Středa, 6. července, 2022

Nedostatek pediatrů je alarmující. Chybí v dětských ambulancích i lůžkových odděleních

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Systém pediatrické péče v České republice je nezbytné posílit navýšením počtu nových mladých lékařů, shodují se zástupci odborných společností. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České Republiky (SPLDD) Ilona Hülleová navrhuje, že by primární péče mohla být posílena o pediatry z dětských lůžkových oddělení. Podle předsedy České pediatrické společnosti ČLS JEP profesora Jiřího Bronského jsou však i tyto kapacity velmi omezené. V nemocnicích působí přibližně 600 až 700 atestovaných pediatrů.

V současnosti zažívá česká pediatrie nebývalý nápor dětských pacientů z Ukrajiny v rámci uprchlické krize. Péči o tyto pacienty si mezi sebou dělí praktičtí lékaři pro děti a dorost, tzv. UA pointy při fakultních nemocnicích zřízené ministerstvem zdravotnictví a v nemalé míře i ostatní dětská oddělení v ČR. „Situace je stran kapacit všech složek pediatrické péče vyčerpávající. Nicméně doufáme v to, že se podaří adekvátní péči těmto dětem zajistit a zároveň udržet stávající standard péče o české pacienty,“ upozorňuje na vážnost situace Jiří Bronský.

Podle předsedkyně SPLDD je zapotřebí zejména doplnit počet praktických lékařů pro děti a dorost novými mladými lékaři, kteří by přebrali do péče děti po odcházejících praktických dětských lékařích. „Dochází k tomu, na co již léta upozorňujeme, a tak každoročně zanikají poslední roky desítky ordinací praktických dětských lékařů bez náhrady a okolní ordinace jsou již kapacitně naplněné. Uvítali bychom tedy větší odchod pediatrů z lůžkových dětských oddělení do primární péče,“ navrhuje jako jedno z možných řešení kritické situace.

Podle předsedy České pediatrické společnosti je však kapacitně omezen celý systém pediatrické péče, tedy jak praktičtí lékaři, tak i jejich kolegové na dětských lůžkových odděleních. Ti se starají o dětské lůžkové pacienty nejen během běžné denní pracovní doby, ale zajišťují i 24-hodinovou péči v rámci nočních služeb. Zároveň zajišťují provoz dětských ambulancí při lůžkových odděleních, pohotovostní ambulantní služby v regionech a novorozeneckou péči v rámci porodnic v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Také školí i mladé lékaře v přípravě na atestaci. Ve specializovaných ambulancích ošetřují dětské pacienty se závažnými chronickými onemocněními (gastrointestinálními, pneumologickými, nefrologickými apod.) včetně nově příchozích chronických pacientů z Ukrajiny.

Přesný počet pediatrů neznámý

Kolik pediatrů celkem působí v českých nemocnicích? „Na tuto otázku bohužel nemám v současné době jednoznačnou odpověď,“ přiznává Bronský se slovy, že v rámci řešení dlouhodobé koncepce pediatrické péče na ministerstvu zdravotnictví byl zadán požadavek na Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR k provedení komplexní analýzy úvazků v pediatrii.

„Tato data v nejbližší době očekáváme a to budou ta jediná relevantní data, o která je možno se v analýzách opírat. Doposud získané údaje se rozcházejí v závislosti na zdrojích informací. Naše informace získané přímo z dětských oddělení pomocí dotazníkové akce spolu s informacemi získanými z dalších zdrojů hovoří o tom, že na lůžkových dětských odděleních v současnosti pracuje přibližně 600 až 700 atestovaných pediatrů, kteří pokrývají veškerou lůžkovou péči včetně pohotovostních služeb,“ uvádí Jiří Bronský.

Vezmeme-li v úvahu všechny výše uvedené faktory – tedy provoz lůžek, ambulancí, pohotovostí, novorozeneckou péči a školení mladých kolegů, tato kapacita je podle něj k zachování stávajícího provozu na dětských odděleních hraniční. Navíc z analýz České pediatrické společnosti vyplývá, že přibližně 20 až 30 procent evidovaných lékařek/lékařů je v režimu rodičovské dovolené, přesto se ve statistikách mohou vyskytnout jako plnohodnotná pracovní síla. Podle Bronského je zapotřebí, aby analýzy braly v úvahu i věkovou strukturu pediatrů. Řada primářů dětských oddělení je v předdůchodovém či důchodovém věku a s jejich odchodem budou ubývat i školitelské kapacity na lůžkových odděleních.

Naděje v podobě lékařů-absolventů

„V poslední době bylo několik dětských oddělení dokonce uzavřeno. Proto je třeba navýšit počet lékařů-absolventů, kteří vstupují do oboru pediatrie co nejdříve tak, aby se podařilo v horizontu několika let situaci alespoň stabilizovat. Důležité je také udržet stabilní vzdělávací program, jehož časté změny vnášejí do školicího procesu nejistotu a mohou některé absolventy od oboru odradit,“ dodává Jiří Bronský. Dále apeluje na zajištění dostatečného počtu residenčních míst včetně jejich financování a jejich včasného přidělení zájemcům o obor.

Právě lékaři v přípravě na atestaci z pediatrie jsou podle Hülleové pediatrům velkou pomocí. Ti si v ordinacích mohou plnit stáže dle vzdělávacího programu oboru pediatrie, podle předsedkyně se zatím však jedná o velmi krátkou dobu a stáže jsou navíc dobrovolné.

„Dále by nám pomohlo také navýšení personálu v našich ordinacích. Zejména administrativní činnosti v posledních letech přibylo a bylo by více než žádoucí ji zredukovat. Telefony zvoní téměř nepřetržitě, dostáváme i řadu emailové korespondence. Vydáváme různá potvrzení a posudky, které leckdy postrádají z našeho pohledu smysl. Pokud bychom mohli zaměstnat administrativního pracovníka a pracovat i s vyšším úvazkem zdravotní sestry, velmi by to naši práci ulehčilo,“ domnívá se Hülleová. To vše podle ní vyžaduje navýšení financování ze strany zdravotních pojišťoven, které by umožnilo pokrýt náklady na mzdy a případné stavební úpravy našich zdravotnických zařízení.

Obávaný požadavek ministerstva zdravotnictví

Vítaným ulehčením by podle předsedkyně SPLDD bylo zjednodušení pracovnělékařských prohlídek při cestě ukrajinských praktických lékařů pro děti a dorost na český trh práce, podobně, jako v případě dospělých praktiků. „Také nám by to velmi ulehčilo práci. Ještě více se obáváme požadavku ministerstva zdravotnictví na zdravotní prohlídku každého ukrajinského dítěte před nástupem do školy v České republice. Naráží to na velmi omezené kapacity praktických dětských lékařů a je otázkou, zda to zvládnou zřizované UA pointy,“ upozorňuje Hülleová.  

Podle předsedy České pediatrické společnosti lze nápor nových pacientů na systém pediatrické péče zvládnout pouze společnými silami, tedy zapojením jak lékařů primární péče, tak UA pointů i dětských lůžkových zařízení. „Jsem vděčný všem kolegům, kteří se ukrajinským dětem věnují i přesto, že je to stojí nemalé úsilí. A zároveň také ministerstvu zdravotnictví, které vnímá krizi v pediatrii jako svou prioritu. A to nejen v kontextu současné uprchlické krize, ale i v dlouhodobém horizontu,“ uzavírá Bronský.

Silvie Purmová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY