Ministerstvo zdravotnictví žádá veřejnost, aby nevykupovala léky v českých lékárnách a ani je nevozila individuálně na Ukrajinu, mimo jiné i kvůli podmínkám skladování, které je mohou znehodnotit. Pomoc musí být koordinovaná odborně a cíleně, varuje rezort. Léky chce nakoupit a poslat hromadně. U zdravotnických prostředků, jako jsou například obvazy, jsou podmínky mírnější.
Zdravotnická humanitární pomoc, především léky, zdravotnické pomůcky či zdravotnický materiál vyžaduje odbornou koordinaci, zdůrazňuje ministerstvo zdravotnictví. A proto chce za koordinaci a organizaci její distribuce zodpovídat.
„Léčiva musí jít z distribučního řetězce, jinak nemusí být využitelná. Pro zdravotnické prostředky je režim mírnější. U krve a plazmy je potřeba vždycky povolení ministerstva zdravotnictví,“ vysvětlil na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který je za ministerstvo pověřený koordinací pomoci pro Ukrajinu. Podle něj je takové povolení už připraveno, zatím ale z ukrajinské strany krev či plazma požadována není. Situaci koordinuje Ústřední vojenská nemocnice.
Nejvíce podle rezortu pomohou zejména nabídky distributorů, výrobců léčiv, zdravotnických prostředků, pomůcek, zdravotnického materiálu či případně nabídky velkých společností mimo zdravotnictví nabízejících zdravotnické vybavení. Ministerstvo podle Dvořáčka jedná například s tuzemským výrobcem Zentiva.
„Jsme v úzkém kontaktu s několika vládami, kterým jsme se zavázali darovat 100.000 balení. Jsme připraveni na rychlé dodání,“ uvedla v dnešní tiskové zprávě za společnost členka představenstva Zentiva Global Soňa Porubská. Podle firmy půjde o léky proti bolesti, antiinfekční prostředky, léky na kardiovaskulární onemocnění nebo život zachraňující léky.
Dary zdravotnického vybavení je podle náměstka třeba konzultovat s ministerstvem. Nabídky by měly směřovat na speciálně zřízený e-mail [email protected], kde budou dle požadavku ukrajinské strany vyhodnoceny. Některý materiál totiž není pro zaslání na Ukrajinu vhodný, například české kyslíkové lahve, kterých bylo větší množství nakoupeno i kvůli covidu. Mají jiné uzávěry, než využívají ukrajinské nemocnice.
Válek: Nejlepší pomocí je finanční příspěvek
Ministerstvo zdravotnictví také žádá veřejnost, aby nevykupovala léky v českých lékárnách, protože ty se z řady důvodů na Ukrajinu vůbec nemusí dostat a Ukrajině nepomůžou. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) podléhá transport zdravotního materiálu do válečné oblasti specifickému režimu. „Léky z českých lékáren mají navíc příbalovou informaci v češtině, což ukrajinským zdravotníkům jen zkomplikuje práci. Nejlepší pomocí, kterou může dnes český občan Ukrajině nabídnout, je finanční příspěvek na účet zveřejněný ukrajinským velvyslanectvím,“ uvedl ministr v dnešní tiskové zprávě.
Podle něj se pro koordinaci pomoci využívá infrastruktura, která vznikla v době covidu-19 včetně Chytré karantény a infolinky 1221. Pod volbou „8“ jsou tam k dispozici i rusky a ukrajinsky mluvící operátoři a dostupná je i psychologická podpora.
Ministerstvo pracuje s předpokladem, že do Česka by mohlo dorazit až 100.000 uprchlíků. „Bude to nápor i na zdravotní péči. Pracujeme na tom i s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, začínáme to modelovat,“ řekl dnes poslancům Dvořáček. Ordinace praktických lékařů, gynekologů a zubařů jsou ale už v současné době hodně vytížené. „Budeme se snažit hledat nějaké řešení,“ dodal.
Držitelé takzvaného víza ke strpění, které úřady uprchlíkům vydávají, mají nárok i na veřejné zdravotní pojištění. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka by péče o případných až 100.000 nových státních pojištěnců neměla překročit jednu miliardu korun, což by neměl pro pojišťovnu být problém zvládnout. Podle Dvořáčka se pracuje i na tom, aby bylo možné zpětně z pojištění proplatit i zdravotní péči o uprchlíky předtím, než o vízum požádali.
Lékaři dostanou komunikační karty v ukrajinštině
Ministerstvo dnes lékařům odešle komunikační karty v ukrajinštině, které mají usnadnit komunikaci s pacienty. „Snažíme se vtáhnout ukrajinské zdravotníky, aby měli uprchlíci co nejjednodušší způsob komunikace,“ dodal ministr. Počítá se i s očkováním dětí uprchlíků, kterým bylo povinné očkování zahájeno v jejich vlasti. Očkovací kalendář na Ukrajině je podle Dvořáčka podobný jako v ČR.
„Zásadní je, abychom měli očkovacích látek i léků dostatek. Než cokoliv odejde na Ukrajinu, musíme mít jistotu, že to neohrozí péči tady v Čechách,“ doplnil. Pacientské organizace se začaly věnovat i lidem s jednotlivými diagnózami. Podle Válka jim bude poskytnuta veškerá péče, počítá se i s péčí o těhotné.
Poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) také varoval před tím, že na Ukrajině je vyšší výskyt některých infekčních nemocí, jako je tuberkulóza nebo HIV. Státní zdravotní ústav už v pondělí uvedl, že by se vzorky od uprchlíků pozitivně testovaných na covid-19 měly sekvenovat pro zjištění konkrétní varianty viru.
-čtk-, -sed-
