Nedostatek informací o pracovních příležitostech, slabé vedení při specializačním vzdělávání a obavy z profesní stagnace. To jsou podle průzkumu České lékařské komory (ČLK) a agentury NMS důvody, které mladým lékařům komplikují rozhodování o práci mimo velká centra. Výsledky průzkumu společně prezentovaly ve čtvrtek na tiskové konferenci.
Mladí lékaři vstupují do praxe s jinými očekáváními, než jaká jim následně nabízí specializační vzdělávání. Zatímco 88 % mediků počítá s tím, že se jim školitel bude věnovat alespoň jednou týdně, pravidelný kontakt s ním má ve skutečnosti jen 56 % mladých lékařů.
Ve čtvrtině případů (26 %) se školitel nezapojuje vůbec. Téměř polovina absolventů (48 %) uvedla, že fiktivní zápisy do logbooku, tedy záznamu o absolvované přípravě, jsou běžnou nebo častou praxí.
„Medici vstupují do praxe s představou, kterou realita nenaplní. A zklamání z prvních let se pak promítá i do toho, kde a jak chtějí dál pracovat,“ upozornil Jakub Bakule z agentury NMS, která průzkum pro ČLK realizovala formou hloubkových rozhovorů i dotazníku mezi studenty pátých a šestých ročníků lékařských fakult a mladými lékaři před atestací i po ní. Data se sbírala od 2. června do 29. července 2026.
O možnostech v regionech medici nevědí dost
Rozhodování o budoucím působišti komplikuje také nedostatek informací. Celkem 80 % mediků podle průzkumu nemá dostatečný přehled o volných místech pro specializační vzdělávání. Více než polovina mladých lékařů (56 %) si navíc nedokáže vytvořit konkrétní představu o práci v regionech, ať už pozitivní, nebo negativní.
Do rodného kraje se plánuje vrátit 52 % mladých lékařů. Podle průzkumu právě znalost místního prostředí a podmínek zvyšuje pravděpodobnost, že lékař v regionu zůstane nebo se tam po studiích vrátí.
Příspěvek 350 tisíc korun nestačí
Při výběru pracoviště hraje podle výsledků výzkumu důležitou roli možnost dalšího vzdělávání a kariérního postupu. Podporu profesního růstu, například prostřednictvím mentoringu, kvalitního školitele nebo vzdělávacích příležitostí, by ocenilo 76 % mediků a mladých lékařů. Možnost připravovat se na atestaci přímo v regionech považuje za přínos pro kariéru 72 % respondentů.
Náborový příspěvek ve výši 350 tisíc korun by naproti tomu motivoval k práci v regionu 44 % dotázaných.
Vedle profesního rozvoje mohou podle autorů výzkumu rozhodovat také praktické podmínky života. Rodiče malých dětí mohou ocenit flexibilní úvazek nebo dostupnou školku. Důležitá je rovněž možnost absolvovat potřebné stáže a specializační přípravu v regionálních nemocnicích, bez nutnosti přesouvat se za vzděláváním do velkých center.
Rozhoduje už dostupnost gymnázií
Nerovnosti v dostupnosti lékařské péče podle autorů výzkumu začínají ještě před přijetím na lékařskou fakultu. Většina studentů medicíny totiž přichází z gymnázií, jejich dostupnost se však mezi okresy výrazně liší. Zatímco někde pokračuje na gymnáziu jen desetina žáků, jinde je to až 45 %.
V regionech s menším počtem gymnazistů tak může být i méně budoucích uchazečů o studium medicíny, kteří by se později mohli vrátit do svého kraje. Absolventi navíc často zůstávají ve větších centrech, kde vystudovali.
