Čtvrtina Čechů podle lékařů trpí obezitou a další čtvrtina populace má nadváhu. Pandemie covidu-19 situaci ještě zhoršila, například jedenáctileté děti za dobu pandemie přibraly v průměru o jedno kilo, dospělí v průměru tři až devět kilogramů. Většina lidí se snaží hubnout bez profesionální pomoci a opakovaně, důležitá je ale hlavně fyzická zdatnost. Lékaři proto připravili speciální edukační web Tloustneme.cz a založili spolek Zastavme nadváhu a obezitu s cílem vytvořit celostátní síť odborníků různých specializací, kteří by se lidem s nadváhou věnovali. Sdělili to ČTK.
„Obezita je významným rizikovým faktorem pro vznik dalších onemocnění. Obézní mají například dvou až trojnásobně vyšší riziko vzniku cukrovky druhého typu. Podobně hrozí i vznik kardiovaskulárních komplikací. Obezita také zvyšuje riziko úmrtí. U obezity prvního stupně je riziko úmrtí zvýšeno 1,4násobně, u těžké obezity pak trojnásobně,“ uvedl přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Martin Haluzík.
Nejčastěji se nadváha a obezita definuje podle takzvaného Body Mass Indexu (BMI), který se vypočítává z výšky a váhy s přihlédnutím ke věku a pohlaví. Podle informací na webu IKEM je normální váha BMI mezi 18,5 a 24,9, nadváha do 29,9, obezita prvního stupně do 34,9 a druhého stupně do 39,9. Například žena vysoká 170 centimetrů by měla normálně vážit do 72 kilogramů a muž vysoký 185 centimetrů necelých 86 kilogramů. Odborníci ale upozorňují, že BMI není absolutní pravidlo, neplatí například u sportovců.
Se svojí váhou je spokojená jen zhruba pětina Čechů, hubnout se většinou pokoušejí opakovaně a bez profesionální pomoci. Zhruba 60 procent lidí se k tomu podle průzkumu agentury Behavio chystá nebo se pokoušelo v posledních třech letech. Lékaři ale upozorňují, že obezita je nemoc a jako k takové je k ní třeba přistupovat, včetně konzultace s lékařem. Zejména při BMI nad 30. „Většina lidí k nadváze a obezitě přistupuje s jednoduchou rovnicí v hlavě, omezím lehce jídelníček, začnu se více hýbat a kila půjdou dolů,“ uvedl Haluzík.
Podle Martina Matoulka z III. interní kliniky endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice je fyzická zdatnost nejlepší předpoklad pro dlouhý a kvalitní život a při jejím zvyšování dochází automaticky k poklesu hmotnosti jako vedlejšímu efektu. „Zlepšují se prakticky všechny nemoci spojené s obezitou jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina tuků v krvi. Navíc fyzická aktivita je nejlepší přirozené antidepresivum a stoupá spolupráce i s dietním doporučením,“ vysvětlil.
„Důležité je zabránit tomu, aby lidé končili v rukou nevěrohodných výživových poradců nebo výrobců ‚zaručených‘ doplňků k hubnutí,“ uvedl Jiří Suchý z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Podle něj je alarmující zejména tloustnutí dětí, za poslední rok o dvě procenta. „Špatné stravovací a pohybové návyky z dětství se v budoucnu projeví právě cukrovkou, zvýšeným tlakem nebo artrózou,“ doplnil.
Snižování váhy pomáhá například také pacientům s kardiovaskulárními potížemi. IKEM v tiskové zprávě informoval o studii, v níž se pacientům tamní odborníci snaží pomoci s hubnutím pacientům s fibrilací síní. Na vzniku této choroby se obezita významně podílí.
-čtk-
