Světová zdravotnická organizace potvrdila už 103 útoků na zdravotníky a zdravotnická zařízení v zemi, při nichž zemřelo 73 osob a dalších 51 bylo zraněných. Foto: WHO / Blink Media - Brendan Hoffman

Ukrajinští zdravotníci riskují své životy. WHO potvrdila už více než sto útoků vůči nim

Vývoj války na Ukrajině překročil další tragický milník. Světová zdravotnická organizace potvrdila už 103 útoků na zdravotníky a zdravotnická zařízení v zemi, při nichž zemřelo 73 osob a dalších 51 bylo zraněných. Prakticky to znamená, že se Ukrajině stala pro zdravotníky momentálně nejnebezpečnější zemí, protože zde každodenně při výkonu své práci doslova riskují své životy.

Válka na Ukrajině začala 24. února a navzdory mezinárodnímu humanitárnímu právu v zemi opakovaně dochází k útokům na zdravotníky a zdravotnická zařízení. Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně k 7. dubnu potvrdila celkem 103 útoků, kdy v 89 případech byla terčem zdravotnická zařízení a v 13 případech pak zdravotnický transport, včetně sanitek. Dosavadní útoky si vyžádaly 73 mrtvých a 51 zraněných.

„Jsme pobouřeni tím, že útoky na zdravotnictví pokračují. Útoky cílící na zdravotní péči jsou porušením mezinárodního humanitárního práva. Mír je jedinou cestou vpřed. Znovu tak vyzývám Ruskou federaci, aby zastavila válku,“ uvedl na tiskové konferenci Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO.

Pro srovnání, celosvětově od začátku roku WHO eviduje 160 útoků v celkem 11 zemích, kdy se zdravotníci a zdravotnická zařízení stali terčem, při nichž zemřelo 97 lidí a dalších 74 bylo zraněno. Většina z těchto násilných a tragických událostí tak připadá na Ukrajinu. Další v tomto ohledu postiženou zemí je pak Súdán. Četnost útoků vůči zdravotníků na Ukrajině roste – k 11. březnu jich bylo evidováno 31 a při nich zemřelo 12 osob.

Útoky na zdravotníky znamenají, že pacienti zůstávají bez péče

„Je opravdu smutnou ironií, že jsme zaznamenali tento milník více než sta útoků na zdravotníky a zdravotnická zařízení na Ukrajině 7. dubna, tedy na Světový den zdraví,“ doplnil Hans Henri P. Kluge, ředitel Regionální kanceláře WHO pro Evropu, který v těchto dnech osobně navštívil centrum humanitární pomoci ve Lvově.

„Osobně mě zasáhlo odhodlání, odolnost a statečnost zdravotníků a poskytovatelů zdravotní péče a vlastně i celého zdravotnického systému na Ukrajině. WHO pracuje na tom, aby zůstaly otevřené zásobovací koridory, aby se život zachraňující dodávky zdravotnického materiálu mohly dostat do měst a obcí po celé zemi. Útoky na zdravotníky a zdravotnická zařízení pak tyto aktivity zásadně ztěžují,“ dodal.

Negativní dopady útoků na zdravotníky a zdravotnická zařízení jsou jak okamžité, tak dlouhodobé. Nejde „jen“ o to, že okamžitě umírají a jsou zraněni lidé, jak z řad zdravotnického personálu, tak pacientů. Dlouhodobě tyto útoky zhoršují dostupnost zdravotní péče, včetně té, která je naprosto základní, a současně ukrajinský zdravotnický systém vracejí o roky zpět. Pokroky, jichž bylo možné dosáhnout na poli zkvalitňování péče a zdravotnických reforem v předchozích letech, tak jsou doslova vymazány.

„Napříč Ukrajinou se nachází 1000 zdravotnických zařízení přímo v oblastech bojů nebo jejich blízkosti,“ popsal situaci Jarno Habicht, zástupce WHO v zemi. „Zdravotníci v celé zemi riskují své životy, aby sloužili těm, kteří potřebují zdravotní péči. Oni sami i jejich pacienti nikdy nesmí být cílem,“ dodal s tím, že pacienti „ztrácejí naději“ ve chvílích, kdy nemohou vyhledat potřebnou pomoc, ať už proto, že nejbližší zdravotnické zařízení bylo zničeno, anebo se sami obávají o svůj život, pokud by se snažili dostat do ambulance, na polikliniku nebo do nemocnice.

Ludmila Hamplová