikoliv pouze volné přírody. K přenosu infekce může dojít i méně známým způsobem: „Virus může být přítomen také v mléce, zejména kozím nebo ovčím. Při požití takto kontaminovaného a tepelně nezpracovaného mléka nebo produktů z něho může dojít k přenosu původce onemocnění na člověka.“

Hrazené očkování proti meningokokům je nově i pro teenagery a vybrané chronicky nemocné

Rozšíření se týká očkovacího programu proti invazivním meningokokovým nákazám, které se sice nevyskytují příliš často, ale mohou být fatální. Konkrétně proti meningokokovým infekcím skupiny B, je úhrada možná, pokud je očkování zahájeno do 12. měsíce věku nebo mezi 14. až 15 rokem života. Doposud tomu bylo pouze tehdy, pokud k zahájení očkování došlo před 6. měsícem věku. U meningokokových infekcí skupin A, C, W a Y je pak očkování hrazeno, je-li provedeno jednou dávkou od dovršení 1. do dovršení 2. roku věku nebo od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku. V případě, že došlo k odložení vakcinace ze zdravotních důvodů, je pak možná její úhrada i později.

Podle doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP by pak měly být očkováni kojenci a batolata a také náctiletí a mladí dospělí: „Očkování kteroukoli dostupnou MenB a MenACWY se doporučuje pro všechny adolescenty a mladé dospělé ve věku 15-25 let; očkování se upřednostňuje ve věku 15 let.“ Vlastní aplikaci vakcíny pak lze podle tohoto doporučení provést i současně s dalším očkováním, které je indikováno v adolescentním a mladém dospělém věku.  

Podle tohoto doporučení je očkování proti invazivním meningokokovým nákazám vhodné také pro pacienty s poručenou či zaniklou funkcí sleziny, po transplantaci kmenových hemopoetických buněk či pacienty s imunodeficitem. Pro tyto skupiny je vakcinace také nově hrazená. Očkováni by také měli být lidé bez ohledu na věk, kteří se pohybují v místech se zvýšeným výskytem těchto infekcí, například cestují do rizikových zemí či patří mezi zdravotnický personál pečující o nakažené pacienty.

Ludmila Hamplová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY