Uprchlíci z Ukrajiny přicházejí do ordinací většinou s běžnými nemocemi, jako je nachlazení, chřipka nebo průjem. S podobnými potížemi se potýkají dospělí i děti. Včera na 16. kongresu primární péče to zástupci lékařů řekli novinářům. Upozornili, že ale musí být připraveni rozpoznat i nemoci, které se v Česku téměř nevyskytují, například tuberkulózu nebo záškrt.

„V první řadě musíme řešit akutní problémy. Děti přicházejí s běžnými onemocněními, která vidíme u nás, ať už jsou to nachlazení, vysoké teploty, průjmy nebo celková vyčerpanost,“ uvedla předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

Potvrdil to i předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý. „Jak byli dlouhou dobu v nějakém stísněném prostoru, v blízkém kontaktu s lidmi, třeba v tom přeplněném vlaku, tak se tam šířily úplně běžné, většinou virové infekce,“ řekl. Častá je podle něj rýma, kašel, zánět dutin či průdušek, objevily se i případy chřipky.

Kvůli špatným podmínkám cestou, někdy bez přístupu k čisté vodě nebo kvalitním potravinám, třeba při několikahodinovém čekání na hraničním přechodu, se objevují i průjmová onemocnění. „Tyto rotavirové infekce probíhají někdy i poměrně dramaticky s vysokou horečkou, zvracením, průjmem a dehydratací,“ řekl. Objevily se i případy malých dětí, které musely do nemocnice na kapačky.

Dlouhý je přesvědčen, že i nadále budou uprchlíci přicházet hlavně s běžnými nemocemi. „Nebude to tak, že bychom řešili nějaké spousty exotických infekcí, které jsme nikdy nezažili,“ dodal.

Nedostatek lékařů může být hlavně pro děti. „Děti z Ukrajiny zejména pro praktické lékaře pro děti a dorost představují poměrně značný objem péče navíc v situaci, kdy byly už problémy se zajištěním péče o dětské pacienty předtím, než přišel covid,“ uvedla Hülleová.

Není podle ní zatím vůbec čas na kompletní prohlídky nebo doočkovávání, jen na akutní péči. Proočkovanost dětí je na Ukrajině asi o deset procent nižší než v Česku. Naopak proti tuberkulóze se tam ale děti očkují už v porodnici. V Česku bylo očkování dětí proti TBC zrušeno. „Zejména proto, že toto očkování bylo spojeno s celou řadou vedlejších a docela závažných nežádoucích účinků,“ uvedl Dlouhý.

„Musíme být obezřetní, protože na Ukrajině je podstatně vyšší výskyt tuberkulózy, jsou tam i kmeny odolné vůči lékům na tuberkulózu a lidé tam na tuberkulózu i umírají, takže plicní lékaři se toho velmi bojí,“ vysvětlil Dlouhý. Podle něj jsou ale nastavené mechanismy na kontrolu toho, když se někdo objeví s příznaky nebo měl tuberkulózu v rodině.

Mohlo by vás zajímat

Praktičtí lékaři pro dospělé podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zatím nikde kapacitní problémy nemají. „Každý lékař, se kterým jsem mluvil, mi říkal, že už několik Ukrajinců v ordinaci měl. Od jednotek po několik desítek,“ řekl. Sám měl zatím v ordinaci tři, všichni chtěli prohlídku před nástupem do zaměstnání. Ta obvykle vyžaduje i výpis z předchozí zdravotnické dokumentace.

„Vyřešilo se to tím, že těm lidem necháme vyplnit anamnestický dotazník, kde se zeptáte na nějaké choroby, a podepsat čestné prohlášení, že žádný výpis z dokumentace nemají a ani tu nemají doktora“ vysvětlil.

Lékaři se potýkají také s jazykovou bariérou. Vysoký průměrný věk praktických lékařů, zejména pro děti a dorost, který je obvykle spíš rizikem jejich budoucího nedostatku, je v této situaci výhodou. „Nad 60 let je nás téměř polovina a všichni jsme se učili ruštinu,“ sdělila Hülleová. Mladší lékaři pak využívají různé překladače nebo předpřipravené materiály.

Šonka připomněl, že před začátkem uprchlické vlny žilo v ČR 180.000 Ukrajinců, takže většina lékařů už nějakého v péči měla. Často se i nabízejí, že pomohou s tlumočením. „Máme také asi deset telefonistek, které jsou k dispozici. Zatím to stačí, uvidíme, jak dlouho to bude trvat,“ dodal.

-čtk-