Ředitel IKEM Michal Stiborek během svého vystoupení na Technologickém summitu Zdravotnického deníku. Foto: Radek Čepelák

Dostali jsme se na kapacitní i personální hranu, říká ředitel IKEM Michal Stiborek

Ředitelem Institutu klinické a experimentální medicíny je od počátku roku 2019 Ing. Michal Stiborek. Jeho hlavní prioritou je dostavba dvou nových pavilonů, které rozšíří chybějící kapacity a umožní léčbu většímu počtu pacientů. Těch v IKEM neustále přibývá, jelikož spádovou oblastí tohoto superspecializovaného pracoviště je celá Česká republika a mnoho z nich navíc zůstává v doživotním sledování. Michal Stiborek, který dříve zastával funkci ekonomicko-provozního náměstka, pracuje v IKEM od roku 2010.

Počet hospitalizací a ambulantních návštěv v loňském roce dosáhl 198 tisíc. Jak hodnotíte tento výsledek a čeho byste chtěl dosáhnout letos a v příštích letech?

Je nutné si uvědomit, že IKEM je superspecializované pracoviště, které se snaží pomoci těm nejvíce nemocným z celé České republiky. Ono číslo je pro nás ukazatelem, jak dobrou péči naše zdravotnické týmy odvádějí, jakým způsobem dokážeme operovat, starat se o pacienty před i po výkonech. Prostým vydělením počtem dní v roce dojdeme k číslu 542 – s tolika pacienty se v IKEM denně, včetně víkendů, potkáme. Navíc každý rok zvyšujeme počty transplantací i jiných, například kardiologických, výkonů, čímž generujeme další počty ošetřovaných nemocných. A tím se dostávám k tomu, čeho bych chtěl dosáhnout. Chtěl bych především dostavět strategickou vládní investici, naše nové dva pavilony G1 a G2, abychom se zvyšující se potřebou poskytovat zdravotní služby mohli pomoci všem lidem, kteří to potřebují. Pro nás jsou nové dvě budovy životní nutností, protože jsme se již dostali na samou kapacitní i personální hranu.

V minulém roce se navzdory pandemii podařilo provést rekordní počet transplantací. Byly tyto úkony řádně ohodnoceny v úhradách? Jakou vidíte perspektivu v dostatečném finančním ohodnocení transplantací od zdravotních pojišťoven?

Úhrady od pojišťoven za transplantace procházely v minulých letech velkými změnami. Je pravdou, že se IKEM velmi zasadil o to, aby se narovnaly úhrady za tyto unikátní výkony. A to myslím i pro jiná transplantační centra. Když se podíváme zpět, tak v roce 2010 byly transplantace jako výkon hrazený zdravotními pojišťovnami velmi podfinancované. Proto jsme v roce 2012 jednali s pojišťovnami o tzv. transplantačních balíčcích. V těchto balíčcích byla obsažena jak úhrada spojená s odběrem, tedy dárcem orgánů, tak úhrada spojená s příjemcem orgánů, tedy jeho hospitalizace, operace, pooperační péče až do propuštění a také imunosupresiva. Na přechodnou dobu to zajistilo stabilitu financování a možnost rozvoje transplantací. Časem jsme ale s pojišťovnami dospěli k systémovému řešení za pomocí číselníků. A nyní se zdá, že je úhrada za tyto výkony nastavena efektivně pro systém i pro nemocnice samotné.

Jaké jsou vůbec kapacity institutu pro tyto výkony? Co počet provedených transplantací nejvíc limituje?

Bezesporu je to již zmíněná kapacita. Transplantace nejsou jen o výkonu samotném. O pacienty je potřeba se starat před operací, ale také po transplantaci samotné. Mít je již v doživotním sledování. A s přibývajícími počty provedených výkonů, díky novým metodám, ale například i díky lékům se v IKEM staráme o čím dál více pacientů, například v posledním roce to bylo 500 nových pacientů, kteří k nám chodí minimálně čtyřikrát ročně. Jen pro představu, nyní se v institutu staráme o 5000 transplantovaných. A pro všechny tyto pacienty potřebujete mít personál a prostor na ambulancích, na lůžkách, ale také kapacitu u mnohdy neviditelných profesí jako jsou laboratoře, zobrazovací metody či jiná vyšetření. IKEM není nafukovací, proto se opět dostávám k nutnosti postavit nové pavilony, které pacientům toto dokážou nabídnout.

Česká republika je v rámci Evropy hodnocena jako druhá nejlepší v oblasti dostupnosti orgánů. Jak si tuto pozitivní skutečnost vysvětlujete?

V Evropě jsou dlouhodobě hlavními lídry organizace dárcovského programu především Španělsko a Chorvatsko. A my se od nich snažíme velmi učit. V České republice ale máme jiné zákonné normy, jiné uspořádání v rámci zdravotnického systému, jiné financování. Přesto se IKEM dlouhodobě snaží zlepšovat dárcovský program, iniciovat změny a především pracovat s dárcovskými nemocnicemi. Naše nové Odborné edukační pracoviště pro dárcovství orgánů připravuje pro zdravotníky z těchto spolupracujících nemocnicích odborné vzdělávací akce, navštěvuje kolegy intenzivisty na jejich pracovištích s odbornými přednáškami, vydává manuály a brožury. Vše pro to, abychom kolegům co nejvíce pomohli v jejich práci. Ale indikace dárce orgánů je především na dárcovským nemocnicích. Bez dárců, tedy jejich práce, bychom my nemohli zachránit lidské životy. A za to jim patří velký dík.

IKEM dlouhodobě vykazuje pozitivní hospodářské výsledky. Co má na tomto úspěchu hlavní podíl?

Především práce našich zdravotnických týmů, které se naučily pracovat velmi efektivně. A také velmi korektní spolupráce se zdravotními pojišťovnami, se kterými mnohdy vedeme velmi složitá a náročná jednání o úhradách. Výsledkem těchto jednání musí být stav, kdy si je plátce jist zajištěním kvalitní péče o své pojištěnce a zároveň odůvodněná výše úhrady, kterou zdravotnické zařízení pro tyto výkony potřebuje.

„Jsem rád, že IKEM neustrnul a za 50 let své existence se takzvaně nevyčerpal,“ říká ředitel IKEM Michal Stiborek. Foto: IKEM
V areálu pokračuje dostavba pavilonů G1 a G2. Jakou zdravotní péči budou tyto nové prostory poskytovat?

Nové pavilony umožní IKEM, jehož spádová oblast je celá republika, rozšířit kapacity a zvýšit tak počet pacientů, kteří potřebují superspecializovanou léčbu kardiovaskulárních chorob, poruch metabolismu nebo transplantaci orgánů. Do dvou nových pavilonů – jednoho sedmipatrového a druhého čtyřpatrového – bude umístěn například urgentní příjem, kardiologická, transplantační, metabolická a angiologická jednotka intenzivní péče. Zvětší se také ústavní lékárna nebo technické zázemí IKEM. Celkově tam bude 83 lůžek, JIP i standardních.

Chystáte v IKEM zavádět nějaké nové výkony?

Každý rok IKEM přichází s novinkami, ať už se jedná o nové postupy, metody, výkony nebo i léčbu jako takovou. A já jsem rád, že IKEM neustrnul a za 50 let své existence se takzvaně nevyčerpal. Nicméně si myslím, že by o novinkách, které přinesou zlepšení péče, měli mluvit sami přednostové, až nastane ten správný čas. IKEM je ale potřeba vybavovat také novou kvalitní technikou, která zajistí stále kvalitnější diagnostiku. Proto se každoročně zamýšlíme, kam naše peníze investovat. A naší největší letošní investicí je nejmodernějším CT v republice, které jsme teď na konci dubna slavnostně otevřeli. Toto fotonové neboli spektrální CT dokáže díky detailnímu sběru informací z fotonů zobrazit potřebná místa v lepším rozlišení a také rychleji. Naši lékaři tak mohou díky této fotonové metodě podrobněji vyšetřit například pacienty se srdečními implantáty nebo ty před a po transplantaci.

Zaměření IKEM na oblast vědy a výzkumu je obecně známé. Nechystáte se pustit do nějakých nových oblastí, jimž jste se doposud nevěnovali?

IKEM je v rámci vědy omezen svým zaměřením, tedy kardiovaskulárními onemocněními, transplantologií, diabetologií nebo metabolickými poruchami. V rámci výzkumu jsme například získali na evropské úrovni statut specializovaných center pro vzácná onemocnění v oblastech kardiogenetiky, hepatogastroenterologie a nefrologie. Ale například velkou oblastí, která již v blízké budoucnosti bude akcentovaná v rámci našeho výzkumu, bude diabetologie a obezitologie.

Institut nabízí možnost online komunikace s pacienty pomocí aplikace IKEM online. Jaké procento pacientů tuto službu využívá, jaké jsou na ni ohlasy?

My máme tuto aplikaci, kterou vyvinulo naše IT oddělení a která je opravdu na velmi vysoké úrovni jak provedením, tak zabezpečením, zatím stále v beta verzi. Tedy v jistém zkušebním modulu. Již nyní ji ale používá 4200 lidí, kteří nám reportují své zkušenosti, náměty a nutno říci i pochvaly. Mají totiž na jednom místě, v rámci jedné aplikace nejen výsledky svých vyšetření, ale i ambulantní zprávy, připomínky návštěv, léků. A taky skrze ni mohou komunikovat s našimi zdravotníky.

Jak moc se zapojují i pacienty starší generace?

Jsou pacienti a pacienti. Ale ti, co mají chytrý telefon a umí na něm používat jiné aplikace, tak hravě zvládnou i tu naši.

Data pacientů z aplikace jsou reportována do informačního systému Zlatokop. K čemu jsou tato data využívána vašimi pracovníky?

Především je nutné říct, že aplikace prošla řadou bezpečnostních testů, takže přenos dat nebo i data v ní uchovávána jsou chráněna. Data, která naši pacienti, pokud to tedy odsouhlasí, mohou posílat do IKEM, jsou především metriky spojené s jejich aktivitou, ale třeba také srdeční rytmus, EKG apod. Naši lékaři tak mohou následně tato data vyhodnocovat v souvislosti s akutními potížemi nebo stavem pacienta.

Silvie Purmová