Růst ceny energií dostává do problémů i slovenské zdravotnictví, a to především nemocnice, jejichž rozpočty jsou už tak napjaté. „Zvyšování cen elektřiny a plynu jsme zaznamenali i v Univerzitní nemocnici Bratislava (UNB), v porovnání s minulým rokem se ceny elektřiny zvedly o 405 procent a ceny plynu o 480 procent. Vzhledem k této skutečnosti jsme se zapojili do společných veřejných zakázek Ministerstva vnitra SR. Od 1. března tak čerpáme elektřinu a plyn za nové fixní ceny,“ vysvětluje Petra Lániková, mluvčí UNB (toto zdravotnické zařízení tvoří pět nemocnic).
„Nárůst nákupních cen energetických komodit kopíruje vývoj na burze, jde tedy o nárůst řádově ve stovkách procent,“ konstatuje Martina Pavlíková, mluvčí skupiny AGEL SK, která na Slovensku provozuje 12 nemocnic. Skupina AGEL tento problém řeší v spolupráci s Asociací nemocnic Slovenska (ANS), žádá o navýšení plateb od zdravotních pojišťoven a snaží se o úsporná opatření.
Ceny energií rostly už loni a nepříznivou situaci nyní zhoršuje válka na Ukrajině. Nejenže si připlatí domácnosti za topení a elektřinu, ale do problémů se dostávají i průmyslové podniky či samosprávy. Některá města a obce omezují například veřejné osvětlení.
Kromě extrémního růstu cen energií trápí slovenské nemocnice nedostatečné financování ze strany zdravotních pojišťoven, především Všeobecné zdravotní pojišťovny (VšZP). „Nemáme pokryté nejen náhrady za navýšené energie, ale dokonce ani zákonné nároky na navýšení mezd zdravotníků a reálně hrozí, že zdravotničtí pracovníci nebudou mít tyto zvýšené mzdy vyplaceny od května 2022,“ tvrdí ANS. Státní i nestátní nemocnice se přitom nacházejí ve stejné situaci.
„VšZP má se členy ANS platný smluvní vztah a našim pojištěncům je garantováno poskytovaní řádné zdravotní péče. Jednání s ANS o nových smlouvách na další rok stále probíhají a naším cílem je dohodnout se a zajistit dostupnou a kvalitní zdravotní péči našim pojištěncům a současně podpořit segment ústavní i ambulantní zdravotní péče směrem k efektivnímu poskytování zdravotní péče. VšZP však musí postupovat v mezích rozpočtových pravidel státního rozpočtu a úsporných opatření a při jejich realizaci usilujeme i o součinnost s poskytovateli zdravotní péče,“ uvedla Eva Peterová, manažerka oddělení komunikace VšZP.
Některé nemocnice už ošetřují uprchlíky
Také DÔVERA, která je druhou největší zdravotní pojišťovnou na Slovensku, eviduje požadavky nemocnic. „Poskytovatelé zdravotní péče žádají o navýšení úhrad i z důvodu růstu fixních nákladů. Dofinancování je nevyhnutelné, do nového roku zdravotnictví vstoupilo se sekerou 100 milionů eur následkem odčerpání plateb za státní pojištěnce v posledním čtvrtletí minulého roku,“ přibližuje Matej Štepiansky, PR specialisty pojišťovny DÔVERA.
Růst cen energií a platy zdravotníků však nejsou jediným problémem, který trápí slovenské nemocnice. Jsou to i uprchlíci před válkou na Ukrajině.
„K včerejšímu dni jsme v pěti zařízeních spadajících pod UNB poskytli zdravotní péči celkem 50 uprchlíkům z Ukrajiny, z toho sedm bylo hospitalizováno. Nejčastěji náš vyhledávají kvůli vyšetření v souvislosti s preskripcí pravidelně užívaných léků, například na cukrovku. Kromě toho přicházejí i porodit. Oslovili nás také některé mezinárodní pacientské organizace, které pomáhají například pacientům s hemofilií nebo cystickou fibrózou, zda bychom se mohli postarat o jejich členy z Ukrajiny aktuálně se nacházející na Slovensku,“ říká Petra Lániková.
Skupina AGEL zatím zvýšený zájem ze stany pacientů z Ukrajiny neeviduje. „Vyšší zatiaľ zvýšený záujem zo strany pacientov z Ukrajiny neeviduje. „Vyšší poptávku v oblasti zdravotní péče ještě očekáváme v nadcházejícím období,“ poznamenává Martina Pavlíková.
Zdravotnictví bude třeba dofinancovat
Pokud se tak má zabránit ohrožení zdravotní péče kvůli nedostatku peněz, je nezbytné zdravotnictví dofinancovat. „Ministerstvo zdravotnictví předběžně jedná s kolegy z resortu financí o stavu financí v sektoru zdravotnictví, přičemž reflektujeme i fakt narůstajících cen energií,“ uvádí mluvčí slovenského ministerstva zdravotnictví Zuzana Eliášová.
Podle slov Evy Peterové VšZP soustavě a konstruktivně komunikuje se zástupci ministerstva financí ohledně vyvážení potřeb v oblasti poskytování zdravotní péče a finančních možností, které umožňuje současný rozpočet veřejné správy platný pro rok 2022. Jak to dopadne, těžko říci, ale ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský se už vyjádřil, že se o tématu diskutuje a dofinancování zdravotnictví by se mělo vyřešit do konce měsíce.
Jozef Brezovský
