Úterý, 18. ledna, 2022

Více peněz zdravotním pojišťovnám, start e-receptu nebo zkrácení karantény. Jaké změny nastanou v Německém zdravotnictví v roce 2022?

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Od Nového roku začne v systému zdravotní a sociální péče u našich západních sousedů platit několik změn. Některé si vynutila již téměř dva roky trvající koronavirová pandemie, jiné jsou výsledkem politiky předchozího ministra zdravotnictví Jense Spahna (CDU). Jeho nástupce Karl Lauterbach (SPD) ale bude muset přednostně řešit, jak se vláda postaví nastupující vlně koronavirové varianty omikron.

Německo se připravuje na nastupující koronavirovou variantu omikron. Bude tak čelit již páté vlně pandemie za téměř dva roky jejího trvání. Vzhledem k tomu, že varianta omikron je mimořádně nakažlivá a v řadě zemí západní Evropy již padly rekordy potvrzených denních přírůstků, hledají němečtí politici odpovědi na otázky, jak zabránit kolapsu kritické infrastruktury státu.

Jedním z opatření, které je v této souvislosti ve hře, je zkrácení doby trvání karantény po pozitivním testu na koronavirus. „Máme tu nyní trochu jinou situaci, než byla před týdnem. Musíme se zamyslet nad tím, co to znamená pro období trvání karantény,“ uvedl Karl Lauterbach ve vysílání televizní stanice ARD.

Bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek (CSU) podle deníku Deutsches Ärzteblatt prosazuje sjednocení nařízení pro celé Německo. „Nyní musíme nastavit kurz, abychom byli dobře připraveni také s ohledem na kritickou infrastrukturu,“ řekl. Holetschek si dovede představit zkrácení karantény nebo zavedení výjimky pro konkrétní profese. Podle Karla Lauterbacha už nyní existuje nedostatek personálu například v testovacích centrech, což de facto omezuje přehled o tom, jak se pandemie vyvíjí.

Rekordní státní příspěvek zdravotním pojišťovnám

S koronavirovou pandemií souvisí také výše příspěvku do fondů zdravotních pojišťoven ze spolkového rozpočtu. Spolková vláda jim v roce 2022 totiž poukáže rekordní výši peněz, a to v objemu 28,5 miliardy eur (asi 710 miliard korun). Jde o navýšení o sedm miliard eur oproti původnímu plánu. O výši dotace rozhodl ještě bývalý spolkový kabinet Angely Merkelové (CDU).

Cílem je jednak posílení rozpočtů zdravotních pojišťoven, které musí hradit mimořádné náklady vzniklé kvůli pandemii koronaviru, jednak udržení zvláštní sazby zdravotního pojištění i v příštím roce na úrovni 1,3 procenta z hrubé mzdy. Zda bude výše této sazby udržitelná i pro rok 2023, ukáže až vývoj v roce 2022.

Posun v digitalizaci

Od 1. ledna 2022 dojde v Německu k dalšímu posunu v oblasti digitalizace zdravotnictví. Naostro bude fungovat elektronický recept, který budou moci vystavit všichni lékaři a akceptovat jej budou všechny lékárny, jejichž systémy splňují technické požadavky včetně kyberbezpečnostních.

Vylepšení se dočká také elektronická karta pacienta (ePA – elektronische Patientenakte). Od Nového roku si budou pojištěnci moci přesněji nastavit pravidla ochrany osobních údajů pro svou elektronickou pacientskou kartu a přizpůsobit ji individuálním potřebám. Každý pojištěnec se bude moci rozhodnout, kdo bude mít k jeho osobním i zdravotním údajům v jeho elektronické kartě přístup.

Citlivější řešení financování sociální péče

Poměrně velké změny začnou platit také v oblasti sociální péče. A to zejména v případě financování péče dlouhodobé. Stát ještě za předchozího spolkového ministra zdravotnictví Jense Spahna zareagoval na hlasy, podle nichž náklady na sociální péči rostou tak rychle, že senioři si již nemohou v mnoha případech péči zaplatit.

Stát proto přišel s novými parametry pro financování dlouhodobé lůžkové péče v sociálních zařízeních. Ze systému pojištění dlouhodobé péče bude stát přispívat na spoluúčast na hrazení nákladů ve výši pěti procent v prvním roce využívání této péče. Ve druhém roce se podíl státem hrazené spoluúčasti zvýší na 25 procent, ve třetím na 45 a ve všech dalších letech na 70 procent.

Jen pro představu: V roce 2019 bylo v Německu na sociální pomoci závislých necelých 320 tisíc obyvatel domovů pro seniory, nyní je to přes 336 tisíc. Průměrná výše spoluúčasti, kterou senioři museli hradit, v roce 2019 činila 1 830 eur, v roce 2021 to ale bylo již 2 125 eur, tedy o 16,1 procenta více.

Rozšíření čerpání ošetřovného

Spolkový sněm zároveň rozhodl o vyplacení dotace na dlouhodobou péči ve výši jedné miliardy eur. Od nového roku se také zvyšuje pojistné na dlouhodobou péči o 0,1 procentního bodu u bezdětných osob. To tedy bude nově činit 3,4 procenta z jejich hrubé mzdy, všeobecný příspěvek na pojištění dlouhodobé péče představuje 3,05 procenta.

V neposlední řadě se od ledna rozšiřují možnosti pro žádosti o ošetřovné v případě onemocnění covidem u dětí. Nově bude možné ošetřovné čerpat 30 dní místo původních 10 dní, u samoživitelů a samoživitelek se doba zvyšuje z dosavadních 20 až na 60 dní.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY