Úterý, 5. července, 2022

Šéfové firem, které přinesly mRNA vakcíny, si za covidové roky rozdělili přes 100 milionů dolarů

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Pfizer, BioNTech a Moderna. Tyto tři farmaceutické společnosti daly zdravotníkům do ruky účinnou zbraň v boji proti pandemii koronaviru s názvem mRNA vakcíny. Jejich úspěch byl natolik obrovský, že tržby trojice firem vzrostly do závratných výšin. A projevil se také na odměnách, na které si šéfové uvedených společností přišli.

Albert Bourla, Ugur Sahin a Stéphane Bancel si za roky 2020 a 2021 rozdělili na mzdách, odměnách nebo náhradách v podobě opcí na akcie svých firem celkem 107,2 milionu dolarů. To v přepočtu činí asi 2,42 miliardy korun. S odkazem na farmaceutické společnosti to uvedl britský deník Financial Times.

Nejvíce si připsal Bourla

Na největší balík peněz si přišel výkonný ředitel americké farmaceutické skupiny Pfizer Albert Bourla. Ten za roky 2020 a 2021 inkasoval 45,3 milionu dolarů (1,02 miliardy korun). Jeho odměna se oproti předchozím dvěma letům zvýšila o téměř dvě třetiny. Značnou zásluhu na tom samozřejmě má nárůst tržeb Pfizeru z prodeje vakcíny proti koronaviru s obchodním označením Comirnaty.

Vakcína vznikla ve spolupráci s německou biotechnologickou společností BioNTech a za loňský rok zajistila konsorciu tržby ve výši 37,5 miliardy dolarů (přibližně 845 miliard korun). Tržby Pfizeru díky tomu loni meziročně stouply o 95 procent a zisk o 98 procent. Albertu Bourlovi bylo zjevně přičteno k dobru, že výrazně vzrostla i hodnota Pfizeru na burze. Jeho akcie si za dva covidové roky připsaly růst o více než 60 procent.

Přestože výsledky Pfizeru lze považovat za impozantní, není to prakticky nic v porovnání s tím, jaký vzestup zaznamenaly další dvě společnosti s mRNA vakcínou, tedy BioNTech a Moderna. Dá si říci, že před propuknutím pandemie koronaviru jejich názvy téměř nikdo neznal, a to včetně investorů. Rychlost, s jakou však obě firmy přispěchaly s účinnou a bezpečnou vakcínou, je však katapultovala mezi absolutní farmaceutickou špičku.

Dva ze tří mezi světovými miliardáři

Posuďte sami. Ještě v březnu 2020 se akcie Moderny obchodovaly mírně nad 20 dolary. Loni v září už bylo možné jednu akcii pořídit za bezmála 450 dolarů, tedy za 19násobek. Tržby Moderny vzrostly z 60 milionů dolarů v roce 2019 na téměř 18,5 miliardy. Zatímco Moderna v roce 2019 vykázala asi půlmiliardovou ztrátu, loni už její zisk převýšil 12,2 miliardy dolarů.

Výkonný ředitel Moderny Stéphane Bancel si za roky 2020 a 2021 ve světle těchto výsledků vcelku oprávněně přišel na 31,1 milionu dolarů (asi 701 milionů korun). To ale není vše. Bancel se díky vzestupu hodnoty jím řízené společnosti dostal také do žebříčku světových miliardářů, který sestavuje magazín Forbes. V pořadí sestaveném pro letošní rok mu patří 622. pozice s majetkem ve výši 5,3 miliardy dolarů (kolem 120 miliard korun). Může za to právě to, jak hodnota Moderny rostla na burze, protože Bancel vlastní necelých osm procent jejích akcií. V pořadí Real Time Billionaires magazínu Forbes je dokonce ještě o téměř sto příček výše.

A podle stejného scénáře se vyvíjel příběh také posledního z trojice úspěšných šéfů farmaceutických firem. Výkonný ředitel skupiny BioNTech Ugur Sahin za roky 2020 a 2021 inkasoval 30,8 milionu dolarů (694,5 milionu korun), a také on je magazínem Forbes veden mezi největšími boháči planety. Především díky vlastnictví 17,1procentního podílu akcií společnosti BioNTech se Sahinův majetek odhaduje na 6,7 miliardy dolarů (přibližně 151 miliard korun). Sahin je tak pro rok 2022 509. nejbohatším člověkem na Zemi, v pořadí Real Time Billionaires mu patří 386. místo.

Oprávněné peníze, nebo odměny za očkovací apartheid?

Odborníci na odměny šéfů významných společností vesměs přiznané odměny triumvirátu výkonných ředitelů farmaceutických firem kvitují. Podle Luka Hildyarda, ředitele londýnského think-tanku High Pay Centre pro Financial Times uvedl, že Bourla, Bancel i Sahin se svými odměnami zařadili mezi top šéfy bankovních domů z Wall Street. „Ředitelé bank jako JP Morgan, Goldman Sachs nebo Morgan Stanely si sice vydělají ještě o trochu více, rozdíl se však zmenšil na minimum,“ poznamenal.

„Vakcíny přinesly firmám neuvěřitelné výnosy z vynaložených investic a rovněž velkou společenskou perspektivu,“ uvedl pro Financial Times Akash Tewari, analytik investiční banky Jefferies. Podle něho jsou vyplacené odměny zcela opodstatněné s ohledem na to, jaký přínos měly vakcíny v boji proti pandemii.

Ne každý ale pro takové peníze najde pochopení. „Bancel, Bourla a další králové vakcín přinesli svým firmám obrovské peníze, které jsou založeny na zmonopolizovaném byznysu. Tento byznys ještě zvýraznil očkovací apartheid,“ uvedl pro Financial Times Steve Kinevel, právník z think-tanku Public Citizen. Podle něho společnosti těžily z nerovného přístupu k vakcínám a přílišné patentové ochrany.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY