Být kdykoli připraven reagovat, rychle získat a publikovat potřebné informace jsou základní dovednosti pro výkon novinářské profese. V krizových okamžicích, ať už se jedná o pandemii covidu-19 nebo příchodu velkého množství uprchlíků z Ukrajiny, se však k novinářské profesi přidává ještě větší díl zodpovědnosti. To, jak kvalitně a komplexně jsou média schopna pokrýt související zdravotní témata, má velké dopady na ochotu veřejnosti ke spolupráci. Dezinformace v této oblasti totiž zabíjí, a to doslova.
Selhala média během pandemie nebo nikoliv? Jak je možné zvládnout obrovský příliv (vědeckých) informací, kdy se výsledky studií objevují doslova online? Koho má smysl oslovovat s žádostí o expertní názor? A jak se vypořádat s přílivem dezinformací i českou dezinformační scénu? To vše jsou témata, která otevře prakticky zaměřený workshop pořádaný Zdravotnickým deníkem ve spolupráci s mezinárodními organizacemi Free Press Eastern Europe a Free Press Unlimited.
Akce určená pro novináře, novinářky a zástupce a zástupkyně médií, jež se zajímají o mediální pokrytí zdravotnických témat a dezinformací, které se v této oblasti objevují, se koná 12. dubna v prostorách Impact Hubu v Praze. Jejím cílem je propojit ty, pro něž jsou zdravotnická témata součástí mediálních profesí, a zároveň podpořit růst české novinářské komunity i zkvalitňování její práce.
„Pandemie covidu-19 názorně ukázala, jak velký vliv mají média, když se jedná o rozhodování veřejnosti ohledně svého zdraví nebo zdraví svých blízkých. Odmítání protiepidemických opatření, nedostatečná důvěra v očkování i zpochybňování vědeckých dat, to vše jsou negativní důsledky, jimž jsme čelili i kvůli falešné vyváženosti, kdy dostávaly prostor nijak nepodložené osobní názory. Během posledních dvou let se objevila řada mediálních létavic, které se těšily velké pozornosti, ale brzy zhasly. Jestli ale něco přetrvalo, tak vědomí, že k novinářské profesi patří také zodpovědnost, etika a nutnost ověřování informací,“ shrnuje Tomáš Cikrt, šéfredaktor Zdravotnického deníku.
Tento postoj, který sdílí celá redakce, stál u vzniku spolupráce s mezinárodními organizacemi Free Press Eastern Europe a Free Press Unlimited, jejichž cílem je rozvoj kvalitní novinářské práce nejen v zemích střední a východní Evropy, včetně finanční podpory pro konkrétní redakce.
Dezinformátoři přesedlali z covidu-19 na válku na Ukrajině
Uplynulé dva roky znamenaly výrazný nárůst dezinformací ve veřejném prostoru, které ovlivňovaly jak každodenní novinářskou práci, tak chování veřejnosti. Současně pandemie přitáhla pozornost k problematice dezinformací jako takových a jejich vzniku i šíření. „Spolu s uprchlickou krizí přichází další mediální výzvy i nová dezinformační vlna. Není náhodou, že ti samí lidé, kteří se aktivně podíleli na vzniku a šíření dezinformací o covidu-19, nyní svou pozornost zaměřili na válku na Ukrajině a její dopady. O to cennější pro média je, pokud se dobře orientují v české dezinformační scéně a umí vhodně reagovat na zavádějící či úmyslně lživé informace,“ vysvětluje Jaroslav Valuch, koordinátor projektu SCIENCE+ pro Českou republiku a Slovensko v organizaci Free Press Eastern Europe a současně jeden z lektorů workshopu.
Cílem akce je vzájemné sdílení zkušeností a znalostí, které lidé pracující v médiích získali nejen během pandemie covidu-19, a současně praktický trénink pro zvládání situací, kdy se šíří zavádějící nebo vyloženě lživé informace. Workshop by také měl pomoci novináře a novinářky lépe připravit na nové mediální výzvy, jež přicházejí s uprchlickou krizí.
Lektoři a hosté:
Ludmila Hamplová působí na pozici “Science Editor” v rámci projektu SCIENCE+ organizace Free Press Eastern Europe. Dlouhodobě se věnuje problematice dezinformací v oblasti medicíny, soustředí se na oblast komunikace zdravotnických témat, která mají přesah do sociální věd. Je redaktorkou portálu Zdravotnickydenik.cz a za svou práci obdržela novinářskou cenu České psychiatrické společnosti ČLS JEP a Koalice na podporu očkování. Spolupracuje s Kanceláří Světové zdravotnické organizace v České republice. Je součástí týmu Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP), v rámci něhož se zabývala problematikou logistiky a dostupnosti vakcinace proti covid-19 nebo monitoringu úspěšnosti očkovacího programu pro děti.
Jaroslav Valůch je koordinátorem projektu SCIENCE+ pro Českou republiku a Slovensko v organizaci Free Press Eastern Europe. Dále je vedoucím projektů mediálního vzdělávání v organizaci Transitions se zaměřením na starší dospělé a seniory, připravil více než 120 setkání v různých koutech ČR. Je spoluzakladatelem dobrovolnické iniciativy C19Dezinfoservis a odborníkem na factchecking a vyvracení mylných informací. Dlouhodobě se věnuje oblasti strategické komunikace, využívání moderních komunikačních prostředků pro komunikaci s krizí postiženým obyvatelstvem, posilování mediální gramotnosti a prevence násilí a konfliktů. V roce 2010 byl Fulbright Fellow na Philip Merrill College of Journalism na University of Maryland.
Jaromír Šrámek vystudoval všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Několik let pracoval jako patolog v okresní nemocnici, v současné době pracuje v Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od ledna roku 2018 je předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. V rámci skepticismu se zajímá především o aplikaci postupů medicíny založené na důkazech a o „pseudobiomedicínské inženýrství“.
Jonáš Syrovátka působí jako Senior Fellow v think-tanku Prague Security Studies Institute, kde se zaměřuje na informační aspekt ruských vlivových operací a problematiku dezinformací. V rámci svého doktorandského studia na Masarykově univerzitě v Brně zkoumá vývoj ruského politického systému.
Nikola Hořejš pracuje jako analytik STEM a poradce v kampaních neziskových i komerčních organizací. Vedl zahraniční sekci deníku E15 anebo komunikaci protikorupční platformy Rekonstrukce státu. Je spoluautorem učebnice marketingového výzkumu, studie o proměnách české společnosti v posledních pětadvaceti letech, nebo učebnice o chování a komunikaci v krizových situacích. V posledních dvou letech vedl také výzkumy v oblasti dezinformací a motivací jejich šiřitelů. Je členem správní rady Forum 2000 a Fullbright Fellow.
Jan Boček spoluzakládal v roce 2012 oddělení datové žurnalistiky pro web IHNED.cz, od roku 2014 působí ve stejném oddělení Českého rozhlasu. V roce 2016 získal novinářskou cenu za článek Rusové proti Rusům: země v nevyhlášené občanské válce. Vystudoval žurnalistiku, politologii a informatiku na Masarykově univerzitě v Brně, kde v současnosti vyučuje vizualizaci dat.
Praktické informace k workshopu:
12. dubna, 9:00 – 16:30, prezenčně
Impact Hub, Koperníkova 10, Praha 2
Počet míst je omezen. Pro úspěšný výběr je důležitá prokázaná motivace. Účast na školení také redaktorům a redaktorkám otevírá cestu k možné finanční podpoře jejich práce v oblasti zdravotnické žurnalistiky.
Přihlášku je nutné vyplnit nejpozději do 3. dubna, 24:00 hod.
Jakékoli dotazy směřujte na [email protected]
-red-
